Čaputová chce bezemisní úřad. Zeman? Ani omylem. I jiné úřady ČR zaostávají

Radek Kubala

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová chce jít příkladem, svůj úřad chce do deseti let zbavit emisí skleníkových plynů. Český prezidentský úřad ekologická opatření odmítá. Ostatní významné české státní instituce dělají jen drobné kroky.

Fotografii sdílela slovenská prezidentka na facebooku 22. srpna s následujícím textem: „Oddnes žijeme na dlh. Deň, keď začíname žiť na ekologický dlh sa stanovuje každoročne a je vlastne dátumom, keď ľudstvo vyčerpalo všetky prírodné zdroje, ktoré je zem schopná nahradiť za jeden rok. Minulý rok sme si ho pripomenuli 29. júla a tento rok o tri týždne neskôr. Čo by bola výborná správa, keby to bolo zmenou postoja ľudstva k ochrane planéty a nie výsledok obmedzenia dopravy, výroby a ďalších ľudských činností počas pandémie.Táto negatívna skúsenosť nám ukazuje, že náš ekologický dlh je možné znížiť. Nemá to ale byť v dôsledku globálnej pandémie, ale v dôsledku transformácie našej výroby a pozitívnych zmien v našej spotrebe. Je našou povinnosťou žiť tak, aby sme nezvyšovali ekologický dlh, ktorý zdedí generácia po nás.“ Foto FB Zuzana Čaputová

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová minulý týden oznámila, že její úřad plánuje dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality. Ambicí slovenské prezidentské kanceláře je být prvním uhlíkově neutrálním úřadem a ukázat tak cestu i pro další instituce. V České republice zatím její inspirace ale působí pramálo.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Úřad českého prezidenta Miloše Zemana sdělil Deníku Referendum, že žádné ekologické ambice nemá. České soudy, vládní úřady či ministerstva dělají zatím jen drobné kroky ke snížení své uhlíkové stopy a ekologizace provozu.

Čaputová na tiskové konferenci oznámila, že plánuje vyměnit kompletní vozový park a přejít ze spalovacích motorů na elektromobily, odebírat energii kompletně z obnovitelných zdrojů a rekonstruovat budovy, čímž zvýší jejich energetickou efektivitu. Prezidentské návštěvy pohostí lokálními potraviny a při nutných zahraničních cestách chce maximálně cestovat vlakem a komerčními leteckými linkami, namísto vládního speciálu.

Setkání s novináři se konalo symbolicky na střeše Karáčoniho paláce, který je spolu s Grasalkovičovým palácem součástí bratislavského prezidentského komplexu. Právě střechu, na níž se s novináři sešla, chce slovenská prezidentka osadit solárními panely a zatravnit. Kromě zelených střech plánuje také zelené fasády a stěny.

Zbylé emise bude prezidentský úřad kompenzovat každoroční výsadbou minimálně třinácti set stromů ve slovenských lesích. Plán slovenský prezidentský úřad připravil společně s ministerstvem životního prostředí a Institutem environmentální politiky, který provedl výpočet uhlíkové neutrality.

„U našich nákupů bude klíčovým kritériem ekologie, energetická nenáročnost a recyklovatelnost. Omezili jsme používání jednorázových plastů, nenakupujeme balenou vodu, ale pijeme jí z vodovodu. Snažíme se snížit množství vyprodukovaného odpadu a důsledně třídíme i kompostujeme. Biodiverzitu podporujeme tím, že jsme do prezidentské zahrady instalovali včelí úly,“ dodala další ekologické kroky Čaputová.

Podobná opatření jsou ve světě ojedinělá, avšak ne úplně nová. Například v době svého úřadu americký prezident Barack Obama znovuosadil americký Bílý dům solárními panely, které už prapůvodně v sedmdesátých letech instaloval Jimmy Carter. Oproti Ronaldu Reaganovi, který panely sundal, se ale současný prezident Donald Trump už k podobnému kroku nerozhodl.

Český prezident ekologické ambice nemá

Český prezidentský úřad žádné ekologické ambice nemá. Kancelář prezidenta republiky Miloše Zemana emise nesnižuje vůbec, podle dat Aliance pro energetickou soběstačnost přitom jen elektřina a zemní plyn, které hradu dodává Pražská plynárenská, nese vinu za šest a půl tisíce tun emisí oxidu uhličitého ročně.

V přepočtu je to stejné množství jako vyprodukuje 550 obyvatel České republiky. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček však současnou situaci považuje za normální. Deníku Referendum řekl, že Hrad pečlivě pečuje o zeleň, má zahradu a včelí úly, v Lánech se stará o oboru a sází stromy. „Pražský hrad tedy nemusí činit náhlé novinky, laskavá péče o životní prostředí zde má krásnou letitou tradici,“ řekl Ovčáček.

Po konfrontaci s energetickou náročností prezidentského úřadu a ambicemi slovenské prezidentky Ovčáček dodal, že podle něj uhlíková neutralita nemá s ochranou životního prostředí nic společného. „Jedinou skutečnou celostní vizi péče o životní prostředí prezentuje papež František. Je to úcta k člověku a úcta k přírodě. Jedno bez druhého nemůže existovat,“ dodal Ovčáček.

Papež František však ve své zelené encyklice Laudato Si mimo jiné píše, že je „naléhavý a neodkladný rozvoj politiky, která by v příštích letech drasticky snížila emise oxidu uhličitého a ostatních znečišťujících plynů, například nahrazením fosilních paliv a rozvojem zdrojů obnovitelné energie.“

Prezidentský mluvčí po zaslání tohoto i jiných citátu papeže Františka Deníku Referendum sdělil, že pro něj je „důležitá základní filosofie lidskosti, a navíc, Svatý Otec hovoří o adekvátních zdrojích, ještě k tomu v jejich plnosti. Nikoliv ostrůvkovitě a jen pro vyvolené na Západě.“ Ať už to znamená cokoliv, český prezidentský úřad se na ochraně klimatu v současném obsazení podílet nehodlá.

Soudy i další instituce dělají jen drobnosti

Podobně se to má i s dalšími nejvyššími českými úřady, které o ambiciózní plány přílišný zájem nejeví. Deník Referendum s otázkou, zda je inspiruje krok slovenské prezidentky, oslovil také hlavní české soudy, Senát, Poslaneckou sněmovnu a úřad Ombudsmana. Všechny instituce se snaží ekologické aspekty zařadit do svého fungování, k systémovějším krokům se však nechystají.

Běžná je výměna žárovek za úspornější, využívání recyklovaného papíru, třídění odpadu, snižování spotřeby plastů, instalování přípojek pro elektroauta, výměny oken nebo dílčí změny zařízení na rozvod tepla a elektřiny. Větších zásahů do budov se instituce obávají z důvodu kolize s památkovou ochranou, u nových staveb však deklarují záměr ekologické aspekty maximálně zohledňovat. O kompletním přechodu na obnovitelné zdroje nebo dosažení uhlíkové neutrality zatím neuvažují.

Nejambiciózněji se jeví plány Nejvyššího soudu, který si nechal zpracovat Studii energetických úspor, podle které se snaží provádět rekonstrukce budovy s cílem omezit úniky tepla. „Z hlediska budoucích koncepčních záměrů prověřujeme možnosti instalace fotovoltaických panelů na střechu budovy Nejvyššího soudu jako vlastního zdroje energie pro vytvoření částečné energetické soběstačnosti. Rovněž v případě plánované rekonstrukce velkého sálu uvažujeme o instalaci zelené střechy“ osvětlil Deníku Referendum budoucí plány mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Podobně úřad Ombudsmana se v březnu letošního roku připojil k Memorandu o dlouhodobé spolupráci na závazku statutárního města Brna k adaptaci na klimatické změny a snižování emisí. V rámci toho úřad provádí dílčí rekonstrukci budov s cílem snížení její energetické náročnosti. Ekologické aspekty zahrnují i do zadávání veřejných zakázek a nákupů.

„Máme vlastní včelstvo, kompostéry i akumulační nádrže na zachytávání dešťové vody. Loni jsme realizovali novou přístavbu inspirovanou principy pasivního domu, která obsahuje i zelenou střechu i fasádu,“ dodala mluvčí Ombudsmana Iva Hrazdílková.

Ministerstva řeší hlavně budovy

Ambiciózní ekologické plány nemají ani česká ministerstva. Deník Referendum oslovil všech čtrnáct, přičemž neodpověděla pouze tři tisková oddělení, konkrétně ministerstev průmyslu a obchodu, vnitra, a zdravotnictví.

Podobně jako další instituce se ministerstva snaží dělat drobné kroky v provozu, od snižování spotřeby vody a plastů, přes výměny oken a žárovek až po nákupy elektroaut. Větší manévrovací prostor mají však u rekonstrukcí budov, jelikož nepodléhají tak přísné památkové ochraně jako například Senát nebo Ústavní soud.

Proto budovy zateplují a snižují jejich energetickou náročnost. O uhlíkovou neutralitu však neusilují, přechod na obnovitelné zdroje energie řeší pouze ministerstvo životního prostředí.

„Budova ministerstva je zateplená a využívá solární energii z vlastní výroby. Soutěž na smlouvou o dodávkách elektřiny pro následující roky zahrnuje požadavek, aby alespoň pětašedesát procent šlo z obnovitelných zdrojů energie,“ řekl Deníku Referendum mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Ministerstvo dopravy pak instruovalo Správu železnic, aby využívala fondů Evropské unie k ekologickým rekonstrukcím nádraží a výpravních budov.

    Diskuse