↗

Europoslanec Martin Hojsík: Podle mě je nyní naprosto nevyhnutelné, abychom při nastartování ekonomiky na Slovensku, v Evropě ale i na celém světě vzali do úvahy to, že musíme zároveň řešit klimatickou krizi. A spolu s tím i skutečnost, že celá transformace musí být sociálně spravedlivá. Foto Evropský parlament

Jakmile vypukla koronavirová krize, spustil jste iniciativu Za zelenú obnovu Slovenska, pod kterou sbíráte podpisy. Jaké jsou její hlavní cíle?

Hlavním cílem výzvy je otevřít veřejnou debatu o tom, jakým způsobem budeme po odeznění současné krize stavět ekonomiku na nohy. Dobře si ještě pamatuji ekonomickou krizi z roku 2008, kdy státy nalily velké peníze do bankovního sektoru a průmyslových odvětví, které znečišťují planetu.

Taky si ale pamatuji volání ochranářů, klimatických aktivistů i organizací zabývajících se sociální spravedlností, aby se situace řešila jinak. To, co se tehdy dělo, byla typická socializace ztrát a kapitalizace zisků, kdy náklady tehdejší krize nesli ti nejchudší a planeta.

Současná situace není stejná. Nicméně je to krize, která se podobně jako tehdy řeší státní pomocí a využíváním veřejných prostředků na to, abychom znovu obnovili hospodářství. Zároveň jsme ale v situaci, kdy klimatická krize je mnohem urgentnější a vážnější než tehdy.

Podle mě je nyní naprosto nevyhnutelné, abychom při nastartování ekonomiky na Slovensku, v Evropě ale i na celém světě vzali do úvahy to, že musíme zároveň řešit klimatickou krizi. A spolu s tím i skutečnost, že celá transformace musí být sociálně spravedlivá.

Navíc to celé dává i ekonomický smysl. Dopady klimatické krize budou obrovské, pokud nezačneme konat hned. Jestli nechceme platit obrovské náklady v budoucnu, potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku hned. To samozřejmě vyžaduje investice.

Co říkáte na argumenty, které vznesla polská vláda nebo český premiér Andrej Babiš, že si kvůli koronaviru nemůžeme dovolit investice do ekologické transformace a na Zelenou dohodu máme zapomenout?

My si naopak ty investice nemůžeme nedovolit. Nedává vůbec žádný smysl, abychom dávali veřejné prostředky do návratu k znečišťování a ničení planety. A pak budeme dělat co? O rok později budeme dávat další miliardy na dekarbonizaci? Neuděláme-li to nyní, náklady na dopady klimatické krize budou obrovské. Přijde mi, že je to až elementárně jasné.

Kvůli koronaviru nezačne pršet. Už teď máme na Slovensku sucho a v České republice směřujete k sedmému suchému roku v řadě. Z vědeckých analýz vyplývá, že klimatická krize k tomu jednoznačně přispívá. Ty problémy nikam nezmizely a když je nebudeme řešit, následky mohou být drastické.

Chápu obavy některých politiků o lidi pracující v průmyslu a ve fabrikách. My se musíme podívat na to, jak dát lidem solidní práci a důstojné životní podmínky. Ale to je něco jiného než zachraňovat těžaře.

Taková možnost transformace se nám přesně teď nabízí. Ať už se bavíme o zvyšování regionální soběstačnosti v zemědělství a podpoře evropské produkce potravin na úkor pěstování řepky a jiných biopaliv první generace, o zvyšování energetické efektivity budov, rozvoji veřejné dopravy nebo energetické transformaci na obnovitelné zdroje. To jsou projekty, které se dají rychle rozběhnout a zaměstnají mnohem více lidí než fosilní průmysl.

Nicméně i to, o čem se zmiňujete, počítá například s těžkým průmyslem. Budeme potřebovat vyrábět ocel a cement, přičemž jejich výroba je výrazně energeticky náročná.