Elektrárny dále mohou žádat o výjimky na spalování uhlí, zpřísnění neprošlo

Novela zákona o ochraně ovzduší posiluje pravomoci obcí při boji se znečištěním a upravuje lhůty pro povinné kontroly kotlů. Neprošel pozměňovací návrh omezující výjimky z evropských limitů znečištění ovzduší pro velké uhelné elektrárny.

(rk)

23.05.2018 14:31

01_pocerady

Proti omezení výjimek z evropských limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny byli poslanci za ANO, ČSSD, KSČM, ODS a SPD. Foto ČEZ

Související

Prodloužení lhůty pro revize starých uhelných kotlů ze dvou na tři roky nebo zvýhodnění biopaliv z použitých kuchyňských olejů a tuků schválila ve středu Sněmovna v novele zákona o ochraně ovzduší. Schváleným návrhem poslanci omezili ceny za revizi kotle, která se teď liší podle krajů. 


Nově ji stanoví ministerská vyhláška. Lidé si také budou moci vyhledat školeného odborníka přímo v databázi ministerstva životního prostředí, do které budou přispívat informacemi výrobci kotlů.

Výjimky pro elektrárny
Více než dvouhodinová debata se ve Sněmovně vedla o návrhu na omezení výjimek z evropských limitů pro znečištění ovzduší, který předložila předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Pirátská strana). Piráti podle ní připravili kompromisní návrh, který by omezil dobu, po kterou by velké uhelné elektrárny mohly získat výjimku z evropských limitů pro znečištění ovzduší, na čtyři roky, tedy do konce roku 2025. Provozovatelé elektráren by se tudíž mohli na nové limity připravit.

Proti pozměňovacímu návrhu ale nakonec hlasovali poslanci za politická hnutí ANO a SPD, ODS, ČSSD a KSČM. „Před volbami jste se v dotazníku organizace Zelený kruh téměř všichni zavázali vystupovat proti výjimkám pro velké elektrárny. Průmyslová energetika je zodpovědná za osmdesát procent oxidů síry a čtyřicet procent oxidu dusíku. Chceme výjimky omezit, protože česká vláda vždy v Bruselu lobbuje za průmysl,“ řekla Balcarová během rozpravy ve Sněmovně. Návrh podpořili také lidovci, TOP 09, STAN a dva poslanci za politického hnutí ANO.

Piráti společně s TOP 09 a lidovci předložili už v březnu ve výboru pro životní prostředí návrh na kompletní zrušení výjimek pro velké kondenzační elektrárny. Návrh však výborem neprošel kvůli hlasům politických hnutí ANO a STAN a ODS. Ministr životního prostředí Brabec tehdy oznámil, že pro rozhodnutí potřebuje nejprve znát dopady na ceny energií, energetickou soběstačnost a bezpečnost státu.

Proto vznikla pracovní skupina tvořená zástupci politických stran, průmyslu i ekologických organizací, která má tyto dopady propočítat. Poslankyně za politické hnutí ANO a členka výboru pro životní prostředí Eva Fialová na plénu Sněmovny řekla, že pirátský návrh psaly ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace a nevede ke kýženému cíli.

„Nelze tvrdit, že by uzavření elektráren nemělo dopad na teplárny a ceny tepla. Investice do modernizace energetiky by mohly být tak enormní, že by překonaly kladné dopady na životní prostředí. Z toho důvodu pochopitelně Svaz průmyslu a obchodu napadá tento návrh jako nekoncepční a my pro něj nebudeme hlasovat,“ řekla Eva Fialová na plénu Sněmovny.

Podle limitů doporučených lékaři ze Světové zdravotnické organizace (WHO) dýchají znečištěný vzduch prakticky všichni lidé v České republice. Kvůli znečištěnému ovzduší ročně předčasně zemře jedenáct tisíc lidí.

Reakce ekologů
Podle ekologických organizací Greenpeace a Hnutí DUHA bylo středeční hlasování jasnou ukázkou, kdo to s čistým ovzduším myslí vážně a kdo chce naopak podpořit miliardové zisky majitelů energetických společností.

Ekologické organizace také upozorňují, že podle Státní energetické koncepce Česká republika počítá s odstavováním kondenzačních tepelných elektráren a s dlouhodobým provozem maximálně třetiny uhelných zdrojů. Přijetí návrhů by podle nich znatelně neovlivnilo cenu elektřiny, protože ta vzniká na evropském trhu a výrobní náklady českých elektráren nehrají při určování tržní ceny prakticky žádnou roli.

„Jako jeden z největších světových vývozců elektřiny zastaralé uhelné elektrárny nepotřebujeme. Znečištění z uhelných elektráren způsobuje ročně škody přesahující padesát miliard korun, na léčení nemocí či poškození budov a zemědělské produkce. Znečišťovatelé platí však jen zlomek. Například jediná uhelná elektrárna Počerady způsobuje svým znečištěním škody za tři miliardy korun ročně a státu odvede pouze čtyřicet milionů. Škody tedy téměř kompletně platí občané,“ uvádí ve své tiskové zprávě Hnutí DUHA.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.