Černobyl, příběh, jehož pravdu ani Dana Drábová pod koberec nezamete

Obhájci jaderné energetiky by nás rádi přesvědčili, že příběh Černobylu je vlastně o Sovětském svazu. Nedovolme jim, abychom si z nejhorší jaderné havárie v dějinách vzali tak malé ponaučení.

Pato_kaj

Josef Patočka

07.06.2019 09:18

Všeobecně oceňovaná minisérie Černobyl znovu aktualizovala debaty o významu, příčinách a souvislostech nejhorší jaderné havárie v dějinách. Ústřední postavou mezi všemi katastrofou zasaženými lidmi je v ní totiž vědec Valerij Legasov, jehož boj o pravdivé vyhodnocení příčin katastrofy nakonec skončí tragicky – v průběhu soudního procesu s viníky se neudrží, poukáže na vadný design reaktoru, chronické zatajování rizik i systémové upřednostňování zisku před bezpečností a obětuje tak své osobní pohodlí, bezpečí i kariéru pravdě.

Obhájci jaderné energetiky samozřejmě v seriálem vyvolaných debatách sahají po pohodlné interpretaci: za všechno může Sovětský svaz. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která své veřejné postavení po celá poslední dvě desetiletí zneužívá k veřejné propagaci průmyslu, na který má dohlížet, v rozhovoru pro Český rozhlas tvrdí, že jeho „hlavní poselství spočívá v pohledu do stavu mysli papalášů, aparátčíků, kteří se snažili zamést tu událost pod koberec“.

Polibek s Milošem Zemanem při spouštění jaderné elektrárny Temelín je trvalým symbolem toho, jak Dana Drábová zneužívá po celá desetiletí své postavení k propagaci odvětví, na které má dohlížet. Repro DR

Je ironické, že zamést ji pod koberec – znovu – se tak vlastně snaží i ona sama. Vytváří totiž dojem, že „u nás se to stát nemůže“, že Černobyl byl něčím specifickým a zcela připsatelným zaniklému světu reálného socialismu. Bylo by ale chybou, pokud bychom si z jeho hrůz dokázali vzít tak malé ponaučení.

Ani technické a lidské chyby, ani zamlčování hrozeb, natožpak stavění ekonomických ohledů nad ohledy bezpečnostní a ekologické v žádném případě nejsou něčím, co by bylo vlastní výhradně bývalému východnímu bloku. To všechno provází historii jaderné energetiky od počátku.

Fukušima, Temelín, Dukovany
Vezměme ze všech více či méně vážných nehod, ke kterým tyto různé příčiny vedly – není těžké sestavit kalendář, kde připadá jedna na každý den – jen tu druhou největší: Fukušimu. Neodehrála se kupodivu v Sovětském svazu, ale v technologicky vyspělém, kapitalistickém Japonsku. A nebyla způsobena výhradně zemětřesením a vlnou tsunami, jak je u nás dodnes populární si myslet.

Společnost Tepco, která elektrárnu provozovala, o riziku věděla. Kvůli profitu ale odmítla investovat do potřebných bezpečnostních opatření. Státní úřad, pověřený dohledem nad reaktory, i vládnoucí politická reprezentace, to kvůli úzkým vazbám na jaderný průmysl tolerovaly.

Podle verdiktu japonské vyšetřovací komise tak šlo jednoznačně o katastrofu „lidmi způsobenou“, za níž stála nebezpečná koncentrace moci, úzká vazba mezi politikou a ekonomikou i hierarchická kultura byrokratické poslušnosti a netransparentního rozhodování. Také u nás najdeme četné příklady podobných systémových neřestí. Připomeňme skandální kauzu vadného svaru v Temelíně, kterou pomohla „zamést pod koberec“ sama Dana Drábová, aby se spuštění elektrárny stihlo včas.

Připomeňme, že Dukovany, jejichž provoz má být v roce 2020 prodloužen za hranici projektované životnosti, fungují bez ochrané schránky neboli „kontejnmentu“ (stejně jako sovětské reaktory, o nichž mluví Legasov), i když ČEZ i SÚJB v tomto smyslu rády mystifikují veřejnosti. Připomeňme odfláknuté zátěžové testy po fukušimské havárii – zpracovávané Ústavem jaderného výzkumu v Řeži, tedy fakticky pobočkou ČEZu - z nichž přesto vyplynulo, že kupříkladu k havárii právě v Dukovanech by mohl stačit i „stoletý“ sníh, který by zbortil střechu strojovny.

Problém je v technologii samé
Český jaderný fyzik Vladimír Wagner publikoval nedávno na serveru oEnergetice.cz téměř oslavný článek s titulkem „Konečně se alespoň v Číně budují jaderné reaktory bez zpoždění“. Přestože si k tomu vybral příhodně zrovna třicáté výročí masakru protestujících na náměstí Nebeského míru, otázku, proč je to právě jedna z nejnesvobodnějších zemí na světě, kde se jeho zamilované technologii daří nejlépe, si nepoložil.

Překvapovat by nás to ale nemělo: blízkost mezi autoritářskými formami společenského zřízení a jadernou energetikou je známa nejpozději od práce Roberta Jungka Atomový stát ze sedmdesátých let minulého století. Podstata problému spočívá v technologii samé: v tom jak je z podstaty nebezpečná, náročná a komplexní.

Proto ke svému zdárnému rozvoji vyžaduje právě společenskou organizaci, založenou ve větší či menší míře na centrálním rozhodování, prolnutí státní a ekonomické moci a maximální byrokratické kontrole. Tisíc věcí se může pokazit a cena za chybu je nedozírná. Nejde ale jen o to, že do hry vždy vstupuje „lidský faktor“, tedy neschopnost člověka dostát nárokům stroje, který stvořil.

Bohužel, jak dokládá kupříkladu antropolog David Graeber ve své knize Utopie pravidel, právě takové byrokratické systémy jsou ze své podstaty náchylné k oné kultuře zatajování, netransparentnosti a upřednostňování výkonu před jinými ohledy, jak je popisuje Legasov. A čím větší ohled na bezpečnost, tím větší náklady a zdržení, jež efektivitu jádra ohrožují.

Čína, protože není demokracií a její státně-kapitalistický režim se nemusí nikomu odpovídat, si může dovolit ohledy nebrat – a proto „budovat na čas“. Nechtějme se dozvědět, co se přitom „zametlo pod koberec“.

Pravda o nepodmanitelnosti přírody
Černobylský příběh – a celý experiment lidstva s jadernou energií – tak má i hlubší civilizační souvislosti. Je možné jej vidět také jako příběh o selhání snah o „dokonalou kontrolu“, nejen nad lidmi, ale i nad celou přírodou – příběh o selhání projektu podmanění planety, který je vlastní celé moderní civilizaci, dnešnímu kapitalismu stejně jako někdejšímu státnímu socialismu.

„Je to krásné, když to funguje normálně,“ popisuje princip jaderného reaktoru seriálový Legasov. Jenže ono to nikdy normálně nefungovalo. Zkrocení jaderného štěpení bylo vždy stejně neuskutečnitelným ideálem jako bláhový sen o ovládnutí přírody jako takové.

Pravda, o níž Legasov hovoří, je tak také pravdou o nepodmanitelnosti přírody. A skutečně vyjde nakonec na povrch bez ohledu na právě převládající ideologii i všechny snahy vládnoucích papalášů „zamést ji pod koberec“.

Kdy jindy, než právě nyní, kdy nezamýšlené důsledky dvou set let spalování fosilních paliv uvrhají naši atmosféru do smrtícího klimatického chaosu a náš technologický sen se začíná měnit v noční můru, bychom měli konečně přijmout že tomuto světu nemůžeme vládnout? A upřednostnit ty zdroje energie, která právě kvůli svým omezením daným přírodními toky slunce, větru a vody umožňují skrze svou decentralizovanou povahu podstatně svobodnější a demokratičtější uspořádání společnosti, než je to dnešní?

A co si myslíte vy? Diskuse (22 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

A co na to Dana Drábová? Pátek, 7.Června 2019, 13:41:27

https://denikn.cz/132100/cernobyl-mi-zmenil-zivot-rika-sefka-jaderne-bezpecnosti-drabova-tamni-inzenyri-byli-zoufali-jejich-reaktor-je-zradil/?cst=05a2a0808d5189c9cc9c56cdfeb39b0f63c84ae2

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Největší jaderný propagandista Pátek, 7.Června 2019, 13:43:22

https://denikn.cz/138696/cernobyl-neni-pribehem-o-jaderne-katastrofe-ale-o-zlu-zvanem-bolsevicky-rezim/?cst=00087d5df37f3a15636afb7a0b4a447acee7534c

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Když už jsme u nehod, Pátek, 7.Června 2019, 16:06:34

souhlasím se stanoviskem, že příroda (pro paní Hájkovou Bůh) z nějakého důvodu nemá rád(a) dvě čísla. A sice pravděpodobnost nula a pravděpodobnost jedna (neboli nula procent a sto procent) . Příroda (eventuálně Bůh) tato čísla používá jen jako limitu.

A protože riziko je součin (pravděpodobnosti události a závažnosti následku události), bezpečná jaderná technologie neexistuje. Je-li připomínána vedle Černobylu Fukušima, měla by být připomínána i událost v Three Mile Island (1979) a le zejména český (škodovácký) reaktor A-1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_elektr%C3%A1rny_Jaslovsk%C3%A9_Bohunice_A1 ), dvě havárie na tehdy našem území, po více než čtyřiceti letech nebyly odstraněny následky tj. zlikvidován odstavený český reaktor A-1 .

Když už tady tapetujeme odkazy (pane Macháčku), přidám jeden veselejší z necyklopedie, Úložiště radioaktivního odpadu Praha-Hrad:
https://necyklopedie.org/wiki/%C3%9Alo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_radioaktivn%C3%ADho_odpadu_Praha-Hrad

Ivan Václavů - Praha

Pátek, 7.Června 2019, 18:59:2

"upřednostnit ty zdroje energie, která právě kvůli svým omezením daným přírodními toky slunce, větru a vody"

To by bylo hezké, kdyby byl mezi odborníky konsensus o tom, že by tyto zdroje mohly stačit. Není...

P.s. Celková dikce článku názvem počínaje, včetně použití "kompromitujícího fota", mi připadá jako poněkud... Kojzarovská.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pátek, 7.Června 2019, 18:59:13

Už bych to neřešil, klasická jaderná energetika je vyřízená.
Fúzní reaktory nejsou schopné běžného provozu.

Krach tohoto průmyslu ovšem velmi ztíží odstraňování pozůstatků jako jaderný odpad, staré reaktory apod.

Je třeba se připravovat na mnohem složitější a globálnější problémy, protože přechod na ty decentralizované demokratizující a společnost ozdravující zdroje se nestihne ani náhodou...

Ivan Václavů - Praha

"klasická jaderná energetika je vyřízená" Pátek, 7.Června 2019, 19:53:37

No dobrá, pane Morbicere, je to váš názor. Tak ale abychom to trochu názorově vyvážili:

"Our analysis provides a comprehensive picture of the opportunities for nuclear energy."

Zdroj:
The Future of Nuclear Energy in a Carbon-Constrained World
AN INTERDISCIPLINARY MIT*) STUDY 2018

Chapter 1 - Opportunities for Nuclear Energy

*) MIT - Massachusetts Institute of Technology

http://energy.mit.edu/wp-content/uploads/2018/09/The-Future-of-Nuclear-Energy-in-a-Carbon-Constrained-World.pdf

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 7.Června 2019, 22:14:51

Nemohli by političtí ekologové, tváří v tvář hrozící klimatické katastrofě z produkce oxidu uhličitého, vyhlásit moratorium na útoky proti jaderné energii? Třeba jen přechodně, alespoň do odstavení fosilních spalovacích zdrojů energie

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Vladimír Wagner opětuje palbu Pondělí, 10.Června 2019, 11:51:38

Zatímco Dana Drábová, na kterou Josef Patočka zaútočil už v titulku, Deník Referendum patrně vůbec nečte, takže jen šťastnou shodou okolností poskytla Deníku N rozhovor, ve kterém značnou část představ Josefa Patočky uvádí na pravou míru, Vladimír Wagner, do kterého se pan Patočka obul uvnitř článku, kdysi dokonce napsal pro DR několik článků. Narazil ovšem na zpochybňování své důvěryhodnosti čistě na základě představy, že jako jaderný fyzik musí být nevyhnutelně předpojatý ve prospěch jaderné energie, protože skutečným důvěryhodným nezávislým odborníkem může být jedině člověk, který v oboru nepracuje, nikdo ho nestudoval a vůbec mu nerozumí. Brzy se dostal do sporů s redakcí, které vyvrcholily, když odmítnutý článek napsal jako komentář v diskusi a byl vyhnán i z diskusí. Na výpad Josefa Patočky proto odpovídá na serveru OSEL:

http://www.osel.cz/10582-o-cem-je-serial-cernobyl.html

Tón jeho odpovědi naneštěstí odpovídá tónu Patočkova článku.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 10.Června 2019, 14:34:20

Děkuji pane Václavů za odkaz na studii MIT, zvolna se tím prokousávám...

To spojení modulární koncepce, vysoké pasivní ochrany a možnosti poměrně rychle regulovat výkon vypadá velmi nadějně...

Ta má skepse pramení z Hansenova přesvědčení, že se nepodaří pod tlakem odpůrců prosadit jadernou energetiku jako důležitou součást utlumení té emisní.

Obzvlášť v zemích, kde se klimatická změna projevuje zatím velmi mírně jako je modelově ČR, bude protijaderná hysterie silná a autoři jako Patočka a Patočka zde v DR, budou chrlit články, které budí děs, aniž by byli schopni odpovědět, jak by země typu Česka, bez větru, bez pořádného slunce, bez velehor a silných vodních toků, měla postupovat...
Oni nesnáí velké podniky, jsou to podle nich všechno korporace, a jak by státu podřídili třeba média v obraně před svobodou slova, která ovšem přináší i hromady lží, tak jako regulátora v energetice stát naopak tvrdě odsuzují, viz. článek...

Lidé se prostě jaderné energetiky bojí a co si budeme povídat, v případě závažné havárie jako Černobyl, je to hrůza.... na tuhle notu se od nich bude hrát pořád.

Ovšem v zemích, kde se klimatická změna začíná tvrdě projevovat, jako např. Austrálie, lze čekat, že se přístup přece jen změní, když budou chtít v řádu 15 let vybudovat opravdu bezemisní energetiku...

Nu, uvidíme, nicméně i tak je asi pozdě...
-------------------------------

Při psaní tohoto příspěvku jsem poslouchal "dvojitý koncert" Krzysztofa Pendereckiho.
spotify:album:2FScYi1fZ7yBgsEvyDQc9V

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 10.Června 2019, 14:39:23

P.S. A prohlášení jejich ideového bratra z Pirátů, že elektrický proud 24 hodin v zásuvce koneckonců není žádné lidské právo, to už je čiré šílenství.

Ale tam to jejich uvažování vlastně zákonitě směřuje...

Jindřich Kalous - důchodce

Aleši Morbicerovi Pondělí, 10.Června 2019, 18:15:18

"Ale tam to jejich uvažování vlastně zákonitě směřuje..."

Tam nesměřuje jejich uvažování, ale zákonitý vývoj, a to dokonce hned dvěma různými možnými cestami.

1. Buď svět nezvládne "Energiewende", ať už z jakýchkoli objektivních či subjektivních důvodů, a decentralizace se stane nutností víceméně z technických důvodů.
2. Nebo je pravda, že průmyslová civilizace je umožněna nadbytkem fosilních paliv, a pak skončí zákonitou celkovou deindustrializací včetně zániku centralizovaných energetických sítí.

Ona je tedy ještě třetí možnost, neřízený kolaps při pokračování "business as usual", ale ten v této souvislosti zřejmě nemá smysl uvažovat...

Ona ta myšlenka decentralizace energetických sítí není zase až tak nesmyslná. Ještě před 100 lety bylo běžné, že když se fabrika chtěla elektrifikovat, postavila si vlastní elektrárnu; a když se chtěla elektrifikovat obec, zřídila si k tomu účelu družstvo. Například v takovém Nizozemí má spousta fabrik dodnes vlastní vrty, odkud čerpají zemní plyn...

Jsem hluboce přesvědčen, že Robert Jungk měl ve své knize Atomový stát pravdu: Jestliže se státy rozhodnou pro rozvoj jaderné energetiky, totalitní charakter společnosti v těch státech vznikne samovolně a zákonitě, protože jiná než totalitní společnost nebude tu jadernou energetiku schopna ukočírovat finančně ani organizačně. Že současná liberálně demokratická společnost budování JE a centralizovaných sítí za pomoci standardních tržně-ekonomických nástrojů pozdního kapitalismu nezvládá, o tom se přesvědčujeme dnes a denně. Příkladem je třeba Indie: 29 svazových států a 7 teritorií dělají každý svou energetickou politiku. Výsledkem jsou tisíce menších či větších výpadků ročně a každý, kdo si to může dovolit, má doma dieselagregát.

A ano: Nelze vyloučit, že nastane moment, kdy se budeme rozhodovat, zda obětovat demokracii v jakékoli formě a nastolit totalitní společnost zaručující 240 V/50 Hz v centralizované síti jako lidské právo nebo naopak.

"...to už je čiré šílenství."

Opravdu považujete snahu pojmenovat možné podoby budoucnosti, která tak jako tak nastane, za šílenství?

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 10.Června 2019, 18:27:22

Tu zprávu MITu jste asi nečetl, že?

Tož dobrá...

Solární panel a dieselagregát do každé rodiny !!!

A nemocnice ať si vyvrtají plyn.... ten má spoustu použití, že...

Jindřich Kalous - důchodce

Aleši Morbicerovi Pondělí, 10.Června 2019, 20:30:37

A co takhle palivový článek do každé rodiny?

https://www.idnes.cz/technet/technika/za-tri-roky-budeme-doma-v-evrope-topit-i-svitit-z-palivovych-clanku-panasonic.A101007_163605_tec_technika_kuz
http://www.proelektrotechniky.cz/inteligentni-budovy/19.php

Jindřich Kalous - důchodce

Aleši Morbicerovi Pondělí, 10.Června 2019, 20:59:34

"Tu zprávu MITu jste asi nečetl, že?"

Tak 275 stran se mi číst nechtělo, ale její závěry jsem si přečetl. No, a co? Dověděl jsem se mj., co všechno by měly subvencovat vlády, aby se snížily náklady na výstavbu JE směrem k tržní konkurenceschopnosti. Jestli a jak se ty subvence promítnou do cen energií a především z čeho je ty vlády hodlají zaplatit, to jsem tam zatím nenašel; jestli to tam je, můžete mě na to odkázat...

Taky jsem si velmi pozorně přečetl, kdo tu zprávu sepsal, kdo byl v poradním výboru a koho z nich platí průmysl, který tam obhajují...

Jindřich Kalous - důchodce

Ještě Aleši Morbicerovi Pondělí, 10.Června 2019, 21:13:1

BTW, vidím v té zprávě např. jedno jméno spojené s Goldman & Sachs a další jméno pocházející z US Navy, což by samo o sobě mělo spustit poplašný signál v každé kriticky uvažující hlavě... Jaké zájmy stojí v pozadí?

Ivan Václavů - Praha

Pondělí, 10.Června 2019, 23:06:17

Otázka (ne)závislosti autorů každé studie je samozřejmě velmi významná, ale asi by bylo dobré se s odpovědí neukvapovat a třeba si zkusit zjistit, jakou autoritu má MIT ve vědeckém světě a jaký ohlas tam měla samotná studie.
Tady je pro zajímavost stručné shrnutí výsledků zmiňované studie: https://www.sciencedaily.com/releases/2018/09/180907110524.htm

Ivo Horák - Praha 3

Jen taková poznámka Pondělí, 10.Června 2019, 23:35:49

Mluvíme-li o tom, jak vyrobit pro lidi energii, málokdy dojde řeč na její cenu. A přitom právě cena má schopnost regulovat poptávku a podpořit alternativní chování.

Ceny energií jsou všeobecně příliš nízké. Porovnejme třeba nárůst ceny benzínu a nárůst ceny vodného (a stočného) u nás za posledních 30 let. Mnohem větší akcelerace ceny (zcela základní) komodity, vody, se jistě podílela na poklesu její spotřeby v domácnostech. Nebo srovnejme vývoj ceny litru paliva a jízdenky na (pražské) metro. Podobně se můžeme podívat na změny poměru v ceně letenek a jízdného vlakem po Evropě.

V téměř stoletém domě, kde bydlím, představují roční náklady za elektřinu a plyn (při nepřetápění) paritu ceny nájemného za 5 až 6 týdnů. A to mluvím jen o nákladech veřejnosti. Budoucí velkoodběratelé dostávají investiční pobídky... Skončit bych mohl třeba i u kuřat, které jsou k dostání jen malinko dráž než brambory o stejné váze...

Jindřich Kalous - důchodce

Ivo Horákovi Úterý, 11.Června 2019, 08:26:12

Ano. Problém je v tom, že cenu primárních surovin včetně energetických neumíme správně stanovit. Jejich cena vychází z nákladů na jejich získání z přírody. Je to totéž, jako kdybych měl v bance milión v jakékoli měně a jel si ho vyzvednout autobusem za (řekněme - tolik mě dnes stojí jízdenka do okresního města a zpět) 56 Kč, takže ten milión má skutečnou hodnotu 56 Kč. Taková úvaha je samozřejmě blbost, ale s cenami fosilních paliv zacházíme přesně takhle. Což přirozeně vyvolává další otázky: Jaký by tedy měl být způsob jejich cenové kalkulace? Jak stanovit jejich skutečnou hodnotu a jak ji promítnout do ceny?

A další problém je dluh, resp. ekonomika založená na dluhu. J. H. Kunstler už léta píše o tom, že ani jedna firma v USA zabývající se těžbou břidlicového plynu není v zisku. Jak dlouho budou schopny fungovat ve ztrátě? Kdo a jak dlouho bude ochoten tu ztrátu financovat? Přidejte k tomu obecnou vlastnost jeho ložisek, že se po otevření rychle vyčerpávají, a máte tady další z mnoha bublin, která zákonitě praskne.

Ta zpráva MIT mimochodem vychází z předpokladu, že do r. 2050 spotřeba elektřiny ve světě vzroste o 40%. To je obecná metodická chyba skoro všech podobných prognóz: I v dnešní době, kdy už by přinejmenším vědcům na této úrovni mělo být jasné, že to tak prostě dál nepůjde, jenom extrapolují do budoucna současný růstový trend a o úsporách se kromě různých undergroundových a disidentských úvah skoro nikde nepíše. Také proto bych ji nebral moc vážně.

A ještě jednu "maličkost": Už někdy před 10 lety, tj. v době, kdy už se tam byla většin fabrik zavřených, se psalo, že USA (5% světové populace) spotřebují 30% světových zdrojů primárních energií. Jak to, že deindustrializace USA nezpůsobila pokles toho podílu? Navíc z těch 30% zhruba 20% spotřebují samotné americké ozbrojené síly... Nemělo by se s úsporami třeba začít tady?

Ivan Václavů - Praha

Jindřichu Kalousovi. Středa, 12.Června 2019, 18:40:12

Ale co až se začnou hlásit o svůj "spravedlivý podíl" na spotřebě komodit včetně el. energie stovky miliónů lidí v Africe, Asii a Latinské Americe. Budeme to řešit vysíláním misionářů hlásajících dobrodiní úsporných opatření...?

Snížit spotřebu energie amerických nebo raději všech ozbrojených sil? Dobrý nápad. Teď už jen, jak ho prosadit...

Jindřich Kalous - důchodce

Ivanovi Václavů Středa, 12.Června 2019, 21:42:47

No, on spravedlivý podíl neznamená, že 5% lidstva spotřebuje 30% globálních zdrojů. Ona taky chudá část lidstva netrvá na tom, že chce dosáhnout úrovně spotřeby těch 5%. Jim by stačilo spotřebovávat tolik, kolik odpovídá jejich podílu na světové populaci.

Jak toho dosáhnout? V nejhorším případě se toho jednoduše dosáhne samo v průběhu té deindustrializace. Čím nespravedlivější podíl na spotřebě mají dnes bohaté státy, tím méně udržitelný bude jejich způsob života, až zdroje začnou opravdu docházet; a zároveň pak už ani nebudou mít na to, aby si pro ty zdroje došly přes půl zeměkoule s pomocí těch armád.

Ivan Václavů - Praha

Jindřichu Kalousovi Sobota, 15.Června 2019, 02:04:47

Že by mohlo být rozložení spotřeby zdrojů "5% - 30%" považováno za spravedlivé, tak to by mě opravdu ani ve snu nenapadlo.

K tomu, jaké představy o uspokojivé úrovni spotřeby má "chudá část lidstva" se nemohu vyjadřovat, protože k tomu nemám žádné zdroje. Ale nezávazně bych si tipnul, že to bude asi dost individuální...

Pokud tomu dobře rozumím, tak podle vás by se distribuce zdrojů mohla jakýmsi "zpětným samospádem" vývoje civilizace na nižší technickou úroveň nějak nivelizovat do spravedlivější podoby...? Tak tomu já tedy nevěřím a naopak se obávám, že z dnešního stupně vývoje můžeme "samospádem" dojít jedině ke globální a pravděpodobně fatální katastrofě. Jsem si ale vědom, že je to z mé strany spíš jen intuitivní pohled na věc a že k hlubší debatě na toto téma nemám potřebné znalosti.

Jindřich Kalous - důchodce

Ivanovi Václavů Sobota, 15.Června 2019, 08:20:18

Pokud jde o to, jak rychlý bude ten sešup, tak v tom se autoři píšící na toto téma neshodují. Někdo se domnívá, že bude trvat stovky let a že lidstvo bude mít čas přizpůsobit se mu, jiní, že k němu dojde náhle. Ale ani ta pomalejší varianta nevylučuje katastrofické epizody a regresi společnosti k předkapitalistickým formám uspořádání. Proto taky spousta aktivistů nesouhlasí s tím, aby se trpně čekalo, co bude, protože to je nejlepší způsob, jak nechat volné ruce těm, kdo doufají, že na těch katastrofách vydělají.

Mimochodem, někteří autoři se pokusili s pomocí vědeckých metod vyčíslit pravděpodobnost toho, jakým konkrétním způsobem může být takový náhlý civilizační kolaps vyvolán. Jako nejpravděpodobnější jim vychází - pořád ještě - jaderná válka, ale dotahuje se na ni riziko celosvětové pandemie nějaké nezvládnutelné virové choroby. Teprve o jeden až dva řády nižší jim vycházela pravděpodobnost přírodní nebo kosmické katastrofy.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.