Německá energetická transformace a české energetické tápání
Fatima RahimiZatímco v Německu je téma energetické transformace předmětem programů politických stran a živé veřejné debaty, v České republice o energetice diskutují akademici a aktivisté, zapojení veřejnosti je pořád minimální. Jak tato transformace v Německu probíhá?
Je známou věcí, že Německo uskutečňuje velkorysou energetickou transformaci, kterou nazývá „Energiewende“. Jde o energetickou revoluci, jejímž cílem je přejít k energetice založené výhradně na obnovitelných zdrojích a ukončit výrobu jaderné a uhelné energie.
Německo tím jednak chce vyloučit rizika, spjatá s provozem jaderných elektráren, jednak tím reaguje na změny klimatu, způsobované především spalováním fosilních paliv. Německá vláda proto zahájila masivní rozvoj obnovitelných zdrojů — solární, větrné, geotermální energie či energie z biomasy nebo malých vodních elektráren. Země si stanovila cíl do roku 2050 pokrývat osmdesát procent energetických nároků z obnovitelných zdrojů.
V loňském roce v Německu výroba z obnovitelných zdrojů dosáhla asi 27 procent elektrické energie, což je trojnásobek stavu před deseti lety. Změny se urychlily především po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011. Událost donutila kancléřku Angelu Merkelovou rozhodnout, že Německo uzavře do roku 2022 všech svých sedmnáct jaderných reaktorů.
Německá cesta
Totiž zrovna v minulých týdnech se provalilo, že Německo prakticky už nemá žádnou reálnou šanci dosáhnout svých cílů ohledně poměru obnovitelných zdrojů na celkové produkci energii. Příčina? Právě ta kterou zmiňuje i autorka textu: i Německo produkuje stále ještě příliš velké množství elektřiny z uhelných elektráren.
A proč? Nejpregnantněji to vyjádřil jeden novinový titulek, na základě výroku jednoho vládního politika: "Ze strachu z nezaměstnanosti jsme upřednostnili uhelné elektrárny před ekologií."
Je to skutečně dilema: uchovat čisté životní prostředí, ale za cenu propouštění? Neboť uzavření všech těch uhelných elektráren by samozřejmě k propouštění vedlo.
Na straně druhé: nezapomeňme, že v určitém smyslu je to jenom problém samotného kapitalismu. V centrálně řízené ekonomice by nebyl problém, ty vyřazené uhelné elektrárny nahradit jinou produkcí. Ovšemže: to by bylo bezprostředně dražší. Což by si mohla dovolit právě ta centrálně řízená ekonomika, ale jen ve velmi omezené míře ta kapitalistická, kde je vše zaměřeno na výkon, efektivitu a na zisk.
Tož, toto by bylo potřeba doložit. Nejlépe čísly patent nových větrných elektráren, které budou pracovat v českém bezvětří.
http://wiki.peaproject.eu/lib/exe/fetch.php/windspeed_europe.jpg?w=400&h=300
Omlouvám se žákům základních a středních škol, ale dovoluji si připomenout, že výkon turbíny je závislý na čtverci rychlosti větru.