Fukušima: pět let ve stínu katastrofy

Svět si dnes připomíná páté výročí havárie atomové elektrárny Fukušima. Odolnost a odhodlání lidí, jichž se havárie dotkla, přitom zůstávají ohromující.

Jan-haverkamp

Jan Haverkamp

11.03.2016 08:00

Související

Před pěti lety zasáhlo japonské pobřeží zemětřesení, které poškodilo elektrárnu Fukušima Dajči. Úřady, zaměstnanci a šéfové firmy TEPCO, ale hlavně oběti z řad místních lidí, dodnes zápasí s následky jaderné katastrofy. Krize po nehodě totiž stále pokračuje, den za dnem.

Majitel elektrárny, společnost TEPCO, s podporou firem a institucí z celého světa jen šnečím tempem zjišťuje, jaká je v poškozené elektrárně situace. Přesná poloha a stav roztavených jader reaktorů je stále neznámá a jejich odstranění bude trvat desítky let. Většina uloženého jaderného paliva již byla přemístěna na bezpečnější místa, ale odvoz zbytku můžeme očekávat až během příští dekády.

Dodnes se každý den do moře dostává velké množství kontaminované vody, a to i přes ohromnou snahu tomu zabránit - na místě nehody je například uskladněno 750 tisíc tun radioaktivní vody v tisícovkách různých nádrží.

Více než sto tisíc Japonců zůstává evakuováno a velká část z nich stále žije v provizorních podmínkách. Vláda premiéra Shinza Abeho chce vrátit většinu lidí do jejich domovů v příštích dvou letech, ale mnozí z nich si nejsou vůbec jistí, jestli se chtějí vrátit. Nejen proto, že jejich někdejší společenské vazby se úplně zpřetrhaly, ale i kvůli tomu, že vláda rozhodla o platnosti „nezávadného“ limitu radiace v dekontaminovaných oblastech ve výši 20 milisievertů za rok, ačkoli mezinárodně se jako bezpečná úroveň považuje jeden milisievert za rok.

A lidem, kteří se do stále ještě zamořené oblasti odmítnou vrátit, přestane vláda platit odškodné. Proto jsou nyní mnozí evakuovaní rozezlení přístupem úřadů a politiků k jejich osobnímu utrpení a skeptičtí s ohledem na přijatá opatření.

Dodnes se každý den do moře dostává velké množství kontaminované vody. Foto Greenpeace Česká republika

Odolnost a odhodlání lidí, jichž se havárie dotkla, jsou přitom ohromující. Zatímco japonská vláda pořád podporuje své přátele z velkého průmyslu, rozvoj obnovitelných a decentralizovaných zdrojů zažívá obrovský boom a rekordy láme právě prefektura Fukušima. Bývalý premiér Naoto Kan či tehdejší obyvatelé zamořených oblastí navíc dodnes protestují proti opětovnému spouštění odstavených jaderných reaktorů.

Fukušima a Česká republika
Během zátěžových testů, které po celé Evropě probíhaly po fukušimské havárii, museli provozovatelé atomových elektráren včetně firmy ČEZ prověřit, zda jsou jejich reaktory dostatečně chráněné proti vlivům, které sehrály roli ve fukušimské katastrofě. Z testů vzešel dlouhý seznam preventivních opatření, která je nutno přijmout a z nichž velká část nebyla dosud provedena, přestože od havárie uplynulo už pět let.

Díky vyšetřování příčin havárie jsme zjistili jednu zásadní věc: aby došlo k havárii s podobnými dopady, jaké měla ta ve Fukušimě, nepotřebujeme k tomu tsunami. Masivní výpadek proudu v elektrárně může být způsoben i jinými okolnostmi, například extrémními přírodními jevy, technickou závadou, selháním lidského faktoru nebo jejich kombinacemi.

A to ani nemluvíme o záměrném poškození způsobeném sabotáží, teroristickým útokem či vojenským úderem. Jak řekla po havárii ve Fukušimě sama předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová: „Další jaderná havárie nastane, otázkou je, kdy, kde a jaké bude mít následky.” A z této rovnice nelze nikdy úplně vyloučit ani Temelín a Dukovany. Tím spíše, že obě elektrárny měly v minulém roce obrovský problém se špatně provedenými kontrolami svarů.

Organizace Nuclear Transparency Watch sídlící v belgickém Bruselu nedávno zhodnotila připravenost zemí a jejich schopnost zareagovat v případě jaderné havárie. Z analýzy vyplynulo, že většina zemí stěží zvládá naplnit povinnosti stanované národní legislativou, a že by v případě vážné katastrofy nastala situace podobně chaotická nebo dokonce horší než ve Fukušimě. Česká republika a její sousední země nebyly výjimkou.

Jádro je drahé
Fukušima znamenala pro Japonsko obrovskou finanční zátěž. Celkové náklady se odhadují na stovky miliard eur. Vysoký účet, který muselo Japonsko za jadernou energetiku zaplatit, vyděsil energetické regulační úřady a investory po celém světě. Požadují nyní ty nejlepší dostupné technologie a bezpečnostní opatření, aby se situace neopakovala. Cena jaderných instalací tak vylétla vzhůru. A to se netýká jen nových elektráren ve výstavbě, ale i těch stávajících.

Fukušima znamenala pro Japonsko obrovskou finanční zátěž. Foto Greenpeace Česká republika

Pokud chcete nyní postavit jadernou elektrárnu, její cena nepůjde pod 10 miliard eur (zhruba 275 miliard korun), což prakticky zastavilo nebo ohrozilo stavbu nových bloků ve Velké Británii (Hinkley Point C), Francii (Flamanville), Finsku (Hanhikivi) či Maďarsku (Paks II).

Ale i provozování, údržba či dostavba stávajících elektráren se nyní dostaly pod tlak. Operátoři ve Španělsku, Francii, Švédsku, Švýcarsku či Belgii v současnosti opatrně zvažují, zda mají jejich investice do jaderné energetiky smysl. Jak ve Spojených státech amerických, tak v Evropě se některé jaderné bloky uzavírají z ekonomických důvodů, přestože stále mají platná povolení k provozu.

Poučíme se z Fukušimy?
K havárii ve Fukušimě došlo 25 let od Černobylu, v době, kdy se na Černobyl už začalo zapomínat, v atmosféře klidu, která přidala události na naléhavosti.

V některých zemích, a Česká republika je zářným příkladem, je víra v budoucnost a bezpečnost jaderné energetiky pomalu náboženstvím a zabraňuje v přijetí potřebných opatření. Nebezpečnými příznaky nezdravého přístupu k jaderným elektrárnám je neschopnost rychle zapracovat výsledky zátěžových testů, neschopnost pořádně a transparentně zkontrolovat stárnoucí elektrárnu v Dukovanech a neschopnost udělat nezávislou analýzu připravenosti.

Přístup jaderných kazatelů, kteří hlásají, že „pokud to přijde, tak to zvládneme“, je přesně selháním, které napáchalo v japonské jaderné vesnici nejvíce škody.

Přestože nikdo nezemřel přímo na akutní zásah radiací a za prvních pět let se nepodařilo shromáždit statistická data o zničujících zdravotních dopadech, je to jen malá útěcha pro lidi z Fukušimy, kteří nyní bojují s rakovinou. Jasné ovšem je, že evakuace lidí přišla pozdě a neorganizovaně a sama o sobě si vyžádala lidské životy.

Nepřipravenost Japonska stála život devadesát osob na jednotce intenzivní péče v nemocnici ve Futubě, kde se personál evakuoval. O život přišlo i patnáct seniorů v místním pečovatelském domě, pro které nikdo nepřipravil jídlo a vodu. Takových nehod je spojováno z fukušimskou havárií na dva tisíce, nemluvě o životech domácích zvířat, které lidé ve spěchu zanechali na místě. 160 tisíc lidí přišlo o domov, práci a školu kvůli evakuaci, 100 tisíc z nich se stále nemohlo vrátit, přičemž 60 tisíc se pravděpodobně nebude moci vrátit nikdy.

Chceme-li se z havárie ve Fukušimě poučit, musíme přijmout závěry německé komise pro bezpečnou energetiku: pokud k nukleární energii existuje alternativa, je morální povinností ji přijmout.

Projaderní náboženští fanatici v České republice se ovšem ani pět let po fukušimské havárii nepřestávají ztrapňovat.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.