EU chce podpořit plynové a ropné sítě. Ekologové mluví o klimatickém pokrytectví

Jan Kašpárek

Europarlament se postavil za možnost spolufinancování plynové infrastruktury z evropských peněz. Plán má prý posílit energetickou stabilitu Unie, kritici jej ovšem označují za neslučitelný se záměrem dosáhnout uhlíkové neutrality.

Evropský parlament podpořil nový soubor takzvaných Projektů společného zájmu, v rámci kterých zaštítil mimo jiné téměř čtyřicet plánů na rozšíření plynové infrastruktury i ropovodů. Ekologové se bouří a opatření pokládají za neslučitelné s plány na rychlou zelenou přestavbu unijní energetiky. Kritici uvádějí, že projekty za zhruba třicet miliard eur (750 miliard korun) hrazené až do poloviny z evropských peněz zablokují úsilí o uhlíkovou neutralitu posílením zemního plynu a ropy.

Výstavba infrastruktury má údajně pomoci stabilitě evropské energetické sítě a připravit ji na postupné odstavení uhlí. To podle části europoslanců vyžaduje využití neekologického zemního plynu coby paliva sloužícího minimálně po dobu přechodu na čistě obnovitelné zdroje energie. Zaštítěné projekty mohou v případě výstavby podle předběžných informací fungovat až do roku 2070.

Plánované plynovody a další logistické stavby mají prý v budoucnu sloužit především nízkoemisním zdrojům, jako je bioplyn a vodík. Diskutovaný seznam projektů ovšem přímo hovoří o terminálech pro přepravu zkapalněného zemního plynu či rozšíření sítě ropovodů.

Výkonný místopředseda Evropské komise dohlížející na provádění takzvané Evropské zelené dohody Frans Timmermans přislíbil, že unijní peníze půjdou jen na ty z Projektů společného zájmu, jež se ukážou být v souladu s plánem na dosažení uhlíkové neutrality k polovině století. Nová Evropská komise totiž přinejmenším vebrálně odmítá, že by evropská energetika měla ustrnout na zemním plynu.

Další politici pokládají rozšiřování plynové sítě za nezbytné ze strategických důvodů. „Bezpečnost našich energetických zdrojů je zásadní. Podporou projektů na seznamu pomáháme kupříkladu baltským zemím, aby dosáhly nezávislosti na ruské elektrické síti,“ hájil rozhodnutí europarlamentu mluvčí středopravicové Evropské lidové strany Lars Ole Løcke. Podobné stanovisko zaujalo celkem 443 evropských poslanců.

Ekologové: EU vyhazuje peníze, měla by podpořit obnovitelné zdroje

Za odmítnutí Projektů se dohromady 169 hlasy postavila frakce Greens/EFA a levicová GUE-NGL. „Promarnili jsme čas směřováním veřejných peněz do nákladných a nepotřebných projektů založených na fosilních palivech, zatímco by Evropa měla investovat do ekologické udržitelnosti a obnovitelných zdrojů,“ poznamenal po hlasování irský zelený europoslanec Ciarán Cuffe.

Obdobně se vyjádřili i ekologové. „Toto klimatické pokrytectví musí skončit. Po bezprecedentních katastrofách typu australských požárů se historie nebude dívat přívětivě na ty, kteří se postavili za zbudování dalších plynovodů a překladišť fosilních paliv,“ zkritizoval schválený balík koordinátor klimatické kampaně Přátel Země Colin Roche.

Nová plynová infrastruktura podle kritiků nedává smysl ani v případě, že Evropská unie skutečně naplní své zelené závazky a v příštích desetiletích odstaví fosilní paliva včetně zemního plynu. I analytici konzultační společnosti Artelys označili ve zprávě pro Evropskou klimatickou nadaci mnohamiliardovou výstavbu za nepotřebnou.

Evropská koncepce zelené přestavby energetiky a ekonomiky nyní na obecné rovině počítá s dosažením uhlíkové neutrality k roku 2050. Prostředkem se mají stát bilionové investice do nových technologií i regionů tradičně závislých na uhlí. Ekologové ale dlouhodobě varují, že ekologická rétorika sama o sobě nestačí a Evropská unie vytyčených cílů nedosáhne, nebude-li postupovat jednotně a důsledně.

Jednou z dlouhodobých obav zůstává právě posilování plynové infrastruktury, potažmo snaha o dílčí nahrazení uhlí zemním plynem. Ten sice z technického hlediska nabízí při spalování zhruba dvojnásobně výhodnější poměr emisí oxidu uhličitého a získané energie, současně ale jeho užívání vede k únikům pětadvacetinásobně silnějšího skleníkového plynu — metanu. Odhady množství metanu unikajícího při těžbě a přepravě zemního plynu jsou nanejvýš nejednotné.

Další informace:

    Diskuse (0 příspěvků)