Podniky vypustily meziročně dvojnásobek rakovinotvorných látek

V České republice se v loňském roce meziročně podstatně zvýšilo množství rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních látek i dioxinů ohlášených jednotlivými znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování.

(vd)

06.10.2014 14:28

56271_mediafax_pavel_zuchnicky

V roce 2013 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1655 podniků. Foto Pavel Zuchnický, Mediafax

Špatnou zprávou pro obyvatele České republiky je, že se meziročně podstatně zvýšilo množství rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních látek i dioxinů ohlášených jednotlivými znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování.

V roce 2013 se zvýšil také objem jemného prachu vypuštěného do ovzduší ostravským podnikem ArcelorMittal, ale podstatně se snížil z elektráren ČEZu v Prunéřově. Vážný je stav u vypouštění rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek ve Středočeském kraji a na Vysočině. Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat IRZ za rok 2013 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.

V roce 2013 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1655 podniků (počet meziročně vzrostl o třicet pět znečišťovatelů) a počet látek se zvýšil o dvě – z devětapadesáti ohlašovaných v letech 2011 i 2012 na jedenašedesát ohlašovaných za rok 2013. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky podle skupin látek různým způsobem nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.

„Nejen skokanem roku, ale skokanem desetiletí se staly jihlavské provozy Kronospanu, které v součtu dosáhly vůbec nejvyšších emisí formaldehydu za celou historii ohlašování do IRZ, tedy od roku 2004,“ zdůraznil vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.

„Kronospan nás utvrzuje v tom, že je nutné zavést povinnost integrovaného povolení i pro nábytkářské a dřevozpracující provozy. Jen provozy Kronospanu nejvíce přispěly k dvojnásobnému navýšení emisí rakovinotvorných látek ohlášených do Integrovaného registru znečišťování,“ vysvětluje Petrlík.

K dalším skokanům patří Ústřední čistírna odpadních vod v Praze, která se stala za rok 2013 třetím největším zdrojem rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. „Na rozdíl od Kronospanu většinu z nich vypustila do vody. Největším znečišťovatelem rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami však stále zůstává středočeská Spolana Neratovice především kvůli vysokým emisím trichlorethylenu. Vysoký nárůst lze v roce 2013 podle IRZ pozorovat také u množství dioxinů v emisích do ovzduší a předaných v odpadech,“ dodává Petrlík.

„Žebříček emisí dioxinů sice vede železárna v Hrádku, ale nahlášené množství je tak vysoké, že lze těžko uvěřit, že vychází ze správného výpočtu. I kdybychom Hrádek nepočítali, jsou nahlášené emise dioxinů podstatně vyšší, než tomu bylo za rok předchozí, a to platí především o dioxinech předaných v odpadech Geosanem v Neratovicích, spalovnou v Trmicích či ArcelorMittalem Ostrava,“ dokresluje situaci mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Nejvíce skleníkových plynů v České republice vypustily v loňském roce, stejně jako v letech předchozích, severočeské elektrárny ČEZu, ovšem před elektrárny Prunéřov se letos zařadila elektrárna Počerady.

Údaje v IRZ také potvrdily bezzubost opatření prosazovaných na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji ministrem Chalupou, když se u jeho dvou největších znečišťovatelů ArceloruMittal a Třineckých železáren zvýšily emisí prachu (PM10). Celkově klesly emise prachu u elektráren v Ústeckém kraji, celkově pak emise prachu v České republice zůstaly na zhruba stejné úrovni.

„Z dat v IRZ jsme také zjistili, že způsob dekontaminace staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice je zvolen špatně a jak vysokou zátěž pro toto území představuje výroba chloru s použitím rtuti. Firma Geosan, která dekontaminace území provádí, vévodí žebříčku emisí a transferů rtuti, které předala v odpadech přes devět tun. Ve stejných odpadech předala i 40 gramů TEQ dioxinů, což je opravdu hodně. Takové kontaminaci dioxiny bylo možné se vyhnout, kdyby byla použitá modernější metoda dekontaminace půdy ze staré amalgámové elektrolýzy. Zvolená cesta představuje pouhé přemístění a zafixování zátěže a podle nás odporuje i požadavkům Stockholmské úmluvy,“ vysvětluje Petrlík.

V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika v rámci projektu Máme právo vědět jako svůj příspěvek k Evropskému roku občanů, kterým byl rok 2013. „Právo na informace o životním prostředí patří podle našeho soudu k důležitému právu všech občanů Evropské unie. Pomáhá nám Evropu dělat lepším místem pro život,“ shrnuje další souvislosti Vozník.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.