Česká republika neplní limity emisí rtutě. Poškozuje zdraví Evropanů

Česká republika je čtvrtým největším znečišťovatelem ovzduší rtutí ze všech zemí EU. Nejvíce emisí vzniká při spalování hnědého uhlí, ekologové proto požadují úplné zrušení výjimek pro elektrárny, které nové emisní limity nedokáží splnit.

(vos)

03.10.2018 08:28

Vresov_

Největším zdrojem znečištění ovzduší rtutí v České republice je elektrárna Vřesová. Foto Siemens

Související

Česká republika je především v důsledku spalování hnědého uhlí čtvrtým největším znečišťovatelem ovzduší rtutí v Evropské unii. Počítáno v tunách, nejvíce znečištění produkuje Německo, po něm Polsko a Španělsko, tedy vše země s podstatně větším množstvím obyvatel. Až za Českou republikou jsou lidnatější Francie či Velká Británie. Vyplývá to z nové studie Evropské agentury pro životní prostředí.

Do tří let má přitom Česká republika začít plnit nové evropské limity pro znečištění z uhelných elektráren, a snížit tak i emise rtuti. Přísnější limity jsou součástí evropské Směrnice o průmyslových emisích a Evropská komise je odhlasovala v květnu roku 2017.

Česká republika nicméně využívá ve velkém rozsahu možnost udělování výjimek, a elektrárny tak plnění limitů mohou obcházet. Ekologové požadují, aby stát přestal udělovat výjimky, a elektrárny naopak nutil k plnění limitů nebo k ukončení provozu.

Podle studie Česká republika rtuť nejen vypouští, ale patří také mezi země, na jejímž povrchu se jedovaté imise nejvíce zachycují. Pětapadesát procent z nich přitom vzniká přímo na našem území. Zbylých čtyřicet pět procent tvoří dominantně imise z Polska, znečištěním ovzduší z Polska trpí především Morava.

Hlavním zdrojem emisí rtuti je pálení uhlí, jeho spalováním však stát stále vyrábí celou polovinu veškeré energie. Podle Integrovaného registru znečišťování u nás nejvíce rtuti do ovzduší vypouštějí elektrárny Vřesová, Počerady a Tušimice.

Rtuť je vysoce toxická a ohrožuje především naši nervovou soustavu, v organismech se akumuluje a velmi špatně se z nich vylučuje. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť. Snadno se v organismech ukládá a následně se přenáší potravním řetězcem.

Dimethylrtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu, prostupuje placentární a mozkovou tkání, a je tak nebezpečná zejména pro těhotné ženy, jejichž plody ohrožuje. „Omezování rtuti musí být pro Českou republiku prioritou. Není žádný důvod, proč by měly uhelné elektrárny na vypouštění rtuti do životního prostředí dostávat výjimku,“ řekl Lukáš Hrábek z Greenpeace.

Nové evropské limity pro znečištění se týkají emisí vypouštěných do ovzduší, konkrétně oxidu dusíku, oxidu siřičitého, prachu a nově právě také rtuti. Limity jsou nově nastavené také pro znečištění vody, a to kadmiem či rtutí.

Česká republika dané limity musí včlenit do národního právního rámce a do roku 2021 je začít plnit. Provozovatelé elektráren si mohou ve specifických případech zažádat o výjimku, musejí však dokázat, že náklady na nové technologie by byly neúměrné vůči přínosům pro životní prostředí. Výjimky povolují krajské úřady po komplexním povolovacím řízení.

„Většina našich uhelných elektráren je zastaralá a velmi nehospodárná. Desítky miliard, které by vyžadovala jejich rekonstrukce, mohou energetické společnosti použít daleko lépe: na stavbu moderních a čistých obnovitelných zdrojů,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

„Kvůli masivnímu pálení hnědého uhlí není rtuť jen ve vzduchu, v půdě a vodě u nás, ale Česká republika se – jako jediný vnitrozemský stát - umístila v desítce hlavních znečišťovatelů Baltského moře. Pokud elektrárny nové limity plnit nechtějí, tak ať ukončí provoz, anebo fungují v omezeném režimu,“ řekl Koželouh.

Ministerstvo životního prostředí se odpovědi na otázku Deníku Referendum, zda bude výjimky povolovat, vyhnulo. „O případném omezení výjimek pro velká spalovací zařízení v současnosti debatuje pracovní skupina, složená ze zástupců Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu a nevládních organizací. V tuto chvíli je předčasné předjímat její konečné rozhodnutí,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Ani ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz, zda bude výjimky podporovat, neodpovědělo. V programovém prohlášení vlády se o snižování emisí z uhelných elektráren nemluví.

V květnu se při schvalování novely o ochraně ovzduší o úplný zákaz udělování výjimek pokoušeli Piráti. Poslanci dalších politických stran jejich však návrh zamítli. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tehdy ve sněmovně řekl, že zákaz výjimek by znamenal zásadní dopady na ceny energií a energetickou soběstačnost České republiky. Vliv zákazu na životní prostředí by navíc podle něj nemusely být tak velké, jak si Piráti myslí.

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí ale emise rtuti z celkové evropské výroby elektrické energie klesnou díky novým limitům do roku 2021 na devět tun ročně oproti patnácti a půl tunám v roce 2013. Pokud by ale nové limity striktně dodržovaly všechny státy Evropské unie, úhrnné emise by poklesly na dvě a půl tuny.

Ekologové z Hnutí Duha a Greenpeace proto požadují, aby stát udělování výjimek z limitu pro emise rtuti z elektráren úplně vyloučil. Podle České informační agentury životního prostředí činily celkové emise rtuti vypuštěné do ovzduší českými provozovnami činili za rok 2016 jedna a půl tuny.

Nad novými emisními limity jsou v současnosti provozy všech elektráren. Do 18. srpna 2021 je provozy musí splnit, dostat výjimku, zavřít nebo jet v omezeném režimu.

Největším zdrojem rtuti vypouštěné do ovzduší je dle Integrovaného registru znečišťování elektrárna Vřesová (372 kg za rok 2016, pro nějž jsou nejnovější data), na druhém místě je elektrárna Počerady (293 kg) a na třetím Elektrárny Tušimice (159 kg). Za nimi následují další velké uhelné elektrárny - Kladno, Prunéřov, Mělník, Chvaletice a Tisová.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.