Pokus stavět nové reaktory nepřinese nic, jen zadlužení státu, varují experti

Stavba nové jaderné elektrárny se prodraží natolik, že ohrozí ekonomickou stabilitu státu, varují kritici schváleného plánu pro financování stavby dalších reaktorů. K odklonu od uhlí přitom jaderný reaktor reálně není potřeba.

Pato_kaj

Josef Patočka

12.07.2019 08:27

70913_mediafax_michal_kalasek

Nové reaktory se s nějvětší pravděpodobností nikdy nepodaří dostavět, ale stát mohou zatížit na generace. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Nové jaderné reaktory jsou nepotřebné a povedou pravděpodobně k zadlužení státu, varují kritici pondělního rozhodnutí vlády garantovat krytí nákladů na výstavbu nové jaderné elektrárny v Dukovanech ze státního rozpočtu. Schválený plán počítá s tím, že nové reaktory postaví majoritně státem vlastněný ČEZ s možností přenést celý projekt v případě potíží na bedra státu, konkrétně státem stoprocentně vlastněné společnosti.

Již dnes má navíc rozhodnutí vést k až čtyřnásobnému navýšení nákladů na přípravu projektu v platbách za konzultace a právní služby. „Aniž jsou na stole konkrétní ekonomické analýzy dopadů výstavby nových reaktorů na kapsu daňových poplatníků případně spotřebitelů elektřiny, už se z ní vytahují další a další nemalé peníze na přípravu stavby. Trochu to připomíná pohádkový příběh o Jezinkách a Smolíčkovi Pacholíčkovi. Jen jestli je někde jelen, který nás v poslední chvíli dokáže zachránit,“ komentuje plán energetický konzultant Edvard Sequens z jihočeského sdružení Calla.

Stát tak nakonec nebude garantovat finální výkupní ceny elektřiny (tzv. „contract for difference“) jak se dříve uvažovalo. Zatímco vláda to ale prezentuje jako ústupek, který rizika pro státní rozpočet umenšuje, minoritní akcionář a hlasitý kritik vedení společnosti ČEZ Michal Šnobr upozorňuje, že možnost přenést náklady kompletně na stát je ve skutečnosti silnější garancí: „Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost," tvrdí Šnobr.

Plán počítá s jedním novým reaktorem v Dukovanech, který by měl být uveden do provozu již v roce 2035 a jedním v Temelíně. Údajně má stát 250 miliard korun. Kritici však varují, že stavba reaktorů se v Evropě v posledních letech s železnou pravidelností zpožďuje a také násobně prodražuje.

Plán může zdvojnásobit státní dluh
„Zásadním ekonomickým problémem jaderné energetiky jsou vysoké investiční náklady. Ty způsobují, že se jaderná elektřina nemůže uplatnit na trhu a vyžaduje citelné státní zásahy,“ vysvětlují v tematické tiskové zprávě energetičtí konzultanti z jihočeského ekologického sdružení Calla. „U všech stavěných projektů dochází běžně také k prodlužování stavby a několikanásobnému prodražení původně odhadované ceny. Ta je navíc v českých vládních materiálech, například v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR, účelově podceněna,“ dodávají.

Upozorňují pak na příklady v současnosti stavěných jaderných elektráren v Evropě. Jak ve francouzském Flamanville, tak finském Olkiluoto, kde staví francouzská státní společnost Areva, se původně odhadovaná cena zvýšila téměř trojnásobně – ve Francii ze 3,3 na 10,9 miliard eur. Obě elektrárny měly být také již spuštěny, v provoz zatím ale není ještě ani jedna. U Olkiluoto se očekávaný start posunul z původně plánovaného roku 2010 až na příští rok, v případě Flamanville z roku 2012 taktéž na rok 2020.

V případě jaderné elektrárny Hinkley Point v Británii, budované od roku 2018 francouzskou EdF a čínskou CGN, už od začátku stavby odhadované náklady stouply z 6,7 na 22,3 miliard eur – a rozdíl v garantovaných cenách zaplatí tamní spotřebitelé. Lépe na tom ale není ani ruský Rosatom, jenž má stavět dva nové bloky v Maďarském Paksi, ty mají již dnes před zahájením stavby stát už dvanáct a půl milardy.

I Rusům se přitom projekty prodražují. Americký Westinghouse, jež u nás v devadesátých letech stavěl dva reaktory v Temelíně, pak v roce 2017 zkrachoval po fiasku stavby jaderné elektrárny Summer, jež od té doby zůstává nedokončená.

Jak v DR upozornil investor a podnikatel Jiří Hlavenka, pokud by se náklady na oba plnované reaktory prodražily trojnásobně, jako v případě Flamanville, Olkiluoto či Hinkey Point, dosáhly by celkové náklady 1500 miliard korun. Tedy téměř výše dnešního státního dluhu, jež dnes činí zhruba 1680 miliard. Zdvojnásobení státního dluhu pak podle něj povede na desetiletí k vyčerpání rozpočtu a ohrožení ekonomické stability státu v případě ekonomické krize. Peníze budou chybět jinde.

„Aby bylo na jaderky, bude muset země šetřit a škrtat. Odnesou to učitelé, sociální služby, zdravotnictví, veřejná infrastruktura, zpomalí či zastaví se stavby dálnic a silnic, bude se jen opravovat a flikovat. Tak jako vždycky… Zapomeňte na to, že by se platily velké infrastrukturní projekty, jako je například vysokorychlostní železnice. Zapomeňme na nákladné projekty v boji se suchem a klimatickou změnou. Zapomeňme na podporu inovativních podniků s vysokou přidanou hodnotou, zůstaneme bavlníkovou plantáží Evropy,“ varuje Hlavenka.

Nové reaktory nic nevyřeší
Ministerstvo průmyslu a obchodu i vláda zdůvodňují potřebu nových reaktorů tím, že Státní energetická koncepce počítá s postupným útlumem spalování uhlí v souvislosti se snahou o snižování emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změnám klimatu. K zavírání uhelných elektráren ale nové jaderné bloky zapotřebí nejsou, protože jich již dnes má Česká republika nadbytek a obrovské množství elektřiny vyváží do zahraničí.

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila za rok 2018 15,6 terawatthodin elektřiny, do zahraničí se ve stejném roce vyvezlo 13,9. Kritici jádra upozorňují, že právě výstavbou Temelína se podmiňovalo zavírání uhelných bloků již v devadesátých letech, nikdy ale nenastalo.

Namísto toho stát udělováním výjimek a privatizací elektráren jako Chvaletice do rukou soukromých „uhlobaronů“ umožňuje prodlužování jejich životnosti a kroky vedoucí k reálnému snižování výroby elektřiny z uhlí nepodniká. Plánované zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí, jež mohlo přimět provozovatele k uzavření nejméně efektivních elektráren, je dál v nedohlednu – původně jej přitom mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu za úkol realizovat už do roku 2015.

Nový reaktor by navíc měl být hotový nejdříve v roce 2035, emise je ale třeba snižovat teď. Z loňské zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu například vyplývá, že má-li si svět uchovat alespoň teoretickou šanci na udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia, zakotvenou v Pařížské klimatické dohodě, musí do roku 2030 snížit emise o 45 %, tedy ve vyspělých státech jako Česká republika o 60 % a víc. To je nemyslitelné, pokud právě do roku 2030 s využíváním uhlí k výrobě elektřiny zcela nepřestaneme.

Opustit uhlí už do roku 2030 bez nových reaktorů je podle loni publikovaného modelu vývoje české energetické soustavy možné za předpokladu realizace potenciálu úspor elektřiny a rozvoje obnovitelných zdrojů. Právě tady – v oblasti skutečně účinných řešení – ale česká vláda nepodniká prakticky nic. Její klimaticko-energetický plán počítá s tím, že v roce 2030 budeme z obnovitelných zdrojů vyrábět jen zhruba o deset procent víc energie než dnes. Dokonce i podle propočtů ČEZ je přitom ve stejném roce možné vyrábět víc než dvojnásobek oproti současnému stavu.


A co si myslíte vy? Diskuse (19 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Fuck renewables! Take dynamite, blow up the coal plants! Pátek, 12.Července 2019, 11:51:11

Prohlášení pro orgány činné v trestním řízení: Titulek tohoto komentáře je ironická parafráze transparentu právě projednávaného před soudem, nikoliv výzva k násilným akcím vůči uhelné energetice. Rozhodně nehodlám nikoho navádět, aby porušoval státní monopol na násilí.

Debata o jaderné energii a obnovitelných zdrojích se točí v kruzích okolo spekulací, co by bylo kdyby, a oblíbených legend všech debatujících, zatímco uhelné elektrárny kouří dál. Je třeba začít okamžitým uzavřením a demolicí těchto elektráren, a teprve pak řešit, jestli nám nějaká energie schází, a pokud ano, kde ji nejlépe vezmeme — hlavně ne z uhlí (a radši ani z plynu ne, ten je pro klima jen asi o polovinu lepší, a to ještě, tuším, bez úniků při těžbě). Stát musí vyhlásit stav klimatického ohrožení, uznat celý uhelný průmysl za vysoce nebezpečnou hrozbu pro stát, a s touto hrozbou se rázně vypořádat, třeba i nasazením armády k demolici uhelných elektráren, pokud to nepůjde konvenčnější cestou. Čas vykecávat se o péči dobrého hospodáře a ochraně investic jsme dávno vyčerpali.

Lidstvo obecně je mnohem zdatnější v okamžitém řešení bezprostředních krizí než v předcházení budoucím hrozbám nebo dokonce ve výběru společensky nejprospěšnějších cest k lepší budoucnosti. Dokud necítíme hrozbu bezprostředně na vlastní kůži, máme odporný sklon nejen hledat sobecké výhody, ale ještě škodolibě vymýšlet, jak bychom co možná nejhůře uškodili druhým. A2larm nedávno psal o takto odpodivém chování hráčů ve virtuálním postapokalyptickém prostředí počítačové hry:
https://a2larm.cz/2019/06/fallout-76-necekana-lekce-ze-zivota-po-apokalypse/
Chování lidí, kteří si na katastrofu jenom hrají, zatímco sedí v bezpečí, ovšem příkře kontrastuje s chováním lidí skutečně postižených katastrofou. Klasickým příkladem se stalo New Orleans zasažené hurikánem Katrina, kde byl navíc, jak popsala třeba Naomi Kleinová, vidět podobný rozdíl mezi vzájemnou podporou přímo postižených obyvatel města a bezohledným sobectvím podnikatelů, kteří přišli zvenčí, sami v bezpečí, město „zachraňovat‟.

Dokud máme energie dost, nikdy se na nejlepším způsobu nahrazení uhelných elektráren nedohodneme. Musíme ty špinavé elektrárny odstavit, zavřít a zbourat hned. Pak najednou všechno půjde mnohem líp.

Ivan Václavů - Praha

Pátek, 12.Července 2019, 18:31:29

Škoda, že si autoři článků na DR vybírají experty stále jen z té jedné strany barikády... Takže pro osvěžení - alespoň v diskusi - pohled z druhé strany:

"There are those who will still reject the idea of nuclear power under any circumstances. But there are consequences from such a stance. Some will idealistically believe that renewables will fill the world's growing power demands, but in reality that's just not happening.

Thus, whether you like it or not, absolute rejection of nuclear power almost certainly means higher global carbon dioxide emissions. That's a high price to pay if you are concerned about the impacts of climate change."

Zdroj:
Why The World Needs More Nuclear Power
Robert Rapier Jul 11, 2019
https://www.forbes.com/sites/rrapier/2019/07/11/why-the-world-needs-nuclear-power/#47962abb7bd6

Ivan Václavů - Praha

Pátek, 12.Července 2019, 19:18:14

Ještě jedna citace téhož autora:

"Modern renewable energy consumption (mainly wind and solar power) grew by 71 million metric tons of oil equivalent in 2018. But global energy consumption grew much faster than that, with fossil fuels carrying most of the load. Global consumption of coal, oil, and natural gas grew by 276 million metric tons in 2018, nearly four times the growth in renewables. As a result, global carbon dioxide emissions set a new all-time high in 2018."

https://www.forbes.com/sites/rrapier/2019/07/07/wind-and-solar-power-nearly-matched-nuclear-power-in-2018/#7769d1b539ee

Jindřich Kalous - důchodce

Ivanovi Václavů Pátek, 12.Července 2019, 22:05:42

Jste stejně jednostranně zaujatý jako ti, kterým to vytýkáte. Kolik obhájců neustálého růstu spotřeby energií všeho druhu si vůbec umí představit, že by se poptávka po energii dala i za hospodářského růstu (ať už ho měříme jakkoli) výrazně snižovat?

Mnohem závažnější je ovšem jiný problém. Všichni mainstreamoví "makroekonomové", "analytici" a "prognostici" umějí "přemýšlet" jen jedním způsobem: Extrapolací současného exponenciálního ekonomického růstu v nekonečném časovém intervalu nad všechny meze. (Z toho pak odvozují i "nutnost" nekonečného exponenciálního růstu poptávky po čemkoli.) Nicméně je známo, že růstové procesy rostoucí v konečných systémech exponenciálně nad všechny meze zákonitě končí destrukcí těch systémů; ledaže je někdo/něco zvenku zastaví. Jako příklady takových exponenciálně růstových procesů snad postačí uvést řetězovou jadernou reakci nebo rakovinné bujení.

Jindřich Kalous - důchodce

Sobota, 13.Července 2019, 08:28:47

"Problémem není nedostatek energie, ale nedostatek inteligence."

(Arthur C. Clarke)

Ivan Václavů - Praha

Jindřichu Kalousovi Sobota, 13.Července 2019, 13:30:6

Já reaguji na jednostrannost nebo, chcete-li, tendenčnost se kterou DR pojednává dané téma tím, že odkazuji na relevantní zdroje s opozitními názory. Pokud to chcete také nazývat jednostranností, tak prosím, ale mě to moc přiléhavé nepřipadá.

Používat při diskusi o perspektivě atomových elektráren paralelu s řetězovou reakcí je sice stylové, ale obávám se, že se tím přednosti této paralely vyčerpávají... (-:

Jindřich Kalous - důchodce

Ivanovi Václavů Sobota, 13.Července 2019, 15:13:26

Jestli to potřebujete po lopatě, tak prosím.

Ta paralela nebyla použita, aby to bylo stylové, ale aby bylo jasné, že trvalý ekonomický růst, jímž je zdůvodňována potřeba neustálého růstu spotřeby energií, není možný.

A ty "relevantní zdroje" samozřejmě hájí zájmy těch, kdo chtějí, aby ten růst pokračoval nejlépe do nekonečna.

Ivan Václavů - Praha

Sobota, 13.Července 2019, 23:02:48

Pane Kalousi,
omlouvám se, ale pokud sdílíte přesvědčení, že všichni, kdo zastávají názor, že by se lidstvo nemělo úplně vzdát jaderné energetiky, hájí zájmy těch, kdo si přejí (nejlépe) nekonečný růst, pak pro mě další diskuse s vámi jaksi ztrácí smysl.

Jinak ale mohou ocenit, že se vyjadřujete celkem srozumitelně, takže další "polopatizace" vašeho projevu snad není nutná.

Jindřich Kalous - důchodce

Ivanovi Václavů Neděle, 14.Července 2019, 08:56:18

Kdybyste Vy a Vám podobní veškeré své úsilí a invenci místo obhajoby jaderné energie vrhli na přemýšlení o možnostech, jak převést ekonomiku na bezrůstovou strategii, a o nevyužitých možnostech úspor energie, asi byste taky zjistili, že nové jaderné bloky objektivně nepotřebujeme vůbec.

Ivo Horák - Praha 3

Jindřichu Kalousovi Neděle, 14.Července 2019, 10:55:2

Nejsem sice právě aktivní obhájce jaderné energetiky, ale rád bych "se vrhl" na prosazení bezrůstové strategie, jen nějak nevím jak. Nebyl by nějaký snazší úkol?

Myslím si, že i odpůrci JE by mohli uznat, a třeba i vyčíslit, kolik let času nám tato technologie jako civilizici na řešení klimatické změny poskytla. Možná je zde vůči JE zloba i proto, že kdyby jich nebylo, krize by přišla dříve a byla by daleko akutnější, takže by se něco zásadního už hnulo.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 14.Července 2019, 13:44:20

Bezrůstová ekonomika není nezbytně nutná. Jednak se do růstu započítává jak produkce, tak její dekompozice eventuálně recyklace. Pro příklad, pakliže se bude veškeré palivo vyrábět konverzí vzdušného CO2 nebo budeme jezdit na vodík, může jeho spotřeba růst a růst. Za druhé, vesmír je efektivně nekonečný, od 4. října 1957 se opravdu nemusíme omezovat jenom na planetu Zemi.

Jindřich Kalous - důchodce

Vojtěchu Klusáčkovi Neděle, 14.Července 2019, 15:12:19

Tak jistě, možná bychom měli začít otázkou, co to vlastně ekonomický růst vůbec je a v jakých ukazatelích ho měřit. Například růst hrubého domácího štěstí zavedeného jako hlavní ekonomický ukazatel v Bhútánu tamní přírodu s největší pravděpodobností nepoškozuje a zatím se jeví jako udržitelný... Prozatím se ovšem ve zbytku světa do růstu HDP započítávají i takové věci jako likvidace megahavárií ropných tankerů (viz Exxon Valdez, Aljaška 1989) nebo podmořských vrtů (viz Deepwater Horizon, Mexický záliv 2010), o haváriích jaderných elektráren nemluvě.

Do efektivního hospodářského využití nekonečného vesmíru ovšem (zatím?) máme stejně daleko jako v říjnu 1957. Co když je životnost exponenciálně rostoucích kořistnických civilizací něčím nebo někým záměrně omezena právě proto, aby svůj sklon rozebírat si vlastní planety pod nohama nebyly schopny rozšířit i na jim dostupné části okolního vesmíru?

Ivo Horák - Praha 3

Pane Klusáčku, Neděle, 14.Července 2019, 15:44:40

od startu toho Sputniku uplyne brzy 62 let a kam naše civilizace ve Vámi avizovaném smyslu pokročila? Na brzkou možnost přesunu třeba 80 milionů lidí běžného ročního přírůstku populace Země na vhodné obyvatelné místo ve vesmíru to zatím opravdu nevypadá. Každý rok vytvořit nové Německo nejspíš řadu světelných let daleko. Každé 3 sekundy start raketoplánu, jako byla Columbia... Každoročně desítky, ne-li stovky tisíc kilometrů čtverečných nové krajiny se vším, co lidé potřebují a chtějí. (Vzpomeňme na docela tristní pokusy v daném směru.)

Co se týče udržitelného růstu, tak ten by mohl nastat (snad) pouze tehdy, když by si lidé nemohli dopřávat, cokoli je napadne. Protože jinak jakýkoli pokrok v jednom směru, třeba v podobě Vámi naznačených alternativních technologií, podnítí nové do dané doby nemyslitelné plýtvání s nečekanými destruktivními důsledky.

Vzhledem k uvedenému je myslím jedině rozumné trvat na brzkém přechodu na závazný nízký ekonomický růst, resp. na změně ekonomických kritérií.

Jindřich Kalous - důchodce

Neděle, 14.Července 2019, 20:54:57

S hospodářským využitím vesmíru se to má asi jako s termojadernou fúzí. V 50. letech jsme byli ujišťováni, že nejdéle za 50 let, spolu s celosvětovým vítězstvím komunismu, bude zvládnuta a energie bude zadarmo a dost pro všechny. Dnes, v 7. deceniu mého pobytu v tomto slzavém údolí, mě neustále někdo přesvědčuje, že nejdéle za 50 let bude termojaderná fúze dotažena do průmyslově využitelného stavu a tím bude jednou provždy vyřešen energetický i ekologický problém lidstva...

Ivo Horák - Praha 3

Jen tak mimochodem Pondělí, 15.Července 2019, 14:21:1

Když jsme se tady, skrze pana Klusáčka, dotkli tématu řešení pozemských mezí růstu expanzí lidstva do vesmíru (zmínil i datum startu Sputniku), neuvědomil jsem si okamžitě, že právě uplývá 50 let od startu Apolla XI. Snad je to dobrá příležitost, kterou někdo (v nějakém článku i diskusi) uchopí, neboť nemálo symptomatická. Když se dnes člověk podívá na historické obrázky s tehdejší vrcholnou technikou, napadne jej mezi jiným, cože se to později stalo? Další směřování civilizace v sobě má něco ze zaprodání se. Tak tohle sci-fi autoři nečekali a neřešili...

Jindřich Kalous - důchodce

Ivo Horákovi Pondělí, 15.Července 2019, 15:10:57

Někteří to předpověděli, třeba Arthur C. Clarke, mimochodem jeden z nejúspěšnějších autorů sci-fi, pokud jde o realizaci jeho představ.

Ivo Horák - Praha 3

Jindřichu Kalousovi Pondělí, 15.Července 2019, 18:31:37

Od A. C. Clarka jsem snad všechny česky přeložené věci kdysi četl, ale teď mě (už) nenapadá, na co konkrétně můžete uvedeným odkazovat, a docela by mě to zajímalo.

Jindřich Kalous - důchodce

Ivo Horákovi Pondělí, 15.Července 2019, 19:34:0

Počínaje principem geostacionárních přenosových družic (který si kvůli vypuknutí WWII nemohl nechat patentovat, takže mu ho ukradli), přes přístup k počítačové sítí, komunikátory, počítačové rešerše (Rajské fontány), ztrátu soukromí jednotlivců, odchod Velké Británie z EU (Svit vzdálených dní) a konče třeba obrazem světa pod vládou megakorporací v jedné z jeho posledních prací Desátý stupeň.

Jindřich Kalous - důchodce

K věci Středa, 17.Července 2019, 16:00:37

http://casopisargument.cz/2019/07/17/priprava-vystavby-jadernych-elektraren-pripomina-pohadku-o-princezne-kolobezce/

Když jsem někde zlomyslně napsal, že se třeba někdy na politické úrovni dospěje k rozhodnutí, že mít 240 V/50 Hz doma v zásuvkách 365 dnů do roka 24 hodin denně není základní lidské právo občanů ČR, chtěli mě někteří (naštěstí zatím jenom virtuálně) bít. Teď nicméně svým rozhodováním/nerozhodováním k témuž faktickému závěru spěje tato vláda. Měla by to tedy co nejdřív říct na plnou hubu, abychom dospěli aspoň do stavu obvyklého v Indii, kde skoro každá movitější domácnost, o firemních a veřejných budovách nemluvě, má nainstalovaný náhradní zdroj.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.