Černobylská katastrofa se i po letech vymyká běžným měřítkům

Karel Polanecký

Přesně před jedenatřiceti lety postihla východní Evropu největší průmyslová katastrofa v dějinách civilizace. Poučili jsme se z této tragické události?

Co se stalo 26. dubna? Na tuto otázku dnes bez zaváhání odpoví už jen malý zlomek lidí. Když k datu doplníte letopočet 1986, část pamětníků přece jen zabere: „Počkej, to bouchnul Černobyl.“ O skutečném rozměru havárie, která bývá (společně s únikem jedů z chemičky v indickém Bhópálu) označována za nejhorší průmyslovou katastrofu v dějinách, má pak přehled jen hrstka lidí. Důvodem je částečně omezený přístup k informacím v prvních letech po katastrofě, částečně skutečnost, že havárii podobného rozsahu nemáme s čím porovnat.

Britský radiobiolog Ian Fairlie odhaduje celkový počet lidí, kteří zemřeli nebo zemřou na nádorová onemocnění vlivem černobylské havárie, na 40 tisíc. Odhady OSN sice uvádějí o řád nižší počet obětí, ale rozdílná metodika různých studií nic nemění na tom, že se černobylská tragédie dostává do čísel, která se obvykle vztahují k vážným přírodním katastrofám typu zemětřesení. Na zasažených územích také výrazně vzrostl počet onemocnění způsobených genetickou poruchou (leukémie, rakovina štítné žlázy i kardiovaskulární poruchy či cukrovka) u lidí narozených po havárii.

×
Diskuse
Nechci se jaderných elektráren zastávat - jsou odporné a nebezpečné (i když ne zcela bezprostředně).
Nicméně černobylská elektrárna je se současnou úrovní zabezpečení a ochrany nesrovntelná a Fukušima stojí na velmi nevhodně zvoleném místě, na místě, na jakém nikdy neměla stát - a to zcela prokazatelně.
Navíc v Černobylu to skutečně byla pýcha a z ní pramenící nezodpovědné jednání, které vedly ke katastrofě.

Na druhou stranu nemohu nevidět, že jsou bezemisní.....-
- - - - - - - - - - - - - - - - -

Černobyl přinesl hodně zlého, ale jsou i tací, kteří na něm profitují -- rostliny a zvířata. V černobylské zakázané zóně nyní doslova pučí život. Rozsah tohoto pučení asi nejlépe doloží tento údaj - v zakázané zóně v současnosti skvěle prosperuje 17 vlčích smeček!!! (slovy: sedmnáct).
April 27, 2017 v 16.43
A sedmnáct smeček je vzhledem k rozsahu teritoria hodně nebo málo, pane Morbicere?
Příroda má stejně ohromující regenerační schopnosti, když se nechá na pokoji. Asi to bude tím, že rostliny i živočichové vytvářejí společenství, biotopy. Že vytvářejí klima, které pak na ně zase zpětně působí. Tedy ne že bych měla nějaké znalosti z biologie, ale tak nějak si to představuji.
Vždyť i ty pokojové květiny, kterých mám doma opravdu dost, lépe prospívají, když je postavíte vedle sebe. Právě proto, že si vytvoří mikroklima, které je zpětně ovlivňuje.
Je to hodně, paní Hájková.
A svědčí to o tom, že jsou v zóně přítomni velcí býložravci v tisícech kusů, protože ve volné přírodě vlci loví nejraději bizony, zubry, losy...
Atd.