Zájem o klima narůstá, Británie, Austrálie i USA hlásí rekordní znepokojení

Facebook Twitter Vytisknout

Zájem veřejnosti o téma klimatických změn v poslední době narůstá. Shodují se na tom pozorovatelé z celého světa, posun začínají zobrazovat i různé průzkumy. Otázce se věnují aktuálně zvláště britská média, a to v souvislosti s vyhodnocováním nedávné vlny protestů Extinction Rebellion. Oslovení znalci ji staví co do vlivu na veřejné mínění po bok studentského stávkového hnutí v čele s Gretou Thunbergovou nebo nového dokumentárního filmu Davida Attenborougha.

Podle předního britského experta na komunikaci Lea Barasiho bylo téma změn klimatu zmiňováno v britských médiích letos v dubnu častěji, než v kterémkoli předchozím měsíci s výjimkou těch, kdy se konaly ostře sledované konference OSN o Klimatu v Kodani a Paříži.

Zájem podle Barasiho nazrůstal už dříve, avšak pozvolněji. Podíl těch, kteří v průzkumu objednaném britským Ministerstvem pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii uvedli, že jsou změnami klimatu znepokojeni „velmi“ či „docela“, byl letos v březnu zřejmě největší od roku 2008.

Podobný trend potvrzují data dalších výzkumných agentur. „Životní prostředí“ v posledních měsících neobvykle stoupalo v žebříčku témat, která Britové považují za prioritní. Tradičně se ocitalo u dna problémů považovaných za závažné a jen deset procent lidí jej řadívalo mezi tři nejdůležitější témata.

V březnu — ještě před velkými protesty Extinction Rebellion — už jej však mezi tři prioritní témata v průzkumech agentury YouGov řadilo 17 procent lidí. A na konci dubna se dostalo na čtvrtou pozici hned za EU, zdravotnictví, kriminalitu a ekonomiku. Předstihlo tak i otázku migrace.

↗

Britům přijde dle průzkumů otázka životního prostředí dnes již významnější než například otázka migrace. Foto IRJ

Barasi poznamenává, že podobný rychlý nárůst zájmu je neobvyklý a ve vlastním výzkumu týkajícím se dopadu protestů, extrémního počasí či jednání OSN na veřejné mínění jej zaznamenal jen v souvislosti s ničivými povodněmi na přelomu let 2013 a 2014. Co víc, přikládá jej do velké míry právě protestům hnutí Extinction Rebellion.

Tomu se podařilo týdenními protesty prakticky paralyzovat dopravu v centru Londýna a dostat hrozbu změn klimatu na přední stránky britských deníků. Jeho požadavek vyhlášení stavu „klimatické a ekologické nouze“ navíc převzal předseda opozičních Labouristů Jeremy Corbyn, jemuž se podařilo jej prosadit v britském Parlamentu.

„Pokud by jste se mne na Extinction Rebellion ptali před šesti měsíci, nikdy bych si nepomyslel, že by mohlo mít takový dopad. To, co se jim podařilo, je opravdu úctyhodné,“ cituje Barasiho server Quartz. Extinction Rebellion má navíc podle průzkumů podporu většiny Britů. Průzkum agentury Opinium provedený během protestů zjistil, že s tvrzením „čelíme stavu klimatické nouze“ souhlasí 63 procent dotázaných. Podpora je o něco vyšší mezi ženami a mladými lidmi.

Klima hýbe i Austrálií

Británie přitom není sama. Rekordní znepokojení změnami klimatu zaznamenává rovněž Austrálie, kde také středoškolské stávky přispěly k tomu, že klima je letos před blížícími se sněmovními volbami jedním z hlavních témat veřejné debaty. Podle průzkumu Lowyho institutu považují Australané změnu klimatu za hlavní hrozbu pro svou zemi.

S tím, že je změna klimatu zásadní hrozbou, souhlasilo v průzkumu 64 procent dotázaných. Stalo se tak poprvé od roku 2006, kdy se na ně výzkumníci začali ptát a předstihly tak mimo jiné severokorejský jaderný program i terorismus. Víc než šedesát procent respondentů navíc souhlasilo s tvrzením, že „změna klimatu je vážným a naléhavým problémem a měli bychom proti ní podnikat kroky, i kdyby to znamenalo značné náklady“.

Podle podobného výzkumu organizace The Australia Institute také 58 procent Australanů souhlasí s tím, že jejich země čelí „stavu klimatické nouze“. Necelých sedmdesát procent podporuje rychlý přechod k obnovitelným zdrojům energie a nadpoloviční většina je proti otvírání nových uhelných dolů.

Právě o projekt nového uhelného dolu Carmichael, který by měl být otevřen ve státě Queensland, se v zemi vede dlouholetý spor. Důl, který by měl být největším těžebním projektem v Austrálii a jedním z největších na světě, podporuje vládnoucí koalice liberálů a národovců. Proti stojí labouristická opozice, ekologové i místní obyvatelé včetně původních Australanů.

Globální trend

Na historickém maximu je podle průzkumů znepokojení veřejnosti změnami klimatu také ve Spojených státech. Podíl Američanů, kteří považují změny klimatu za téma, které je pro ně osobně důležité, stoupl letos v lednu podle výzkumu Yaleovy univerzity na dvaasedmdesát procent. To je podle výzkumníků o deset procent víc než v roce 2015 a vůbec nejvíc od roku 2008, kdy se na otázku začali ptát.

Třiasedmdesát procent Američanů pod něj přijímá, že se změny klimatu dějí, a o něco menší počet — dvaašedesát procent — také rozumí tomu, že lidská činnost je jejich hlavní příčinou. Zhruba dvě třetiny souhlasí s tím, že změny klimatu ovlivňují počasí ve Spojených státech, a asi polovina je přesvědčena, že rostoucí teploty zhoršily extrémní počasí — jako kalifornské požáry a hurikány Florence a Michael — s nímž se USA v loňském roce potýkaly.

„Globální oteplování bylo dříve vnímáno jako problém vzdálený v prostoru i čase,“ uvádí pro Guardian spoluautor studie Ed Maibach. „Američané nicméně ve stále větší míře chápou, že globální oteplování je problém tady a teď a jsou znepokojeni ohrožením, které představuje pro ně osobně, pro místa, kde žijí, pro celou naši zemi.“

Podle agentury Pew Research Center, která postoj veřejnosti ke změnám klimatu zkoumá v mezinárodním měřítku, jde o celosvětový trend. Podíl lidí, kteří považují změny klimatu za významnou hrozbu pro svou zemi, od roku 2013, kdy se jich na to výzkumníci poprvé ptali, výrazně narostl. V roce 2013 činila mediánová hodnota ve třiadvaceti zkoumaných zemích 56 procent. V posledním průzkumu z roku 2018 šlo již o 67 procent. V deseti zemích vzrostl podíl lidí považujících změny klimatu za hrozbu o víc než deset procent — kupříkladu ve Francii z 54 procent na 83 procent.