Třináct ministrů životního prostředí členských států Evropské unie vydalo v minulém týdnu prohlášení, ve kterém požadují urychlení zelené transformace, která by z jejich hlediska měla být společným výchozím bodem pro řešení nadcházející ekonomické krize. Česká republika se nepřidala, svojí pozici v současnosti řeší.

Součástí prohlášení je také snaha o rychlejší přijetí ambicióznějšího cíle snižování emisí do roku 2030, ze současných čtyřiceti procent na alespoň padesát, optimálně pětapadesát procent. Dále v ní státy požadují navýšení investic do zelené mobility, rekonstrukce budov, vývoje obnovitelných zdrojů, cirkulární ekonomiky a obnovy divočiny.

„Měli bychom se vyvarovat pokušení zavádět krátkodobá řešení současné krize, která zapříčiní, že naše ekonomiky budou dlouhodobě závislé na fosilních palivech. Musíme společně a solidárně propojit boj proti nemoci Covid-19, klimatické krizi i ztrátě divočiny,“ uvádí se v prohlášení.

Výzvu v minulém týdnu zveřejnilo deset států, včetně Itálie a Španělska nejvíce zasažených koronavirem. Kromě nich se přidalo Dánsko, Rakousko, Finsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko. O velikonočních prázdninách se postupně přidala Francie, Německo a Řecko. O dalším společném postupu a opatřeních na obnovu ekonomiky budou lídři států Evropské unie jednat 23. dubna na videosummitu.

Česká vláda výzvu nepodpořila

Česká republika se k výzvě nepřidala a podle tiskového oddělení ministerstva životního prostředí to prozatím není na pořadu dne. „Pozice České republiky se připravuje na úrovni vládního Výboru pro Evropskou Unii. Až budeme mít k dispozici výstupy diskuze, zveřejníme to,“ napsala Deníku Referendnum Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Rozhodnutí české vlády nepřidat se k výzvě ekologové kritizují. Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a ekonomiku Deníku Referendum řekla, že zmírňování klimatické krize je v našem vlastním zájmu. Podobné iniciativy mají podle ní důležitou politickou váhu a Česká republika by u nich neměla chybět.

„Už před současnou korona-krizí nás změny klimatu vycházely velmi draho. V poměru k HDP na ně v rámci Evropské unie doplácíme téměř nejvíce. Kromě ekonomických dopadů korona-krize můžeme očekávat například i silné dopady sucha. Evropská zelená dohoda se může stát ideálním nástrojem jak pro udržitelnou obnovu ekonomiky, tak pro zmírnění klimatické krize,“ řekla Davidová.

Europoslanci: potřebujeme masivnější zelené investice

Podobnou výzvu zveřejnila v pondělí osmdesátka europoslanců ze čtyř největších frakcí, konkrétně lidovců (EPP), socialistů (S&D), liberálů (Renew Europe) a zelených (Greens/EFA). Výzvu podepsalo také sedm občanských organizací (například Světový fond na ochranu divočiny — WWF), šest think tanků, Evropská konfederace odborových svazů a sedmatřicet generálních ředitelů evropských korporací (mezi nimi například IKEA nebo Unilever).

Podobně jako ministři požadují také europoslanci vyšší investice do zelené transformace evropských ekonomik a ambicióznější klimatické cíle. „Kvůli nemoci Covid-19 se klimatická krize nezastavila. Veřejné finance, které státy budou vynakládat na obnovu ekonomik, musí být v souladu s plány na zelenou transformaci,“ řekl Euractivu iniciátor výzvy Pascal Canfin, francouzský europoslanec, předseda parlamentního výboru pro životní prostředí a člen liberální frakce Renew Europe.

Výzvu prozatím nepodepsal žádný český člen Evropského parlamentu. Signatáři však další podpisy vítají a volají po vytvoření celosvětové aliance, která podpoří zelenou transformaci po zvládnutí pandemie. Zájem o připojení se k výzvě už však projevili europoslanci Pirátů, kteří spadají pod frakci Zelených.

„Dovolím si mluvit rovnou za celou pirátskou delegaci, že tu iniciativu rozhodně podporujeme. Vypadá to trochu jako iniciativa Výboru pro životní prostředí a zatím nás nikdo oficiálně nekontaktoval. Jakmile se tak stane, určitě se připojíme,“ řekla Deníku Referendum europoslankyně Markéta Gregorová.

Ekologové: pozor na greenwashing korporací

Ekologové iniciativu europoslanců i ministrů vítají. Zároveň však varují před greenwashingem některých firem podepsaných pod prohlášením europoslanců. Podle koordinátorky Klimatické koalice Michaely Pixové mnohé z uvedených korporací dělají jen symbolické kroky pro zlepšení své veřejné image, ačkoliv samy k ekologické spoušti a podkopávání lidských práv významně přispívají.

„Uvědomme si, že korporace, jako jsou Coca Cola, Volvo, Nestlé nebo energetické společnosti disponují tak obrovskými prostředky, že jejich výše často přesahuje HDP některých menších a rozvojových států. Je proto zarážející, proč tyto společnosti už dávno do zelené transformace masivně neinvestují,“ řekla Pixová Deníku Referendum.

Pixová není proti tomu, aby korporace podporovaly přechod k zelené ekonomice. Nicméně by si podle ní měly v první řadě zamést před vlastním prahem. „Jakou kredibilitu má v řešení klimatické a koronavirové krize třeba vyjádření výrobců polotovarů a jiných zdraví škodlivých potravinových výrobků, v důsledku jejichž konzumace po celém světě miliony lidí předčasně umírají na onemocnění oběhové soustavy či diabetes druhého typu? Je obtížné upřímný zájem o klima a ekologii uvěřit třeba bankám, které investují do fosilních projektů, nebo korporacím, jako je Coca Cola, která je zároveň jedním z největších světových prodejců plastů,“ dodala Pixová.

Zároveň ekologové upozorňují na pomalost a nedostatečnost cílů Evropské zelené dohody, na což si stěžovali už před vypuknutím koronavirové krize. V případě emisních cílů požadují jejich navýšení do roku 2030 až na pětašedesát procent, oproti navrhovaným pětapadesáti. Zároveň upozornili na to, že i přes deklarované cíle Evropské unie v přímém rozporu s nimi podporuje stavbu ropné a plynové infrastruktury.

„Přestože snad žádný stát na světě, krom možná Bhútánu, nepřijal tak ambiciózní klimatickou strategii jako Evropská unie, stále je to málo. Evropské klimatické cíle nenaplňují doporučení vědců, ale ani doporučení Evropské agentury pro životní prostředí. Ta loni ve své zprávě jasně doložila, že při pokračování stávajícího ekonomického růstu a spotřeby jsou cíle Evropské unie na udržitelnou budoucnost nenaplnitelné,“ doplnil pro Deník Referendum Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Šanci vidí v tom, že by v důsledku současné krize státy mohly své priority zásadněji přehodnotit.

Další informace:

• Climate Home News European Green Deal must be central to a resilient recovery after Covid-19
• Euractiv France, Germany join group of 10 EU countries calling for green recovery
• Euractiv ‘Green recovery alliance’ launched in European Parliament
• Forbes Use Lessons Of COVID-19 To Build A Green Recovery, Say EU Ministers