Evropský parlament podpořil nový soubor takzvaných Projektů společného zájmu, v rámci kterých zaštítil mimo jiné téměř čtyřicet plánů na rozšíření plynové infrastruktury i ropovodů. Ekologové se bouří a opatření pokládají za neslučitelné s plány na rychlou zelenou přestavbu unijní energetiky. Kritici uvádějí, že projekty za zhruba třicet miliard eur (750 miliard korun) hrazené až do poloviny z evropských peněz zablokují úsilí o uhlíkovou neutralitu posílením zemního plynu a ropy.

Výstavba infrastruktury má údajně pomoci stabilitě evropské energetické sítě a připravit ji na postupné odstavení uhlí. To podle části europoslanců vyžaduje využití neekologického zemního plynu coby paliva sloužícího minimálně po dobu přechodu na čistě obnovitelné zdroje energie. Zaštítěné projekty mohou v případě výstavby podle předběžných informací fungovat až do roku 2070.

Plánované plynovody a další logistické stavby mají prý v budoucnu sloužit především nízkoemisním zdrojům, jako je bioplyn a vodík. Diskutovaný seznam projektů ovšem přímo hovoří o terminálech pro přepravu zkapalněného zemního plynu či rozšíření sítě ropovodů.