Šest důvodů, proč může být rok 2020 klíčový pro boj s klimatickou krizí

Radek Kubala

Rok 2020 přinesl další prohloubení klimatické krize, kterou jsme způsobili spalováním fosilních paliv. Spolu s tím se ale objevilo i několik pozitivních trendů, které mohou být zárodkem budoucích systémových změn.

Klimatické hnutí se významným způsobem podílí také na definování sociálně ekologické politiky, která získává stále větší přízeň. Ve Spojených státech podporuje požadavky Green New Dealu většina veřejnosti. Hnutí Sunrise Movement propagující tuto politiku navíc dokázalo významným způsobem ovlivnit klimatický program nového amerického prezidenta Joea Bidena. Ilustrace FB Sunrise Movement Los Angeles

O klimatické krizi, způsobené spalováním fosilních paliv, jsme zvyklí uvažovat jenom jako o tragédii, která do našich životů přináší nejistotu a ohrožení. Při zpětném pohledu na rok 2020 se není čemu divit. Letošní rok bude druhý nebo třetí nejteplejší v zaznamenané historii, zažili jsme rekordní sezónu požárů v Kalifornii či Austrálii, abnormální vlnu veder na Sibiři, záplavy po celé Asii či mohutné tropické cyklóny v oblasti AtlantickéhoIndického oceánu.

V srpnu naměřili v kalifornském Údolí smrti teplotu 54,4 stupně Celsia, což je celosvětový rekord od začátku měření před osmdesáti lety. Spolu s tím se zhoršují dopady méně viditelných celoplanetárních procesů, jako je vysychání půdy na mnoha místech planety či tání ledovců proměňující podobu Arktidy.

I přesto bychom ale v letošním roce našli šest nadějných posunů, které nás řešení klimatické krize přibližují. Žádný z nich není dostatečný a již dnes jisté, že v příštích letech budeme potřebovat mnohem hlubší celospolečenské změny. Přesto může každý z nich být pro takovou transformaci zárodkem.

Do výčtu záměrně neřadíme meziroční snížení emisí o sedm procent, které bylo způsobeno pandemií nemoci covid-19. Jedná se o vynucené snížení, které navíc podle některých vědců v příštích letech možná doženeme. Navíc se podle Světové meteorologické stanice neprojevilo na koncentracích CO2 v atmosféře, kde se naopak rekordním způsobem hromadí metan.

1. Elektřina ze slunce a větru je nejlevnější v historii

V říjnu letošního roku potvrdila Mezinárodní agentura pro energii, že elektřina ze slunce se stala nejlevnějším zdrojem v historii. K podobnému zjištění došla i banka Lazard, podle níž cena solární elektřiny klesla o bezmála devadesát procent během posledních deseti let.

Naproti tomu studie Bloombergu a Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii zmiňují, že o něco málo levnější je elektřina z větru. Všechny studie se však shodují, že cena elektřiny z obnovitelných zdrojů klesá a je levnější než u plynu, uhlí i jádra.

×