Jsou dva hlavní důvody, proč je v České republice potřeba pořádat akce občanské neposlušnosti. Prvním jsou samozřejmě změny klimatu, k čemuž při sobotní demonstraci na Václavském náměstí vyzývala Deníkem Referendum zvolená osobnost loňského roku Lucie Myslíková. 

Druhou je situace, kdy trestně stíhaný premiér vytvoří impérium sestávající z bezprecedentního propojení politické, ekonomické a mediální moci a v komplotu s prezidentem začíná nabourávat demokracii včleňováním klíčových státních institucí pod svou správu. Bizarní kauza Babišova syna jen stvrdila dávno oprávněné podezření, že v politice nemá co pohledávat.

Organizátoři sobotních demonstrací z uskupení Milion chvilek pro demokracii na sociálních sítích po čtvrteční demonstraci vyzývali k mírnějšímu chování. Ale proč? Čeho chtějí dosáhnout? Jsou demonstrace cílem samy o sobě, anebo mají i k něčemu praktickému vést?

Babiš sám se v rozhovoru pro Novinky kasal, že současné protesty ho spíše posilují. A jak vidno z dění v posledních měsících, desetitisícové demonstrace už nestačí, k Babišově pádu nepovedou: „Nikdy, zapamatujte si to, nikdy.“ Nechť si to zástupci příslušných organizací uvědomí.

Kdyby sociální hnutí napříč dějinami poslouchaly výzvy ke slušnosti či rady liberálních komentátorů od Petra Honzejka přes Jindřicha Šídla až po Jana Moláčka fabulujícího o propojení prstenu moci z Pána prstenů a vyhození premiérových kytek do popelnice, nejspíš by se listopad 1989 nikdy nestal, ženy by dnes neměly volební právo, půlka světa by byla kolonií západních velmocí a ve Spojených státech by stále kvetla institucionalizovaná rasová segregace či otroctví.

Naštěstí se ve správnou dobu objevili lidé, kteří se nebáli překročit hranice a nespravedlnost zastavit, lidé, kteří rozpoznali široký prostor mezi legalitou a legitimitou a nebáli se do něj vstoupit. Kdy jindy bychom měli protesty eskalovat do podoby akcí občanské neposlušnosti, než v době, kdy jsou ohroženy základní pilíře demokracie, kdy prezident s premiérem drží celou společnost jako rukojmí a nejstarší česká strana funguje jako „trapná rohožka pro špinavé podrážky bagančat všech složek Babišova Agrofertu“?

Požadavky jsou jasné. Chtějme odchod Babiše a celé jeho politické divize impéria z politiky, účinné zákony zabraňující propojování politické a ekonomické moci a systematickou podporu nezávislosti, plurality a kvality médií. Jedinou možností v současnosti jsou předčasné volby, jakkoliv rizikové mohou být.

Bude to nekomfortní, náročné a můžeme se díky tomu dostat do nepříjemných situací. Avšak slovy Jaroslava Šabaty: „Kdo nemá odvahu, nemá osud.“ Rozhodl jsem se proto pro případné zájemce sepsat pár tipů a rad, kde a jak akci občanské neposlušnosti uspořádat.

Kam zacílit?

Pří promýšlení akce je dobré vybrat vhodný cíl akce. Je nutné vzít do úvahy, aby cíl byl velmi symbolický, pro akci dobře přístupný a to i pro novináře, a také vizuálně zajímavý. Je důležité pracovat se symboly, které propojují konkrétní společenské dopady Babišovy činnosti s jeho osobou.

Z hlavy mne napadá hned několik možných akcí, avšak imaginaci se meze nekladou:

1) Kreativní intervence na premiérově veřejném vystoupení. Při kampani proti mezinárodní smlouvě TTIP podobným způsobem hnutí následovalo většinu veřejných vystoupení Cecilie Malmströmové, eurokomisařky pro obchod, a konfrontovalo jí písní Do you hear the people sing. Podle zákulisních informací Malmströmová píseň po čase začala nenávidět. Babišovi můžeme zpívat třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, ale tvořivosti se meze nekladou.

Výhodou podobných akcí je, že nemusíte zvát novináře. Většinou jsou už na místě a o medializaci máte postaráno. K dokonalosti podobnou akci dovedlo klimatické hnutí na mezinárodní konferenci OSN o změnách klimatu v Paříži, kde se nám (akce jsem se sám účastnil) podařilo zastavit otevření korporátní megavýstavy a přebrat akci, jejímž smyslem bylo lakovat fosilní průmysl nazeleno, veškerou pozornost. Jak to vypadalo, se dozvíte zde.

Navštěvovat prakticky všechny Babišovy veřejné akce nemůže být problém. Navíc vymýšlení protestních písniček a skandovaček může zaměstnat kulturní elitu, která sice k občanské neposlušnosti v minulosti vyzývala, avšak prozatím vše zůstalo jen v rovině slov.

2) Symbolicky obsaďme Lidový dům. Klíč k Babišově porážce neleží v hnutí ANO, kde jsou jako ve správné firmě všichni loajální šéfovi, ale u jeho koaličních partnerů a podporovatelů. Uvnitř ČSSD probíhá střet o setrvání v koalici a případná akce v Lidovém domě může zvýšit sebevědomí straníků, kteří se za angažmá ve vládě hluboce stydí a zřejmě oprávněně v něm vidí jen naplňování osobních ambicí Jana Hamáčka a dalších ministrů na úkor vlastní strany i české demokracie.

Dát dohromady skupinu lidí, kteří vejdou do budovy a odmítnou z ní odejít (třeba s použitím řetězů či trubek), dokud ČSSD nezačne reprezentovat svůj program a voliče, neodejde z vlády a nevyvolá předčasné volby, se zdá jako správný postup. Podobně je možné obsadit střechu Lidového domu, s čímž mají jisté zkušenosti například aktivisté z Greenpeace. 

Podobným způsobem se dá postupovat i u jiných budov, jako je úřad vlády, sídlo Agrofertu, sídlo ANO nebo KSČM. U Lidového domu se však zdá, že by podobná akce mohla být nejúčinnější. Pro zájemce přidávám adresu: Hybernská 1033/7, 110 00, Praha - Nové Město.

3) Navštivme sídlo Mafry nebo redakci MF DNES a připomeňme historii tohoto média, které patřilo k důležitým informačním nástrojům Sametové revoluce. Ostatně i polistopadová MF DNES v podstatě vznikla nelegálním zabráním redakce, nestalo by se tudíž nic, co by vybočovalo z tradic deníku.

Požadujme podporu nezávislé žurnalistiky, reformu mediálního prostoru České republiky směrem k omezení vlivu premiéra republiky, potažmo všech oligarchů, a posílení autonomie redakcí. Požadujme veřejnou podporu kvalitě, pluralitě a nezávislosti médií.

Jinak nedocílíme toho, aby Mafra jako vydavatel hojně čtených deníků přestala být mediální divizí Agrofertu, která se v boji za záchranu svého chlebodárce nebojí vyhrožovat vydavateli konkurečního média či přirovnávat současného premiéra k syrskému diktátorovi Bašaru Asadovi, jako by to byla vizitka něčeho žádoucího. Přidanou hodnotou mohou být obrázky a videa doruda rozpáleného a jako křeček prskajícího šéfredaktora Mladé Fronty DNES Jaroslava Plesla.

4) Má Andrej Babiš nějaké továrny či prodejny? Akce na pracovištích či v prodejnách jsou náročnější na přípravu, avšak mohou být klíčové pro budování širšího hnutí. Přidanou hodnotou jsou totiž možné synergie s lidmi pracujícími v nelidských podmínkách či za nízké mzdy v Babišových podnicích. Nabízí se také blokáda ubytovny a propojení se sociálně slabými, kteří roky čekají na zákon o sociálním bydlení, který premiérova vláda slíbila a později odmítla.

V případě pokračování stávající koalice do jara lze zvážit akce na řepkových polích či blokády některých Babišových sil. Zde se nabízí propojení s malými zemědělci, kteří jsou vytlačováni velkými zemědělskými koncerny, jež degradují půdu a odebírají vodu z již tak těžko zkoušené krajiny. Hledat podobné synergie je při snaze o budování širšího hnutí klíčové.

5) Směřujeme k cíli uspořádat — okupační — stávky na pracovištích s ambicí vyvolat generální stávku. Stávky jsou v historii jednou z nejosvědčenějších metod společenské změny, stály také za změnou režimu v listopadu 1989. Není důvodu je v dnešní době opomíjet.

Jak na to?

Uspořádat občanskou neposlušnost může být jednodušší, než se zdá:

1) Dejte dohromady jádrovou skupinu lidí, kteří se chtějí podílet na organizaci. Důležité je myslet na to, že všichni, kteří se účastní akce, se nemusí účastnit organizování. Nastavte si bezpečné komunikační kanály. Přece jenom zde existují důvodná podezření, že Al Čapóne má velký vliv na fungování policie a bezpečnostní služby. Bezpečnost proto neradno podceňovat, může být klíčová pro úspěch akce.

Pro online komunikaci se nabízejí aplikace Signal či Telegram, které si lze lehce stáhnout do chytrého telefonu a mají šifrovanou komunikaci. Telegram doporučují k užívání odpůrci ruského režimu, Signal má v oblibě mimo jiné Edward Snowden.

Pro e-mailovou komunikaci se nabízí například Protonmail či Riseup mail, oboje prověřené a bezpečné komunikační kanály, případně šifrování pomocí PGP/GPG klíčů. Při schůzkách je dobré nemít v blízkosti telefony, kromě bezpečnosti je přidanou hodnotou také soustředění účastníků schůzky, kterým nepoutá pozornost sledování sociálních sítí či odepisování na zprávy.

2) Vyberte místo a čas akce. Zvolte si člověka, který na místo akce zajde a udělá důkladnou rešerši, ideálně i s fotografiemi a plánkem. Večer před akcí uspořádejte brífink, kam sezvete všechny lidi, kteří mají o akci zájem. Zde jim předejte hlavní informace: co se bude dít, časový plán, ukažte jim fotky místa a rozdělte si role.

Ideální je, aby brífink vedl jeden člověk, který zaručí, že každý ví co a kdy má dělat. Pokud je možnost, tak si nanečisto akci zkuste hned po brífinku.

3) Myslete na případné právní postihy. Najděte si právníka, který vám dá zpětnou vazbu k vašim nápadům, poradí vám, čeho se vyvarovat a také vám sdělí, co vám hrozí. Nejčastěji to bude neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, ale s dobrou právní analýzou se dá vyhnout i situacím, které jste nepředpokládali, například pokud byste spustili požární alarm a na místo dorazili hasiči. Na případné pokuty se dá dopředu zřídit solidární fond, případně posléze uspořádat benefiční koncert.

4) Důležitá je medializace. Vyberte člověka, který novináře pozve na místo — buď s předstihem nebo až po zahájení akce — a bude jim v době akce po celou dobu k dispozici. Pokud nechcete akci dopředu prozradit, můžete novináře pozvat na místo blízké akci, a pak je dovést na místo. Do redakcí ihned po začátku rozešlete tiskovou zprávu s vašimi požadavky a důvody konání akce. Promyslete také, jak nejviditelněji akci zpropagovat na sociálních sítích. Čím dříve poskytnete videa a fotografie, tím dříve je lidi budou sdílet.

5) Dopředu si zajistěte podporu osobností. Babiš leží v žaludku spoustě známých lidí, kteří mohou s vaší akcí sympatizovat. Postarejte se, aby po začátku akce zvedli telefon a zavolali novinářům, že vás podporují, případně aby vyjádření podpory nasdíleli na sociální sítě. Ideální je samozřejmě jejich přímá účast na akci.

6) Po akci si udělejte debrífink, na kterém celou akci zhodnotíte. Řekněte si, co se osvědčilo a co ne. Zkušenosti pak můžete předat jiným skupinám, případně je zužitkovat při další akci.

Teď, když už víte jak na to, nezbývá než popřát hodně štěstí. V případě zájmu nabízím konzultaci či svou osobní účast. Kontaktovat mě můžete na e-mailu rkubala@denikreferendum.cz. Nebojte se ozvat.