Španělsko zakáže nové fosilní projekty, přejde stoprocentně na čisté zdroje

Radek Kubala

Nový klimatický zákon španělské vlády má zemi pomoci oživit ekonomiku po koronavirové krizi. Počítá s transformací energetiky směrem k stoprocentnímu zásobování obnovitelnými zdroji, ekologizací dopravy i posílením ekologické výchovy.

Španělsko produkuje již dnes z obnovitelných zdrojů bezmála polovinu veškeré spotřeby elektrické energie. Největší díl pochází z větrných elektráren. Foto Cgoodwin, WmC.

Španělská vláda schválila minulý týden nový klimatický zákon, který mimo jiné zavádí takzvané fosilní moratorium, tedy zákaz nových uhelných, ropných a plynových projektů. Španělsko se rovněž oficiálně přihlásilo k evropskému cíli dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století, přičemž ve stejné době chce používat elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů.

Vyčistit chce kromě elektroenergetiky také dopravu. Do roku 2040 budou muset být všechna nově vyráběná auta bezemisní, plán počítá také s masivní podporou veřejné dopravy, cyklistiky a zavádění nízkoemisních zón ve městech. Změnit se má také vzdělávání: součástí povinného školního rozvrhu se stane ekologická výchova se speciálních důrazem na klimatickou krizi.

Autorkou nového zákona je ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberová, která tím navázala na vyhlášení stavu klimatické nouze z loňského roku. V zákoně si španělská vláda určila také cíle už pro rok 2030: snížit celkovou spotřebu energie o pětatřicet procent a zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na dvaačtyřicet procent. Snížit spotřebu má pomoci zejména revitalizace budov a zvyšování energetické efektivity v průmyslu.

Ekologická transformace jako cesta z krize

Každoročně by v důsledku ekologické transformace mělo v zemi vznikat až tři sta padesát tisíc nových pracovních míst. Podle Riberové tak chystaný klimatický program představuje také cestu z ekonomické krize způsobené koronavirem. Španělsko patří k zemím, které jsou pandemií zasaženy nejvíce.

„Nemůžeme se vracet zpátky. V době, kdy se vzpamatováváme z dopadů nemoci Covid-19 se energetická transformace stane hlavní hnací silou obnovy ekonomiky a zaměstnanosti. A to v krátkodobém i dlouhodobém výhledu,“ uvedla Riberová pro média.

Transformace musí být podle vládních představitelů spravedlivá, pomoct má nejzranitelnějším skupinám obyvatel a chudým regionům, na které pandemie a ekonomická krize dopadá nejhůře. I na tyto aspekty má dohlížet vládní Výbor expertů pro změny klimatu a energetickou transformaci, který bude do budoucna dávat návrhy na změny energetické a klimatické politiky země.

Španělskou vládu od začátku roku tvoří koalice španělských socialistů (PSOE) a levicového hnutí Unidas Podemos. Celý klimatický zákon musí ještě schválit parlament.

Další informace: