Přechod na obnovitelné zdroje je nezbytný, máme-li se vyhnout klimatické katastrofě. Jakou roli v něm mohou hrát odbory a pracující? A jak zajistit, aby byla tato transformace spravedlivá? Je nejvyšší čas zahájit o těchto otázkách debatu.
Svět se mění a s ním i pozice pracujících a odborových svazů. Způsob, jakým zareagujeme na výzvy budoucnosti, zásadně ovlivní svět, ve kterém budeme již brzy žít, a podmínky k životu, které zanecháme svým dětem. Po rekordně horkém létě loňského roku je stále více lidem jasné, že jednou z hlavních výzev nejbližších let bude zvládnout změny klimatu, k nimž vede oteplování naší planety skleníkovým efektem emisí oxidu uhličitého (CO2), nahromaděných v atmosféře spalováním uhlí, ropy a plynu. Nejde již o problém, který by musela řešit až „naše vnoučata“.
Svět se od průmyslové revoluce oteplil v průměru již o víc než jeden stupeň Celsia. Nadměrná energie, která se v atmosféře kvůli emisím dnes hromadí tempem čtyř hirošimských jaderných výbuchů za sekundu, způsobuje vážné poruchy meteorologických cyklů a vede k extrémnímu počasí, které dnes po celém světě ohrožuje živobytí lidí i životodárné ekosystémy, na nichž všichni závisíme.
Oteplování představuje podle klimatologů sdružených pod záštitou OSN v Mezivládním panelu pro změny klimatu IPCC stále závažnější ohrožení sociální rovnosti, životních standardů i společenské stability. Zhoršuje chudobu, pomáhá rozněcovat válečné konflikty a stávají se tak také významným zdrojem nedobrovolné migrace. Nejhůř jím přitom trpí ti, kteří nejméně přispěli k jeho zavinění — a naopak ti nejbohatší mají často nejlepší podmínky, aby se s následky vyrovnali.
Týká se to i České republiky, kde v posledních letech zažíváme drastické sucho. Rostou kvůli němu také ceny základních potravin. V loňském roce napáchalo v zemědělství a lesnictví škody za více než čtyřiadvacet miliard korun. Například úroda brambor klesla o 175 tisíc tun, podle odhadů tak jejich cena stoupne až o třicet procent. Zdražuje i pečivo, mléčné výrobky či maso.
Tak jako v jiných případech i zde jsou dopady změn klimatu nespravedlivé — nejhůř dopadnou na nízkopříjmové skupiny, pro které představují základní životní nezbytnosti největší část rodinného rozpočtu. V zemi, kde každý desátý člověk přežívá v exekuci, milion lidí je pod hranicí příjmové chudoby a ceny nájmů raketově rostou, jsou změny klimatu dalším faktorem, který přispívá ke zvyšování životních nákladů. Zatímco majitelé uhelných a ropných společností vydělávají miliardy na těžbě a spalování uhlí a dalších fosilních paliv, následky změn klimatu nesou obyčejní lidé.
Může být přitom hůř. Pokud by se oteplení přehouplo přes dva stupně Celsia, hrozí podle vědců během tohoto století nevratné změny a můžeme se dostat do situace neslučitelné s udržením funkční civilizace. Jednoznačně pod touto hranicí — a nejlépe už pod jedním a půl stupněm Celsia — chce proto udržet oteplení mezinárodní klimatická dohoda, ujednaná na sklonku roku 2015 v Paříži.