Poslanecká sněmovna se bude zabývat kauzou novičok. Projedná důležitý zákon o ochraně ovzduší, který by mohl omezit výjimky z evropských limitů pro znečištění pro velké uhelné elektrárny, nebo kontroverzní poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta má umožnit investorům stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny všechny potřebné pozemky. Poslanci rovněž zvolí nové členy Rad České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře.

Třináctá schůze Sněmovny v úterý odpoledne začne diskusním bodem ke kauze novičok. Tímto jedem byl v březnu ve Velké Británii otráven ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Britští politici tehdy za viníka útoku označili Ruskou federaci. Ta se obhajovala také tím, že jed mohl mít původ v České republice. Ačkoli čelní představitelé České republiky nařčení odmítli s tím, že na českém území novičok nebyl vyráběn ani skladován, prezident Miloš Zeman veřejně prohlásil pravý opak.

Místopředseda dolní komory Parlamentu Vojtěch Pikal (Piráti) Deníku Referendum řekl, že cílem diskuse o dané kauze bude přijmout podobné usnesení, jaká v minulých dnech přijaly jiné orgány Poslanecké sněmovny. „Dle informací ministerstva obrany a Bezpečnostní informační služby se zprávy českých zpravodajských služeb shodují v tom, že v České republice nebyla vyráběna, ani skladována žádná látka typu novičok,“ usnesl se například před čtrnácti dny sněmovní zahraniční výbor.

Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství současně vyzvala prezidenta Zemana, „aby zachovával utajovaný režim zpravodajských informací, a v případě nejasností, aby danou věc konzultoval s vládou České republiky a českými tajnými službami“. Vůči Zemanovým slovům se ohradilo i ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obrany, které upřesnilo, že látky podobné novičoku se v České republice syntetizují pouze v mikroskopickém množství pro účely protichemické obrany.

Podpoří poslanci ochranu ovzduší?

Sněmovna v závěrečném třetím čtení projedná vládní novelu zákona o ochraně ovzduší a pozměňovací návrh Dany Balcarové (Piráti). Jeho cílem je omezit výjimku, po kterou by uhelné elektrárny mohly vypouštět více škodlivých látek - například prachu, rtuti nebo oxidu siřičtého — než jim umožňují evropské limity, které vstoupí v celé Evropské unii v platnost za dva roky, a to do konce roku 2025.

Balcarová původně navrhovala udělování výjimek zcela zakázat. Ve výboru pro životní prostředí se ovšem na odpor postavili zástupci politického hnutí ANO, ODS a STAN. „Můj nový návrh reaguje na hlavní výhradu průmyslových svazů i ministerstva životního prostředí. Věřím, že bude podpořen a poslanci i ministerstvo jasně ukážou, že jim na zdraví obyvatel záleží a pro návrh zvednou ruku,” uvedla Balcarová.