Šest opozičních sněmovních stran v reakci na reportáž portálu Seznam Zprávy plánuje svolat na příští týden mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, kde chtějí vyslovit nedůvěru druhé vládě Andreje Babiše (ANO). Má-li jejich snažení uspět, potřebují na svou stranu získat alespoň dalších devět poslanců, dnes totiž disponují jen dvaadevadesáti hlasy a pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba hlasů sto jedna.

O budoucnosti Babišova kabinetu svými hlasy rozhodne ČSSD. Ta ovšem váhá a jednání stranických špiček vyzněla do ztracena. Janu Hamáčkovi (ČSSD) dalo velkou práci spolustraníky přesvědčit, aby koalici s politickým hnutím ANO odsouhlasili, a zdá se, že nemá chuť vládní křesla opouštět. A po odchodu z vlády hlasitě nevolá ani vnitrostranická opozice.

Pokud tedy Babišova vláda v příštím týdnu padne, což s ohledem na nerozhodnost ČSSD není zdaleka jisté, nabízí se šest scénářů dalšího vývoje. Ústava říká, že kabinet, jemuž Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru, podá prostřednictvím svého předsedy demisi do rukou prezidenta. Ten v těchto případech obvykle pověřuje kabinet výkonem svých funkcí do doby, než bude jmenován nový.

1)Druhá Babišova vláda v demisi

Vzhledem k tomu, že Ústava v otázkách sestavení nové vlády nepracuje s žádnými termíny, nelze vyloučit, že se druhá Babišova vláda v demisi udrží u moci dlouhé měsíce. Stačí si vzpomenout, jak dlouho bez důvěry Poslanecké Sněmovny Českou republiku spravoval první jednobarevný Babišův kabinet. Ten prezident jmenoval v polovině prosince loňského roku a ve Strakově akademii setrval až do sklonku letošního června.

2)Druhá Babišova vláda v demisi bez ČSSD

Vládnutí v demisi s politickým hnutím ANO by ovšem představovalo značnou komplikaci pro ČSSD. Ta by sice na jedné straně deklarovala, že s Babišem nadále spolupracovat nehodlá, politická situace by ji ovšem neumožňovala z kabinetu snadno vystoupit. Je-li vláda v demisi, tak ji její ministři prakticky nemohou opustit. Nabízí se pouze možnost požádat prezidenta o uvolnění z funkce, vedení jim svěřených rezortů by ale museli převzít zbylí členové kabinetu.

3)Rekonstrukce vlády ANO, ČSSD s podporou KSČM

Dalším ze scénářů je rekonstrukce vlády na stávajícím půdorysu bez premiéra Babiše. Vznik takového kabinetu ale již v minulosti opakovaně narážel na nesouhlas politického hnutí ANO, které vytrvale opakovalo, že jeho předseda je jediným kandidátem na post premiéra. Místopředseda strany Faltýnek (ANO) navíc před několika dny prohlásil, že celý poslanecký klub stojí pevně za Babišem.

4)Vláda ANO s podporou SPD a KSČM

Nelze vyloučit ani pokus o sestavení menšinové vlády politického hnutí ANO, která by se opírala o KSČM a SPD. V Poslanecké sněmovně totiž od počátku volebního období — s výjimkou právě KSČM, SPD a ČSSD — žádná ze stran nebyla ochotná vstoupit do koaliční vlády, jež by vedl trestně stíhaný politik. Této variantě ostatně nahrávají vyjádření Tomia Okamury (SPD), který říká, že je připraven s politickým hnutím ANO spolupracovat tehdy, bude-li kabinet prosazovat program SPD. Babiš a jeho blízcí ovšem koalici s okamurovci doposud odmítali.

5)Úřednická vláda

Pokud se politickému hnutí ANO coby vítězi posledních voleb nepodaří najít ve Sněmovně potřebnou většinu k ustavení nové vlády, případně rozhodne-li se tak prezident, může se do Strakovy akademie nastěhovat úřednický kabinet, který by zemi dovedl k předčasným volbám, jak to i v minulosti učinily vlády Josefa Tošovského, Jana Fischera nebo Jiřího Rusnoka (všichni nestr.).

6)Předčasné volby

Předčasné volby jsou ale nejméně pravděpodobnou — ačkoli nikoli zcela nereálnou — variantou. Mohou se konat, pokud se Sněmovna třípětinovou většinou usnese o svém rozpuštění. Následně proběhnou do šedesáti dnů. Případně může o rozpouštění dolní komory Parlamentu rozhodnout prezident, když Sněmovna ani při třetím pokusu nevysloví vládě důvěru. V neprospěch předčasných voleb ovšem hovoří to, že na ně politické strany nejsou připraveny. ČSSD a KDU-ČSL čekají volební sjezdy. A pravicové strany — především TOP 09 a STAN — by nemusely překročit hranici pěti procent nutnou pro vstup do Sněmovny.

Samozřejmě lze uvažovat i o dalších scénářích, ty se ovšem s ohledem na rozložení sil a dosavadní stanoviska jednotlivých politických stran jeví jako nepravděpodobné. Vznik vlády bez politického hnutí ANO je prakticky vyloučený, neboť velké koalici, která by babišovce vyšachovala, brání nutnost opřít ji i o hlasy SPD nebo KSČM, případně o obě dvě tyto strany současně. Pád vlády by tedy Sněmovnu postavil do podobné situace, která nastala na počátku letošního roku, respektive by znovu otevřel cestu k předčasným volbám. Ty ovšem s ohledem na výše uvedené nejsou v zájmu většiny sněmovních stran.