Chci přispět X

ČSSD i KSČM navrhují zálohované výživné. Má pomoci neúplným rodinám

ČSSD a KSČM chtějí řešit nepříznivou situaci neúplných rodin, kterým není druhým z rodičů placeno soudem vyměřené výživné. Obě strany proto předložily návrhy zákona o zálohovaném výživném. Babišova vláda však přijetí normy nepodporuje.

(jg)

14.03.2018 13:15

Family-3090056_1280

Zákon o zálohovaným výživném byl předložen i v minulém volebním období. Kvůli dlouhodobému odporu politického hnutí ANO, však nestihl projít legislativním procesem. Foto Pixabay

Poslankyně Alena Gajdůšková spolu se stranickým předsedou Janem Hamáčkem (oba ČSSD) ve středu předložila návrh zákona o zálohovaném výživném. Obdobný návrh přinesli v minulém týdnu do Sněmovny i zástupci KSČM. Cílem levicových zákonodárců je zlepšit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kde druhý rodič dítěte řádně nehradí soudem vyměřené výživné. Podle návrhu by měl výživné hradit stát a následně jej po neplatičích vymáhat. Gajdůškovou a Hamáčkem navržený zákon je téměř totožný s tím, který v minulém volebním období předkládala někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

„Nám jde o děti a vymahatelnost práva. Proto jsme tento zákon předložili. Samoživitelky, kterým partner neplatí výživné, díky tomu nezůstanou bez prostředků. Stát má povinnost se o ty nejslabší a nejzranitelnější postarat,“ řekla poslankyně Gajůdšková s tím, že stát je schopen dlužné částky vymáhat mnohem snáze než jednotlivci.

Podle Asociace neúplných rodin v České republice vyrůstá bez jednoho rodiče čtyři sta tisíc dětí, povinnost platit alimenty pak neplní třicet osm procent rodičů. Jde přitom v devadesáti osmi procentech případů o otce. Průměrný dluh na výživném se v současné době pohybuje kolem devadesáti tisíc korun na jedno dítě a jeho případné vymáhání trvá téměř tři roky. Podle statistik rodiny samoživitelek patří do skupiny obyvatel nejvíc ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi s přijetím zákona o zálohovaném výživném ve svém programovém prohlášení nepočítá. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové (ANO) je navržená právní úprava kontroverzní a vůbec nic nevyřeší. Ministryně naopak za smysluplnou pomoc samoživitelkám považuje vytvoření takového prostředí, ve kterém se o sebe dokáží postarat samy bez pomoci státu. V této souvislosti Němcová zmiňovala podporu flexibilních úvazků a budování kapacit zařízení předškolní péče.

Zákon o zálohovaném výživném, respektive podobná úprava dnes existuje v mnoha zahraničních zemích – například v Belgii, Švýcarsku, Německu, Norsku, Rakousku nebo na Slovensku. Foto Archiv DR

Zálohované výživné prosazuje i KSČM
Zákon o náhradním výživném před několika dny přeložili i komunističtí poslanci Hana Aulická Jírovcová, Pavel Kováčik, Zdeněk Ondráček a Leo Luzar. Podle jejich návrhu by na náhradní výživné dosáhly ty rodiny, jejichž příjem se nachází pod hranicí 2,9 násobku životního minima s tím, že bude poskytováno nejdéle dvanáct měsíců s možností prodloužení o další rok.

Výši výživného pak poslanci KSČM stanovili v maximální míře 1,2 násobku životního minima. To v závislosti na věku dítě činí 2088, 2568 nebo 2940 korun měsíčně, čím mladší dítě tím nižší. Podle odhadu Aulické Jírovcové a jejích spolustraníků by si přijetí zákona vyžádalo zhruba miliardu korun ročně ze státního rozpočtu.

Poslanci KSČM v důvodové zprávě k zákonu píší, že ač se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ve své koaliční smlouvě zavázala předložit zákon o zálohovaném výživném, neučinila tak. Toto tvrzení je ovšem nepravdivé. Sobotkova vláda zákon schválila na konci března a obratem jej postoupila Poslanecké sněmovně k projednání. Nicméně s blížícím se koncem volebního období se tehdejší koalici nepodařilo zákon schválit ani v prvním čtení. V polovině června pak premiér Sobotka oznámil, že jím vedený kabinet snahy o prosazení zákona vzdává.

Hlavním důvodem, proč se minulé vládní koalici nepodařilo deklarovaný cíl v podobě schválení zákona o zálohovaném výživném naplnit, však bylo dlouhodobě odmítavé stanovisko politického hnutí ANO, respektive jeho předsedy Babiše, který se pokoušel tento závazek z vládního programu odstranit. Podobně se vyjadřovala i poslankyně Radka Maxová (ANO), která prohlásila, že „zálohové výživné beztak nic nevyřeší“. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Marksová proto předložila zákona do legislativního procesu až počátkem února minulého roku, ačkoli již bylo více než zřejmé, že se jej do konce volebního období nepodaří projednat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.