↗

Fotografii sdílela slovenská prezidentka na facebooku 22. srpna s následujícím textem: „Oddnes žijeme na dlh. Deň, keď začíname žiť na ekologický dlh sa stanovuje každoročne a je vlastne dátumom, keď ľudstvo vyčerpalo všetky prírodné zdroje, ktoré je zem schopná nahradiť za jeden rok. Minulý rok sme si ho pripomenuli 29. júla a tento rok o tri týždne neskôr. Čo by bola výborná správa, keby to bolo zmenou postoja ľudstva k ochrane planéty a nie výsledok obmedzenia dopravy, výroby a ďalších ľudských činností počas pandémie.Táto negatívna skúsenosť nám ukazuje, že náš ekologický dlh je možné znížiť. Nemá to ale byť v dôsledku globálnej pandémie, ale v dôsledku transformácie našej výroby a pozitívnych zmien v našej spotrebe. Je našou povinnosťou žiť tak, aby sme nezvyšovali ekologický dlh, ktorý zdedí generácia po nás.“ Foto FB Zuzana Čaputová

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová minulý týden oznámila, že její úřad plánuje dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality. Ambicí slovenské prezidentské kanceláře je být prvním uhlíkově neutrálním úřadem a ukázat tak cestu i pro další instituce. V České republice zatím její inspirace ale působí pramálo.

Úřad českého prezidenta Miloše Zemana sdělil Deníku Referendum, že žádné ekologické ambice nemá. České soudy, vládní úřady či ministerstva dělají zatím jen drobné kroky ke snížení své uhlíkové stopy a ekologizace provozu.

Čaputová na tiskové konferenci oznámila, že plánuje vyměnit kompletní vozový park a přejít ze spalovacích motorů na elektromobily, odebírat energii kompletně z obnovitelných zdrojů a rekonstruovat budovy, čímž zvýší jejich energetickou efektivitu. Prezidentské návštěvy pohostí lokálními potraviny a při nutných zahraničních cestách chce maximálně cestovat vlakem a komerčními leteckými linkami, namísto vládního speciálu.

Setkání s novináři se konalo symbolicky na střeše Karáčoniho paláce, který je spolu s Grasalkovičovým palácem součástí bratislavského prezidentského komplexu. Právě střechu, na níž se s novináři sešla, chce slovenská prezidentka osadit solárními panely a zatravnit. Kromě zelených střech plánuje také zelené fasády a stěny.

Zbylé emise bude prezidentský úřad kompenzovat každoroční výsadbou minimálně třinácti set stromů ve slovenských lesích. Plán slovenský prezidentský úřad připravil společně s ministerstvem životního prostředí a Institutem environmentální politiky, který provedl výpočet uhlíkové neutrality.

„U našich nákupů bude klíčovým kritériem ekologie, energetická nenáročnost a recyklovatelnost. Omezili jsme používání jednorázových plastů, nenakupujeme balenou vodu, ale pijeme jí z vodovodu. Snažíme se snížit množství vyprodukovaného odpadu a důsledně třídíme i kompostujeme. Biodiverzitu podporujeme tím, že jsme do prezidentské zahrady instalovali včelí úly,“ dodala další ekologické kroky Čaputová.

Podobná opatření jsou ve světě ojedinělá, avšak ne úplně nová. Například v době svého úřadu americký prezident Barack Obama znovuosadil americký Bílý dům solárními panely, které už prapůvodně v sedmdesátých letech instaloval Jimmy Carter. Oproti Ronaldu Reaganovi, který panely sundal, se ale současný prezident Donald Trump už k podobnému kroku nerozhodl.