Chci přispět X

Novela služebního zákona: Babiš chce z rezortů odstranit nepohodlné náměstky

Premiér Andrej Babiš společně s prezidentem Milošem Zemanem před necelými čtyřmi lety bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Nyní naopak usiluje o to, aby všichni náměstci – nejen maximálně dva jako dnes – byli političtí nominanti.

(jg)

20.02.2018 11:23

D4s_1283

Změny, které by narušily hlavní principy zákona o státní službě, mohou vést k ohrožení čerpání peněz ze všech operačních programů Evropské unie. Foto ÚV ČR

Související

Vláda Andreje Babiše (ANO), která již více než měsíc řídí stát bez důvěry Poslanecké sněmovny, na svém středečním zasedání projedná narychlo připravenou novelu zákona o státní službě. Předložil ji ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. ANO). Novelu v minulých týdnech kritizovali zástupci opozice, odbory i někteří Babišovi ministři.

Deníku Referendum se nyní podařilo zjistit, že předseda vlády chce skrze změnu zákona dosáhnout především toho, aby se šéfové rezortů mohli snadněji zbavovat nepohodlných náměstků a přivést si na jejich místa své vlastní lidi.

Premiér Babiš to řekl minulý týden na zasedání Sekce finanční správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, které se účastnilo více než sto lidí, včetně ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. ANO), náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého nebo odborářského předáka Josefa Středuly.

Právě Josef Středula a další dva lidé, kteří si nepřáli být jmenováni, Deníku Referendum potvrdili, že Babiš otevřeně označil za svůj primární cíl při novelizaci zákona o státní službě, aby si každý nový ministr mohl obsadit pozice náměstků podle svého přání a zbavit se těch, kteří mu jsou nepohodlní. Jedná se tedy o návrat k praxi, kterou právě měl služební zákon ukončit.

Hlavním cílem předložené novely zákona je vytvoření Generálního ředitelství státní služby, které bude podřízené přímo premiérovi, zjednodušení procesu odvolávání úředníků z funkcí a jmenování vrcholných státní úředníků – odborných náměstků, státních tajemníků a vedoucích služebních úřadů – jen na dobu pěti let. Další navržené změny se týkají úprav systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se mohou hlásit do výběrových řízení.

„Rozumím tomu, že ministři chtějí mít kolem sebe svůj tým, ale nelze kvůli tomu takhle manipulovat s nezávislostí státní služby,“ řekl Deníku Referendum Středula s tím, že předseda vlády v demisi se buď s hlavními principy služebního zákona ani za čtyři roky od jeho schválení neseznámil nebo jim prostě nerozumí.

Babiš měl podle informací Deníku Referendum na místě skutečně přiznat, že s obsahem novely není vůbec obeznámen. Premiér v demisi mimo jiné řekl, že s vytvořením Generálního ředitelství nesouhlasí a nepřeje si ani jeho převedení přímo pod svou osobu na Úřad vlády, nebo že nepovažuje za vhodné, aby vysocí státní úředníci byli jmenováni jen na dobu určitou. Podle předsedy vlády v demisi prý zcela postačí, když nový zákon umožní, aby byli rychleji a snáze odvolatelní ze svých funkcí.

Babiš usiluje o politizaci státní správy
Výroky předsedy politického hnutí ANO tak pouze potvrdily obavy mnohých politiků a odborářů, kteří připravovanou novelu v minulých týdnech kritizovali. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka v této souvislosti již dříve Deníku Referendum řekl, že „navržené změny jdou proti samému smyslu původního zákona, tedy stabilizaci a depolitizaci státní správy“.

Lidovecký poslanec Marian Jurečka hovořil o privatizaci státní správy a řízení úředníků jako zaměstnanců jedné firmy. Jeho stranický kolega Pavel Bělobrádek doplnil, že se „jedná o naprostou uzurpaci moci premiérem“.

„Nelze se zbavit dojmu, že novela zákona je předkládána nikoli na podkladě důkladné revize účinnosti služebního zákona a jeho praktického fungování, ale spíše za účelem destabilizace postavení představených v rámci celé státní služby, zejména pak na těch nejvyšších služebních úřadech, a do budoucna značnému rozvolnění jejich přijímání a odvolávání, včetně umožnění politických vlivů na tento proces,“ napsali s prorockým pochopením smyslu navrhovaných změn v jedné ze svých připomínek zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů.

V souvislosti s Babišovou snahou zbavovat se nepohodlných náměstků, kteří svá místa získali v řádných výběrových řízeních, a tedy politizovat fungování státní služby, je třeba připomenout, že to byl právě dnešní premiér v demisi, který při schvalování zákona o státní službě v minulém volebním období společně s prezidentem Milošem Zemanem bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Po třech a půl letech naopak usiluje o to, aby všichni náměstci – nejen maximálně dva jako doposud – byli politickými nominanty.

Zákon o státní službě schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) na počátku roku 2014 a legislativní proces následně trval téměř celý rok, když se tehdejší premiér snažil vyjít vstříc požadavkům svých koaličních partnerů i opozice. Přijetí zákona, respektive nastavení jasných pravidel pro fungování nezávislé státní správy bylo jedním z bodů, kterými Evropská komise podmiňovala uvolnění finančních prostředků na nové programovací období.

Případné změny zákona, které by jeho hlavní principy narušily, proto mohou vést k ohrožení čerpání peněz ze všech operačních programů Evropské unie. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) v rámci mezirezortního připomínkového řízení doslova napsala, že riziko pozastavení plateb z evropských fondů je v případě přijetí zákona reálné. Podobnou obavu vyjádřil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.