Babišova vláda odmítá zrušit karenční dobu. Prý se osvědčila a lidé méně marodí

Vláda Andreje Babiše nepodpoří návrh ČSSD na obnovení proplácení ušlé mzdy během prvních tří dnů nemocenské. Údajně by ublížil zaměstnavatelům i státu. Takzvanou karenční dobu před téměř deseti lety zavedla vláda premiéra Topolánka.

(jg)

21.03.2018 03:45

F-_v_r-babi_

Někdejší vláda Bohuslava Sobotky podmiňovala obnovení proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci dohodou se zástupci odborů a zaměstnavatelů na půdě tripartity, které se ale nepodařilo dosáhnout. Foto ÚV ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi odmítá návrh poslanců ČSSD v čele se stranickým předsedou Janem Hamáčkem na zrušení takzvané karenční doby. Sociální demokraté chtějí, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci znovu dostávali šedesát procent mzdy s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel. Jakožto kompenzaci zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným navrhují snížení odvodů na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta. To předpokládá dodatečné náklady státního rozpočtu přes dvě a půl miliardy korun ročně.

„Pro sociální demokracii je naprosto nepřijatelné, aby byli zaměstnanci v jednadvacátém století trestáni za to, že onemocní. Pokud ostatní strany tvrdí, že jim jde o vyšší životní úroveň občanů, měly by náš návrh podpořit,“ odůvodnil předseda ČSSD Jan Hamáček návrh na zrušení karenční doby. Na přelomu let 2008 a 2009 ji prosadila druhá vláda tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS).

Členové Babišova jednobarevného kabinetu v demisi však o zrušení karenční doby nechtějí ani slyšet. Ministryně financí Alena Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová i ministryně obrany Karla Šlechtová uvedly, že se záměrem ČSSD zásadně nesouhlasí. Proti je ale třeba i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podle stanoviska vlády byla karenční doba zavedena, aby se zastavil růst nemocnosti, což se prý prokazatelně osvědčilo. „Vláda předpokládá, že v důsledku zrušení karenční doby, by se nemocnost opět zvýšila, což by mělo za výsledek snížení daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení i z veřejného zdravotního pojištění,“ odůvodnil svůj postoj Babišův kabinet s tím, že nesouhlasí ani s navrženým snížením odvodů.

Dědictví druhé vlády Mirka Topolánka
Institut karenční doby do českého právního řádu nadvakrát prosadila Topolánkova koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Poprvé však neproplácení první tří dnů nemoci zrušil Ústavní soud. Ten ve svém stanovisku uvedl, že se „jedná o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena“.

Ústavní soud dále konstatoval, že karenční doba porušuje Ústavou garantovaná práva zaměstnanců. „Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem může být, že zaměstnanci budou na svou nemoc čerpat dovolenou (na zotavenou!), což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem,“ uvedl soud. A dodal, že neproplácení nemocenské povede leda k přecházení nemoci bez návštěv lékaře a šíření onemocnění v zaměstnání. Topolánkově vládě se nicméně o rok později a na druhý pokus karenční dobu schválit podařilo.

Neproplácení nemocenské v několika prvních dnech pracovní neschopnosti není v Evropské unie obvyklé. V žádném ze sousedních států, ani v žádné zemi patřící do Visegrádské skupiny se institut karenční doby nevyskytuje. A například v Německu dokonce dostávají zaměstnanci od svých zaměstnavatelů šest týdnů nemoci plný plat, a během prvních tří dnů navíc povětšinou ani nemusejí dokládat potvrzení od lékaře.

Se zrušením karenční doby počítalo v minulém volebním období programové prohlášení tehdejší vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Někdejší koalice obnovení proplácení nemocenské v počátcích nemoci ovšem podmiňovala dohodou se zástupci odborů a zaměstnavatelů na půdě tripartity, které se nepodařilo dosáhnout. Proto politické hnutí ANO spolu s pravicovou opozicí návrh KSČM na zrušení karenční doby ve Sněmovně tehdy zamítlo. Podobná senátní novela zákona se vůbec nedostala na program jednání dolní parlamentní komory.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.