Jak zachránit klima a přitom posílit postavení pracujících

Radek Kubala, Josef Patočka

Přechod na obnovitelné zdroje je nezbytný, máme-li se vyhnout klimatické katastrofě. Jakou roli v něm mohou hrát odbory a pracující? A jak zajistit, aby byla tato transformace spravedlivá? Je nejvyšší čas zahájit o těchto otázkách debatu.

Svět se mění a s ním i pozice pracujících a odborových svazů. Způsob, jakým zareagujeme na výzvy budoucnosti, zásadně ovlivní svět, ve kterém budeme již brzy žít, a podmínky k životu, které zanecháme svým dětem. Po rekordně horkém létě loňského roku je stále více lidem jasné, že jednou z hlavních výzev nejbližších let bude zvládnout změny klimatu, k nimž vede oteplování naší planety skleníkovým efektem emisí oxidu uhličitého (CO2), nahromaděných v atmosféře spalováním uhlí, ropy a plynu. Nejde již o problém, který by musela řešit až „naše vnoučata“.

Svět se od průmyslové revoluce oteplil v průměru již o víc než jeden stupeň Celsia. Nadměrná energie, která se v atmosféře kvůli emisím dnes hromadí tempem čtyř hirošimských jaderných výbuchů za sekundu, způsobuje vážné poruchy meteorologických cyklů a vede k extrémnímu počasí, které dnes po celém světě ohrožuje živobytí lidí i životodárné ekosystémy, na nichž všichni závisíme.

Oteplování představuje podle klimatologů sdružených pod záštitou OSN v Mezivládním panelu pro změny klimatu IPCC stále závažnější ohrožení sociální rovnosti, životních standardů i společenské stability. Zhoršuje chudobu, pomáhá rozněcovat válečné konflikty a stávají se tak také významným zdrojem nedobrovolné migrace. Nejhůř jím přitom trpí ti, kteří nejméně přispěli k jeho zavinění — a naopak ti nejbohatší mají často nejlepší podmínky, aby se s následky vyrovnali.

Týká se to i České republiky, kde v posledních letech zažíváme drastické sucho. Rostou kvůli němu také ceny základních potravin. V loňském roce napáchalo v zemědělství a lesnictví škody za více než čtyřiadvacet miliard korun. Například úroda brambor klesla o 175 tisíc tun, podle odhadů tak jejich cena stoupne až o třicet procent. Zdražuje i pečivo, mléčné výrobky či maso.

Tak jako v jiných případech i zde jsou dopady změn klimatu nespravedlivé — nejhůř dopadnou na nízkopříjmové skupiny, pro které představují základní životní nezbytnosti největší část rodinného rozpočtu. V zemi, kde každý desátý člověk přežívá v exekuci, milion lidí je pod hranicí příjmové chudoby a ceny nájmů raketově rostou, jsou změny klimatu dalším faktorem, který přispívá ke zvyšování životních nákladů. Zatímco majitelé uhelných a ropných společností vydělávají miliardy na těžbě a spalování uhlí a dalších fosilních paliv, následky změn klimatu nesou obyčejní lidé.

Britské odbory společně s ekologickými aktivisty vypracovaly plán, jak během dvaceti let vytvořit milion dobře placených pracovních míst ve veřejném sektoru. Foto KCCC News

Může být přitom hůř. Pokud by se oteplení přehouplo přes dva stupně Celsia, hrozí podle vědců během tohoto století nevratné změny a můžeme se dostat do situace neslučitelné s udržením funkční civilizace. Jednoznačně pod touto hranicí — a nejlépe už pod jedním a půl stupněm Celsia — chce proto udržet oteplení mezinárodní klimatická dohoda, ujednaná na sklonku roku 2015 v Paříži.

×