Chci přispět X

Sněmovna projedná účelové změny služebního zákona nebo návrat kouření do hospod

Sněmovna má na programu především poslanecké návrhy zákonů. Vláda nadto předkládá kontroverzní novelu služebního zákona, kterou chce usnadnit personální změny ve státní správě. Poslanci rozhodnou i o růstu důchodů nebo karenční době.

(jg)

10.04.2018 03:45

Ea7a2848

Poslanci se již počtvrté vrátí k volbě předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Foto PSP ČR

Související

Poslanecká sněmovna na své nadcházející dvanácté schůzi projedná šedesát návrhů zákonů a mezinárodní smluv. Poslanci se znovu vrátí k volbě předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, který je po rezignaci poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) již měsíc neobsazený. Projednají rovněž v minulých dnech často diskutované výroční zprávy České televize. Jedním z nejdůležitějších bodů programu je novela služebního zákona, která významným způsobem narušuje nezávislé fungování státní správy a podřizuje ji vlivu trestně stíhaného premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO).

Na pořadu schůze jsou – kromě volebních bodů – pevně zařazeny pouze dva návrhy zákonů. První je novela zákona o střetu zájmů, kterou připravili poslanci hnutí Starostové a nezávislí. Ta zmírňuje podmínky pro podávání oznámení o majetku volených funkcionářů do veřejného registru. Stávající povinnost je totiž podle Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí nepřiměřeným zásahem do soukromí – především u neuvolněných členů obecních zastupitelstev. Starostové proto navrhují, aby nahlížení do podaných žádostí bylo nově možné pouze na základě individuálních žádostí.

Druhým pevně zařazeným bodem je novela upravující podmínky podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o převod příslušných evropských pravidel do české legislativy. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů kupujících si zájezdy přes cestovní kanceláře a agentury. Nad rámec evropské směrnice ministerstvo pro místní rozvoj počítá se vznikem takzvaného garančního fondu. Do toho budou cestování kanceláře vkládat příspěvky, které bude následně možné použít na úhradu nákladů v souvislosti neočekávanými událostmi v průběhu zájezdu, například na zabezpečení návratu turistů zpátky do České republiky.

Babišova politizace stání správy
Zřejmě největší diskusi během jednání Sněmovny lze očekávat nad vládní novelou zákona o státní službě. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (nestr. ANO) navrhuje vytvoření Generálního ředitelství státní služby, které má být podřízeno přímo předsedovi vlády, a omezení doby jmenování vysokých státní úředníků pouze na pět let. Metnar rovněž usiluje o zjednodušení jejich odvolávání z funkcí, změnu systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se na jednotlivé posty mohou hlásit. Opozice v této souvislosti hovoří o politizaci státní správy a bezprávném uchvacování moci premiérem. Novelu zákona odmítají i odbory.

Sám premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že chce změnou zákona dosáhnout především toho, aby se šéfové rezortů mohli snadněji zbavovat nepohodlných náměstků a na jejich místa si přivádět své vlastní lidi. Jeho výroky tak pouze potvrdily obavy mnohých politiků, kteří Metnarovu novelu v minulých měsících kritizovali.

V souvislosti s Babišovou snahou zbavovat se náměstků, kteří svá místa získali v řádných výběrových řízeních, a tedy osobně ovlivňovat fungování státní služby, je třeba připomenout, že to byl právě dnešní předseda vlády v demisi, který při schvalování zákona o státní službě v minulém volebním období společně s prezidentem Milošem Zemanem bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Po třech a půl letech naopak usiluje o to, aby všichni náměstci – nejen maximálně dva jako doposud – byli politickými nominanty.

Klausovy škrty ve školském zákoně a návrat kouření
Sněmovna rovněž projedná dvě zákonné iniciativy poslance Václava Klause ml. (ODS). První Klausova novela navrhuje o deset odložit reformu financování regionálního školství, kterou v minulém volebním období prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Reforma počítá s tím, že všechny typy škol, které jsou zřizovány kraji nebo obcemi, nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale na základě odučených hodin. Klaus ml. a jeho spolustraníci se ovšem domnívají, že změny systému financování české školství ohrožují. Lze připomenout, že reformu se neúspěšně pokoušel odložit i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

V druhé z předložených novel Klaus ml. navrhuje ve školském zákonu zrušit povinnost školek přijímat dvouleté děti i povinnou předškolní docházku pro děti pětileté. I tyto opatření prosadila bývalá Sobotkova vláda, když chtěla podpořit slaďování osobního a pracovního života a srovnávat příležitosti dětí z různých sociálních prostředí na začátku jejich školní docházky.

Klaus je současně s několika desítkami dalších poslanců z řad Pirátů, TOP 09, ČSSD a politických hnutí ANO a SPD podepsaný i pod novelou protikuřáckého zákona. Ta chce, aby si v hospodách, kulturních zařízeních nebo na sportovištích mohli majitelé zřídit stavebně oddělené kuřárny bez obsluhy. Navrhují rovněž, aby se v malých barech do osmdesáti metrů čtverečních mohlo kouřit volně. S předloženou novelou nesouhlasí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a v minulých dnech ji odmítla i Babišova vláda v demisi.

Zvyšování důchodů a rušení karenční doby
Sněmovna se bude dále zabývat dvěma poslaneckými novelami zákona o pomoci v hmotné nouzi. Obě chtějí zmírnit stávající podmínky pro vyplácení části sociálních dávek v poukázkách, za které je možné nakoupit potraviny, hygienické potřeby nebo oblečení. Lidé, kteří pobírají sociální podporu déle než šest měsíců, dostávají od konce loňského roku povinně pětatřicet až pětašedesát procent příspěvku v podobě poukázek. Poslanci nově navrhují, aby podpora nebyla nadále v poukázkách vyplácena některým zranitelným skupinám osob. Na obchodování s poukázkami v minulých dnech poukázali zástupci Platformy pro sociální bydlení, podle kterých má platné znění zákona o pomoci v hmotné nouzi zničující vliv na chudé a sociální slabé.

Na program jednání je dále zařazen návrh poslanců ČSSD na zrušení karenční doby, respektive obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Babišova vláda návrh nejprve odmítala, později jej schválila, aby poté znovu otočila a říkala, že rušení karenční doby opět nepodporuje. Podle návrhu ČSSD by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci dostávali šedesát procent mzdy a náklady by nesl zaměstnavatel. Na oplátku by se zaměstnavatelům snížily odvody na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta.

V neposlední řadě poslanci projednají vládní návrh zákona o důchodovém pojištění. Jeho cílem je zvýšit základní výměru důchodů z dnešních devíti procent průměrné mzdy na deset a zároveň seniorům starším pětaosmdesáti let navýšit důchod o tisíc korun měsíčně. V případě, že bude návrh schválen, důchodci si od příštího roku polepší o dalších tři sta korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že opatření si vyžádá nárůst výdajů státního rozpočtu zhruba o čtrnáct a půl miliardy korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.