Ekologové budou tábořit u Chvaletic. Žádají konec starých uhelných elektráren

Letošní Klimakemp pořádaný hnutím Limity jsme my se uskuteční u zastaralé, špinavé elektrárny Chvaletice na Pardubicku, která patří Pavlu Tykačovi. Ekologové spolu s místními obyvateli budou protestovat proti prodlužování její životnosti.

(red)

12.06.2019 13:20

Vlado_klimakemp_iv

„Nemůžeme s čistým svědomím přihlížet tomu, jak nás světové vlády svou podporou fosilního průmyslu vedou do klimatické katastrofy a okrádají nás tak o budoucnost,“ říkají ekologičtí aktivisté. Foto Vladimír Čičmanec

Uhelné elektrárny, znečištění ovzduší a změny klimatu

A1

Česká republika patří ke státům s nejplýtvavějším hospodářstvím a nejvyšším množstvím emisí skleníkových plynů na obyvatele v celé Evropské unii. Může za to mimo jiné rozsáhlá flotila tepelných elektráren, v nichž se spaluje především hnědé uhlí z povrchových dolů v severních Čechách. Zhruba pětinu elektřiny – podobné množství, jaké spotřebovávají české domácnosti – přitom každoročně vyváží do zahraničí.

Dalším problémem je dlouhodobé překračování limitů znečištění ovzduší toxickými látkami, ke kterému elektrárny spolu s domácími kotly a automobilovou dopravou významně přispívají. Špinavý vzduch zabije každoročně až deset tisíc lidí a má na svědomí i další škody jdoucí do desítek miliard korun. Podle studie vědců z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy jen uhelné elektrárny způsobují externí ekologické a zdravotní náklady až jednapadesát miliard korun ročně.

Neblahou situaci by měly pomoci zlepšit nové, přísnější, evropské limity znečištění ovzduší – takzvané BREFy –, které vstoupí v platnost v roce 2021. Podle platných českých zákonů však mohou elektrárny z těchto limitů získat – i časově neomezenou – výjimku. Návrhy Pirátů na zrušení nebo omezení výjimek vládnoucí koalice politického hnutí ANO a ČSSD spolu s poslanci ODS, SPD a KSČM ve Sněmovně zamítla.

Spalování uhlí rovněž významně přispívá ke změnám klimatu. Také proto si sousední Německo stanovilo, že do roku 2038 jeho používání v energetice ukončí. I to je však podle klimatologů pozdě. Pro splnění cíle klimatické dohody z Paříže – tedy udržení oteplení Země pod 1,5 stupněm Celsia – je třeba dle vědeckých propočtů ukončit spalování uhlí v zemích OECD do roku 2030.

Ekologové uvádějí, že do roku 2030 všechny uhelné elektrárny odstavit lze. Česká republika navzdory tomu doposud žádné plány, podobné těm Německým, nevypracovala. ČEZ a další uhelné firmy naopak počítají s tím, že provoz uhelných elektráren bude pokračovat až do poloviny století. Stát navíc prolomením limitů umožnil, aby se po zmíněném roce 2030 rozšířila těžba na velkolomu Bílina.

Letošní „Klimakemp pořádaný již třetím rokem hnutím Limity jsme my se uskuteční na Pardubicku v blízkosti uhelné elektrárny Chvaletice, pro kterou se majitelé Pavel Tykač a Jan Dienstl pokoušejí získat výjimku z evropských limitů znečištění. Ekologové spolu s místními obyvateli chtějí udělení takové výjimky zabránit. Upozorňují, že se může jednat o precedent pro další zastaralá zařízení, například pro elektrárnu Počerady v severních Čechách. Ta ostatně byla druhou kandidátkou na místo konání letních protiuhelných protestů.

„Změny klimatu začínají také zde na Pardubicku, kde se v přibližně čtyřicet let staré elektrárně Chvaletice spaluje nejšpinavější fosilní palivo – hnědé uhlí – ze severočeských povrchových dolů. Výsledné oteplování způsobuje po celém světě sucha, lesní požáry, tání ledovců nebo rekordní tropické bouře a vede již dnes k utrpení milionů lidí. Stejně na elektrárnu doplácejí místní svým zdravím, které jim ničí špatné ovzduší,“ uvedl na tiskové konferenci v Pardubicích člen hnutí Limity jsme my Josef Patočka.

Proti výjimce vystupují také místní
Pokud Chvaletice nezískají výjimku, případně neinvestují-li její majitelé do čistších technologií, budou muset v roce 2021 ukončit provoz. Elektrárna totiž – spolu s dalšími zastaralými energetickými zařízeními v České republice – nesplňuje nové evropské limity pro znečištění ovzduší toxickými látkami. Výjimka, o níž rozhoduje příslušný krajský úřad a následně ministerstvo životního prostředí, by naopak Tykačovi umožnila provozovat špinavou elektrárnu po další desetiletí.

„Klimakempem chceme upozornit, že Česká republika nesmí dávat výjimky uhelným elektrárnám a naopak je musí začít zavírat a zahájit tím cestu ke konci těžby a spalování uhlí,“ vysvětlil Patočka. Ekologové dále připomínají, že český stát patří k největším vývozcům elektřiny na světě. Ročně vyveze téměř pětinu elektřiny vyrobené na svém území, což odpovídá produkci čtyř chvaletických elektráren.

Ekologové ovšem nejsou sami, kdo si prodlužování životnosti Chvaletic, které měly být uzavřeny již v roce 2016, nepřejí. „My jsme rádi, že se letošní Klimakemp bude konat právě tady na Pardubicku. A zveme všechny lidi z regionu, aby spolu s námi vyzvali úřady, ať výjimku zamítnou“, řekla na tiskové koreferenci jedna z nich místních obyvatelek, členka pardubického spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice Jitka Češková s tím, že elektrárna je největším znečišťovatelem ovzduší v celém kraji.

„Na byznys s vývozem elektřiny doplácíme všichni svým zdravím. Dividendy z uhelného byznysu odcházejí na Kypr. A firma chce ještě ke všemu výjimku, aby nemusela investovat do nejlepších technologií a vyhnula se dodržování limitů znečištění ovzduší? To nám přijde skandální,“ shrnula pardubická ekoložka. A dodala, že v průběhu Klimakempu obě občanská sdružení plánují v blízkosti elektrárny uspořádat pokojnou demonstraci za zamítnutí výjimky a uzavření elektrárny.

Chystá se i občanská neposlušnost
Ochránci klimatu argumentují také loňskou zprávou Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Ta říká, že světové společenství musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů bezmála o polovinu a v horizontu dalších dvaceti let se jich zcela zbavit, nechce-li dopustit oteplení planety o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Což podle doprovodných analýz znamená skončit s těžbou a spalováním uhlí do jedenácti let.

„Sliby a plány jednotlivých států ale k takovému vývoji vůbec nesměřují,“ varoval klimatický vědec Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Uhlí pro výrobu elektřiny lze přitom v rámci Unie nahradit nejsnáze, proto je naprosto oprávněné jeho těžbě čelit. Hnutí Limity jsme my s tím začalo už před čtyřmi lety a vědecké poznatky mu dávají zcela za pravdu. Nezůstane-li naprostá většina známých zásob uhlí v zemi, cíl udržení oteplení pod 1,5 stupni je zcela nemožné splnit,“ dodal.

Právě vážností klimatické krize odůvodňují ekologové chystané akce občanské neposlušnosti, které by v souladu s prohlášením neformální iniciativy Občané za konec doby uhelné měly proběhnout v druhé polovině nadcházejícího Klimakempu. Výzvu kromě hnutí Limity jsme my podpořily také ekologické organizace jako Greenpeace a Hnutí DUHA i celá řada klimatologů, vědkyň či umělců a dalších osobností veřejného života.

„Protože ani opakovaná varování vědců, ani nesčetné petice, ani pokojné demonstrace změnu nepřinesly, nevidíme jinou možnost, než přistoupit k nenásilné občanské neposlušnosti. Nemůžeme s čistým svědomím přihlížet tomu, jak nás světové vlády svou podporou fosilního průmyslu vedou do klimatické katastrofy a okrádají nás tak o budoucnost. Považujeme za právo i povinnost občanů nenásilně se vzepřít zákonům, které udržují tuto nespravedlnost a domáhat se tak nápravy,“ stojí se v prohlášení, které v Deníku Referendum souběžně zveřejňujeme jako dokument.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.