Největším znečišťovatelem v České republice byla i v loňském roce neratovická Spolana, která se na první příčce žebříčku, jenž na základě dat z Integrovaného registru znečištění sestavuje organizace Arnika, umístila již popáté. Přírodu a životní prostředí výrazně zatěžovala rovněž zastaralá hnědouhelná elektrárna Chvaletice, která meziročně dramaticky navýšila objem vypouštěných škodlivin — konkrétně emisí rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a jedovaté rtuti.

„Elektrárna Chvaletice se stala skokanem roku. Oproti tomu minulému vypustila o milion tun více oxidu uhličitého a téměř o tunu více arzenu, což je skoro dvojnásobek původního množství. To je opravdu hodně,“ okomentoval vývoj elektrárny, jejíž provoz během léta na osmačtyřicet hodin zablokovali ochránci klimatu v rámci třetího ročníku českého Klimakempu, Jindřich Petrlík z Arniky.

Společnost Sev.en EC uhlobarona Pavla Tykače, která Chvaletice vlastní, ve vyjádření pro ČTK uvedla, že emise škodlivin díky probíhající modernizaci průběžně snižuje, a loňské zvýšení zdůvodnila rekordní výrobou elektřiny. „Ačkoli zveřejněná čísla vypadají hrůzostrašně, u žádné ze sledovaných látek nepřekračujeme imisní limity,“ doplnil mediální zástupce firmy Petr Dušek s tím, že nejvyšší produkce v historii se zkrátka musela někde projevit.

Chvaletic je třeba odstavit

„Zvýšení emisí skutečně způsobil větší výkon, je však třeba připomenout, že Chvaletice, které neprošly výraznější modernizací, mají jedny z nejhorších emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny. Fakticky to znamená, že sedmdesát procent energie z uhlí vyletí v podobě škodlivin do ovzduší,“ řekl Deníku Referendum vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Ten rovněž upozornil, že Česká republika elektřinu produkovanou v Tykačově elektrárně vůbec nepotřebuje. „Z pohledu naší energetické bezpečnosti si dokonce můžeme dovolit odstavit hned tři velké uhelné provozy. Vůbec nic by se nestalo, leda uhlobaronům by poklesly zisky, protože by se vývoz energie snížil z dvaceti na jednotky procent,“ doplnil s tím, že vedle Chvaletic je dalším vhodným adeptem na uzavření elektrárna Počerady.

Objem emisí z Chvaletic by se navíc mohl v příštích letech ještě zvýšit. Ani po rekonstrukci třetího a čtvrtého bloku totiž nebudou s to splnit nové limity pro znečišťování ovzduší toxickými látkami, a proto požádaly o výjimku, která by jim měla umožnit vypouštět více oxidů dusíku a rtuti. „Až navíc skončí provoz na lomu ČSA, budou muset nahradit stávající uhlí lešanským, které má však menší výhřevnost, a proto ho bude třeba pálit mnohem více,“ podotkl Rovenský.

Situace se zhoršuje

Čelné příčky žebříčku největších znečišťovatelů obsadily i další uhelné elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice, které provozuje polostátní energetická společnost ČEZ. Ty stejně jako v minulém roce do ovzduší vypustily nejvíce skleníkových plynů. Počerady a Prunéřov současně skončily na prvních místech v oblasti produkce zdraví škodlivé rtuti. Hned za nimi se umístila teplárna Energetika Třinec.

Podle tiskového mluvčího ČEZu Ladislava Kříže nejsou zveřejněné údaje nijak překvapující, neboť je zcela logické, že elektrárenské provozy, které patří k největším v zemi, budou vypouštět velké množství skleníkových plynů. „Všechny uhelné elektrárny Skupiny ČEZ nicméně v současné době splňují emisní limity,“ dodal ve vyjádření pro ČTK.

Arnika shrnula, že se situace v oblasti znečišťování v České republice zhoršila. Průmyslové zdroje v různých krajích celkově vypustily více látek rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a narušujících fungování hormonální soustavy. Konkrétně Siemens Mohelnice a Aco Industries Tábor vyprodukovaly více styrenu, Unipetrol RPA Litvínov a DEZA Valašské Meziříčí zvýšily emise benzenu a již zmíněná elektrárna Chvaletice rapidně zvýšila emise arsenu.