Třetí jednání takzvané Uhelné komise vlády je u konce. Pracovní skupiny orgánu mají do ledna vypracovat scénáře pro možný odchod České republiky od uhlí. S tím se předběžně počítá v širokém časovém rozmezí mezi roky 2030 a 2050. Vláda by stávající uhelné zdroje ráda nahradila mixem jaderné energie a obnovitelných zdrojů, zatímco ekologové preferují ukončení energetického vývozu a větší důraz na obnovitelnost.

„Skončit v České republice v roce 2030 se spalováním uhlím v elektrárnách je nejen nutné, ale i zcela realistické. Na rozdíl o Německa, které se zavázalo zavřít poslední uhelnou elektrárnu v roce 2038, nepočítá Česká republika se zavíráním existujících jaderných reaktorů před koncem jejich technické životnosti. S uhlím tak můžeme skončit výrazně dřív než naši sousedé,“ uvedl po pondělním zasedání Jan Rovenský, který v Komisi zastupuje organizaci Greenpeace.

Nejrychlejší scénář ovšem narazí na odpor konzervativnějších členů Komise v čele s poslancem Janem Zahradníkem (ODS). Ten označuje za nejlepší náhradu uhlí jaderné elektrárny a zdůrazňuje, že nejšpinavější zdroj energie lze prý opustit nejdříve mezi lety 2040 a 2050.

Polovinu století přitom Evropská unie pokládá za mezník, ke kterému se nemá odstavovat fosilní energetika, ale dosáhnout celkové uhlíkové neutrality. Aktuální propočty některých vědců udávají, že se země světového Severu mají uhlí zbavit o více než patnáct let dříve.

Všech pět výhledů odchodu od uhlí, v nichž budou pracovní skupiny operovat s daty 2030, 2035, 2040, 2045 a 2050, má propočítat vliv energetické přestavby na stabilitu zásobování elektřinou či teplem i přínos pro ovzduší a klima. Vláda tak získá materiály, díky kterým může naplánovat postupné odstavení uhelných zdrojů.

Česká republika takový výhled v tuto chvíli nemá. Počítá se pouze s omezováním emisí skleníkových plynů a tím, že polostátní koncern ČEZ kolem roku 2040 vyřadí z provozu většinu uhelných zdrojů energie. Nejdéle má vydržet nový blok elektrárny Ledvice o instalovaném výkonu 700 megawattů.

Přestože se vláda nezmiňuje o přesné strategii, je patrné, že chce budoucí energetiku vystavět na atomu a přistavět nové reaktorové bloky v Dukovanech i Temelíně. „V horizontu dalších pěti let nás čeká diskuse o dalším rozšíření [jádra]. Jsem si skoro jistý, že nás nemine rozšíření Temelína, tam kapacita pro nové bloky je,“ řekl před časem ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) v rozhovoru pro portál svého stranického šéfa iDNES.cz.

Podobné stanovisko se ovšem nezamlouvá ekologům, kteří by raději viděli omezení masivního vývozu energie z hnědouhelných provozů do zahraničí a podporu obnovitelných zdrojů. Stavba nových jaderných bloků může podle kritiků trvat nepřijatelně dlouho a vyjít na netušeně vysoké částky.

Stávající předpovědi, podle nichž má kupříkladu nový blok Dukovan stát již v roce 2036 za zhruba 150 miliard korun, jsou podle kritiků nemístně optimistické. To potvrzují zkušenosti s nekonečnými průtahy a prodražováním jaderných zdrojů, jak dříve v České republice, tak v současnosti ve světě.

Konec uhlí bez výjimek

U příležitosti zasedání Uhelné komise se stejně jako minule protestovalo. Přímo před Úřadem vlády se sešlo asi třicet ekologických aktivistů žádajících co nejrychlejší odstavení uhelných elektráren a dosažení uhlíkové neutrality. Lidé s hesly jako „Z vysloužilých dolů přečerpávací elektrárny“ symbolicky pohřbili hromádku uhlí a apelovali na členy komise, aby urychlili plány na transformaci české energetiky.

Demonstranty hojně skloňovaný rok 2025 sice odráží záměry západních zemí, jako je Francie, Itálie, Velká Británie či Dánsko, Zahradník jej ovšem označil za „fantasmagorii“. Vstřícnější zřejmě nebudou ani ostatní členové komise: ekologové v devatenáctičlenném orgánu zasedají pouze dva, zbytek tvoří deset politiků, čtyři zástupci odborů a zaměstnavatelů, dva akademici a předseda Českého báňského úřadu.

Za dramatičtějších okolností se na uhelnou komisi obrátili aktivisté z iniciativy Limity jsme my. Těm se v pondělí ráno podařilo proniknout do mosteckého sídla těžařské společnosti Severní energetická, známé spíše pod zkratkou Sev.en, a vyvěsit na něj transparenty s nápisy „Konec uhlí bez výjimek“ či „Ničíme klima ve dne v noci“. Druhé heslo odkazuje k červencové blokádě hnědouhelné elektrárny Chvaletice patřící právě Sev.enu.

„Chceme upozornit na to, co dělá Severní energetická: soukromá společnost, která vlastní problematickou elektrárnu Chvaletice a která si žádá o výjimky, aby mohla ještě více znečišťovat ovzduší. Zisk jde do soukromých rukou, ale změny klimatu a dopady neseme my všichni v České republice,“ sdělila za protestující ČTK Veronika Dombrovská.

Těžaři kritiku dlouhodobě odmítají s tím, že „nemá cenu vést diskusi s fanatiky a výtržníky“. Na aktivisty zavolali policii, která všech jedenáct lidí zajistila pro podezření z přestupku.

Happening se odehrál jen necelý měsíc poté, co Sev.en musel omezit provoz povrchového lomu Vršany kvůli přímé akci aktivistek z neformální skupiny Against Coal (Proti uhlí). Ty navzdory mrazivému počasí na šedesát hodin obsadily kolesové rypadlo K800.