Život se postupně vrací do normálu. A tím je IKEA

Petr Bittner

Rozvolnění omezujících opatření bezděčně stvrdilo, že podstatou údajné normálnosti, do níž se prý vracíme, jsou davy v nákupních centrech. Fronta před obchodním domem není otázkou vkusu, ale truchlivou podstatou staronové „normality“.

Podle antropologů tradiční společnosti neznaly pojem náboženství, protože jim splýval s jejich denní praxí. V takové perspektivě je IKEA svatostánkem dneška. Repro DR

První den rozvolněných opatření prolétly médii a sociálními sítěmi záběry obchodního domu IKEA, před kterým se tvoří dlouhé fronty. Část lidí se posmívala, že někdo nedokáže vydržet pár týdnů bez nových bytových doplňků, jak kdyby šlo o něco životně důležitého. „Á, Čechům zřejmě došel v karanténě nábytek...“ Druzí tento posměch odsoudili s konstatováním, že bychom se neměli vyvyšovat nad vkus obyčejných lidí — čímž se vyvýšili úplně nad všechny.

Sám bych v tom nehledal žádnou vědu. Fronta v IKEA nám pouze ukazuje, jak vypadá „normál“, ke kterému se má život vracet. Lidé tvoří fronty před obchodním domem IKEA, protože to je jejich normální život.

Pokud se mluví o tom, že se „život pomalu vrací do normálu“, může to pro všechny z nás znamenat různé věci. Pro velkou část, možná dokonce pro většinu, je tím jejich normálem podle všech ukazatelů právě nakupování.

×