Jednání o důvěře pro Babišovu vládu bylo přerušeno. Opozice hovoří o ostudě

Jan Gruber

Jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše bylo náhle přerušeno kvůli mimořádnému zasedání mandátového a imunitního výboru, které iniciovalo hnutí ANO. Schůze bude pokračovat příští týden.

Středeční jednání Poslanecké sněmovny, jehož jediným bodem bylo vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, bylo po bezmála deseti hodinách přerušeno. Důvodem pro odročení schůze na příští úterý se stala žádost poslanců politických hnutí ANO a SPD na mimořádné svolání mandátového a imunitního výboru, které se mělo uskutečnit po konci jednání Sněmovny.

Obě strany chtěly na další schůzi výboru přizvat bývalého policistu a nynějšího vedoucího pracovníka Generálního finančního ředitelství Jiřího Komárka. Opozice obratem navrhla přerušit jednání Sněmovny a okamžité svolání výboru. Po další hodině se poslanci dohodli, že v diskusi o důvěře budou pokračovat příští týden. Opoziční strany označily dnešní jednání za ostudu a kabaret.

Podle Pirátů byla hlavním důvodem náhlé pozvánky pro Komárka skutečnost, že disponuje kompromitačními materiály na policejního vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila. Místopředseda Pirátů Jakub Michálek v této souvislosti připomněl, že Komárek byl nepravomocně odsouzen za zneužití pravomoci v kauze policejního prezidenta Tomáše Tuhého. „Když to hraje Andreji Babišovi do karet, svolají ANO a SPD mandátový a imunitní výbor do tří hodin. Rozhodnutí o vydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání však už od listopadu blokují obstrukcemi, které řádné vyšetření jejich kauzy sabotují,“ rozhořčil se Michálek.

Schůze nečekaně skončila, ač vše několik hodin nasvědčovalo tomu, že Babišova vláda důvěru nezíská. To ostatně přiznával i sám premiér a avizoval, že jeho kabinet na nadcházející schůzi podá demisi, neboť všechny sněmovní strany vytrvale opakovaly, že vládu nepodpoří. V kuloárech Sněmovny se živě spekulovalo o druhém pokusu, který prezident Miloše Zeman při odchodu z jednacího sálu podmínil tím, že mu Babiš musí zaručit, že pro svou druhou vládu vyjednal ve Sněmovně podporu nejméně 101 poslanců.

Sám Babiš byl ze Zemanovy nové podmínky viditelně překvapen. „Ničemu se nebráním. Ani koaliční ani menšinové vládě. Uvidíme, jak nám půjdou vyjednávání. Uvidíme, co se stane po sjezdech ODS a sociální demokracie. Tu stojedničku považuji za logickou, že si prezident na druhý pokus kladně nějaké podmínky,“ říkal v kuloárech Sněmovny premiér, ale neopomněl zdůraznit, že stále za ideální řešení považuje menšinový kabinet. A znovu odmítl, že by uvažoval o spolupráci s politickým hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Na otázku, jaké budou další kroky jeho vlády v demisi, Babiš odpověděl, že „neřeší, jestli je v demisi, nebo není“.

Na obhajobu Vlády pro lepší Česko

Kolem poledne se premiér Babiš v úvodu svého obsáhlého projevu, v němž vypočítával jednotlivé body programového prohlášení vlády, ještě vymezoval vůči dalším sněmovním stranám. „Vy jste se vyjadřovali velice kategoricky, že s námi nechcete jít do vlády, nechcete nás tolerovat, tak jsme si řekli, že nebudeme ztrácet čas a začneme pracovat,“ řekl Babiš s tím, že měl upřímnou snahu o sestavení stabilní koaliční vlády, ale prý na to nebyl čas a prostor. „Nechci tady polemizovat, jak to bylo. V této chvíli si myslím, že je to de facto jedno,“ dodal jakoby na skutečnosti, že politické hnutí ANO s ostatními stranami — přes jejich opakované výzvy — nejednalo, nezáleželo.

Za stěžejní programové body své vlády Babiš označil aktivní roli v Evropské unii. Zpochybňoval prospěšnost členství České republiky v eurozóně, vymezoval se proti systému povinných přerozdělovacích kvót a opakovaně hovořil o potřebě zastavení ilegální migrace. Jako další priority svého kabinetu zmínil digitalizaci fungování státu. „Nastartujeme, začneme a uděláme maximum v procesu, kdy návštěva úřadu bude pro občany výjimkou. Běžný kontakt bude přes web nebo mobilní aplikaci. Když to jde bankám nebo operátorům, musí to jít i státu,“ vysvětloval.

Babiš rovněž řekl, že dalším z důležitých cílů jeho vlády je provedení důchodové reformy, zvýšení základní výměry důchodů a oddělení příjmů a výdajů důchodového systému od státního rozpočtu. V této souvislosti premiér zmínil, že je třeba „snížit míru závislosti důchodců na platbách státu“, což znamená posílení role zbylých dvou pilířů důchodového systému. Babiš dále hovořil o úpravě systému sociální podpory. „Někteří lidé asi nechtějí pracovat, protože mají dávky. Tihle lidé by měli dělat dobrovolné práce v rámci obcí a měst,“ vysvětloval, jakým způsobem by si změnu představoval.

„Uděláme maximum, aby naše vlády pracovala v zájmu občanů České republiky efektivně a na plný výkon. Že máme tah na branku. A že máme jasné kroky. (…) Naše hnutí je pro všechny. Nejsme pravice ani levice. My zkrátka máme program pro všechny. Proto si myslím, že ve finále byste nás měli podpořit,“ uzavřel své vystoupení Babiš.

Opozice o podpoře vládě nechtěla vůbec slyšet

„Máme svým způsobem premiéru v polistopadovém vývoji České republiky. Není to poprvé, co žádá o důvěru premiér, který byl před listopadem aktivním členem Komunistické strany Československa, to už tady několikrát bylo. Ale je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti, evidovaný pod krycím jménem Bureš, a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie,“ řekl v rámci diskuse po Babišově projevu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že vládu strana nepodpoří.

Předseda politického hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura konstatoval, že důvodem, proč ani jím vedená strana nebude hlasovat pro vyslovení důvěry vládě, je především skutečnost, že politické hnutí ANO odmítá prosazovat její program a vytrvale odmítá spolupráci s SPD. Obdobně se o pár chvil později vyjádřil i předseda ODS Petr Fiala. „ODS novou vládu nepodpoří, a to ze tří hlavních důvodů. První je ústavně-politický a souvisí s nestandardním způsobem jejího vzniku. Druhým důvodem je, že podpora jednobarevné menšinové vlády ANO by byla v rozporu s mandátem, který jsme dostali od voličů. Třetím důvodem je obsah programového prohlášení vznikající vlády,“ řekl Fiala.

Úřadující předseda sociální demokracie Milan Chovanec oznámil, že ani ČSSD Babišovu vládu nehodlá podpořit. „Nepodpoříme ji především z důvodu, že se žádná vážná jednání o podpoře vlády Andreje Babiše nevedla. Kdybyste chtěli, vážení kolegové z hnutí ANO, opravdu vést seriózní debatu o sestavení vlády, tak by se vedla jednání o programu do hloubky, o personálním sestavení této vlády, o prioritách a o mnohých a mnohých dalších aspektech. Já jsem nic takového na těch dvou nebo třech jednáních, která jsme po volbách měli, od vás neslyšel,“ řekl Chovanec s tím, že ČSSD je nicméně připravena na další kola jednání o vzniku nové vlády.

Postupně se do debaty zapojovali další a další opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč oni ani strany, které reprezentují, nemohou v hlasování vyjádřit důvěru Babišově vládě. O slovo se naopak vůbec nehlásili zástupci politického hnutí ANO a nepokoušeli se své kolegy ve sněmovních lavicích přesvědčit, aby změnili své postoje. Pravděpodobně byli stejně jako premiér Babiš přesvědčení, že vláda na první pokus nemá šanci před Sněmovou uspět.