Premiéři šestadvaceti zemí přijali na zasedání Evropské rady v noci na pátek po dlouhém vyjednávání usnesení o dosažení uhlíkové neutrality na území Evropské unie k roku 2050. Opatření navzdory očekávání podpořila prostřednictvím premiéra Andreje Babiše (ANO) i Česká republika, ovšem výměnou za uznání jaderné energie jako čistého zdroje.

„Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ zní věta, kterou Babiš svůj souhlas podmínil. Premiér je totiž spolu se zbytkem vlády přesvědčený, že cesta k uhlíkové neutralitě vede pro Českou republiku skrze přistavování nových jaderných bloků, v prvé řadě v elektrárně Dukovany.

Jeho představa narazila na odpor Německa, Rakouska a Lucemburska. Babiš po jednání poznamenal, že proti ostatním unijním lídrům „byl celý večer sám“. Ostatní premiéři se ovšem nakonec ukázali otevření kompromisu v obavě, že některá ze zemí klimatické usnesení zablokuje podobně jako v červnu. Text nyní konstatuje, že „je zapotřebí zajistit energetickou stabilitu a právo členských zemí rozhodnout si o vlastním energetickém mixu a patřičných technologiích.“

Ochotu ustoupit ovšem část evropských politiků včetně lucemburského premiéra Xaviera Bettela podmínila tím, že nevznikne propojení mezi jádrem a evropskými penězi. Část Babišových kritiků totiž očekávala, že premiér chce přimět Unii, aby České republice zasponzorovala pravděpodobně velmi nákladnou a zdlouhavou výstavbu jaderných bloků.

Babiš ovšem popřel, že by něco takového chystal. Spekulace odmítla také státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. „Nežádáme o jakékoli prostředky na budování jaderných zdrojů a nikdy jsme nic takového nedělali. Je to nedorozumění,“ uvedla ve čtvrtek s tím, že česká delegace chce opravdu pouze uznání jádra jako legitimního prostředku k dosažení uhlíkové neutrality.