Snížení emisí skleníkových plynů v letošním roce nebylo tak významné, aby se projevilo v poklesu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Každoroční zpráva Světové meteorologické organizace, která vyšla toto pondělí, ukazuje, že množství CO2 v atmosféře narostlo i v letošním roce. Opatření pro boj s nemocí covid-19 se přitom na poklesu emisí projevilo jen nepatrně.

Podle odhadů meteorologů bude letošní celkový roční pokles emisí mezi 4,2 % a 7,5 %. Na jaře v době začátku pandemie přitom emise klesly v důsledku uzavření většiny ekonomik až o 17 %. Na koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře to však mělo jen pramalý vliv. V posledních deseti letech se meziroční nárůst emisí CO2 v atmosféře pohybuje mezi 2 a 3 ppm.

Stejně tomu bylo i v letošním roce, kdy se pokles emisí skleníkových plynů na koncentracích v atmosféře projevil snížením nárůstu o pouhých 0,08 až 0,23 ppm. To je podle meteorologů prakticky zanedbatelné množství.

Hlavním důvodem je, že emise skleníkových plynů jsou kumulativní a v atmosféře zůstávají ještě dlouho po svém vypuštění. V září meteorologové naměřili na havajské stanici Mauna Loa koncentraci 411,3 ppm, stanice Cape Grim v Tasmánii pak ve stejném měsíci zaznamenala 410,8 ppm. V obou případech se jedná o nárůst vyšší než 2 ppm oproti stejnému období v loňském roce.

„Snížení emisí spojené s uzavřením ekonomik v důsledku pandemie znamenalo z dlouhodobého měřítka jen mírný výkyv v poklesu emisí. Potřebujeme tuhle křivku zploštit trvale. V roce 2015 jsme poprvé překonali hranici 400 ppm a jen o čtyři roky později jsme přeskočili 410 ppm. Takovou koncentraci oxidu uhličitého jsme nikdy v historii měření nezaznamenali,“ řekl Guardianu Petteri Taalas, generální tajemník Světové zdravotnické organizace.

Na vině je spalování fosilních paliv a metan