Poslankyně Alena Gajdůšková spolu se stranickým předsedou Janem Hamáčkem (oba ČSSD) ve středu předložila návrh zákona o zálohovaném výživném. Obdobný návrh přinesli v minulém týdnu do Sněmovny i zástupci KSČM. Cílem levicových zákonodárců je zlepšit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kde druhý rodič dítěte řádně nehradí soudem vyměřené výživné. Podle návrhu by měl výživné hradit stát a následně jej po neplatičích vymáhat. Gajdůškovou a Hamáčkem navržený zákon je téměř totožný s tím, který v minulém volebním období předkládala někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

„Nám jde o děti a vymahatelnost práva. Proto jsme tento zákon předložili. Samoživitelky, kterým partner neplatí výživné, díky tomu nezůstanou bez prostředků. Stát má povinnost se o ty nejslabší a nejzranitelnější postarat,“ řekla poslankyně Gajůdšková s tím, že stát je schopen dlužné částky vymáhat mnohem snáze než jednotlivci.

Podle Asociace neúplných rodin v České republice vyrůstá bez jednoho rodiče čtyři sta tisíc dětí, povinnost platit alimenty pak neplní třicet osm procent rodičů. Jde přitom v devadesáti osmi procentech případů o otce. Průměrný dluh na výživném se v současné době pohybuje kolem devadesáti tisíc korun na jedno dítě a jeho případné vymáhání trvá téměř tři roky. Podle statistik rodiny samoživitelek patří do skupiny obyvatel nejvíc ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi s přijetím zákona o zálohovaném výživném ve svém programovém prohlášení nepočítá. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové (ANO) je navržená právní úprava kontroverzní a vůbec nic nevyřeší. Ministryně naopak za smysluplnou pomoc samoživitelkám považuje vytvoření takového prostředí, ve kterém se o sebe dokáží postarat samy bez pomoci státu. V této souvislosti Němcová zmiňovala podporu flexibilních úvazků a budování kapacit zařízení předškolní péče.

Zálohované výživné prosazuje i KSČM

Zákon o náhradním výživném před několika dny přeložili i komunističtí poslanci Hana Aulická Jírovcová, Pavel Kováčik, Zdeněk Ondráček a Leo Luzar. Podle jejich návrhu by na náhradní výživné dosáhly ty rodiny, jejichž příjem se nachází pod hranicí 2,9 násobku životního minima s tím, že bude poskytováno nejdéle dvanáct měsíců s možností prodloužení o další rok.

Výši výživného pak poslanci KSČM stanovili v maximální míře 1,2 násobku životního minima. To v závislosti na věku dítě činí 2088, 2568 nebo 2940 korun měsíčně, čím mladší dítě tím nižší. Podle odhadu Aulické Jírovcové a jejích spolustraníků by si přijetí zákona vyžádalo zhruba miliardu korun ročně ze státního rozpočtu.

Poslanci KSČM v důvodové zprávě k zákonu píší, že ač se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ve své koaliční smlouvě zavázala předložit zákon o zálohovaném výživném, neučinila tak. Toto tvrzení je ovšem nepravdivé. Sobotkova vláda zákon schválila na konci března a obratem jej postoupila Poslanecké sněmovně k projednání. Nicméně s blížícím se koncem volebního období se tehdejší koalici nepodařilo zákon schválit ani v prvním čtení. V polovině června pak premiér Sobotka oznámil, že jím vedený kabinet snahy o prosazení zákona vzdává.

Hlavním důvodem, proč se minulé vládní koalici nepodařilo deklarovaný cíl v podobě schválení zákona o zálohovaném výživném naplnit, však bylo dlouhodobě odmítavé stanovisko politického hnutí ANO, respektive jeho předsedy Babiše, který se pokoušel tento závazek z vládního programu odstranit. Podobně se vyjadřovala i poslankyně Radka Maxová (ANO), která prohlásila, že „zálohové výživné beztak nic nevyřeší“. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Marksová proto předložila zákona do legislativního procesu až počátkem února minulého roku, ačkoli již bylo více než zřejmé, že se jej do konce volebního období nepodaří projednat.