Chci přispět X

Výstavba dálnic vázne, ministr Ťok má s návrhy řešení zpoždění již čtyři roky

Příprava stavby dálnic trvá v České republice od vydání stanoviska EIA třináct let. Dálniční síť, která měla být osm let hotová, nebude zprovozněna ani v roce 2050. Zákon, který by výstavbu urychlil, ministr dopravy od roku 2014 nepředložil.

(jg)

30.01.2018 07:45

_ok_

Náklady na výstavbu dálnic klesly mezi lety 2013 a 2017 v průměru o pětapadesát procent. Proces jejich přípravy se však prodloužil o čtyři roky a dnes trvá třináct let. Foto FB MD ČR

Související

Premiér Andrej Babiš (ANO) na počátku roku uložil ministru dopravy Danu Ťokovi (ANO), aby do konce měsíce ledna předložil vládě návrh zákona o liniových stavbách. Podle řady politiků má zákon o liniových stavbách napomoci zrychlení výstavby klíčové dopravní infrastruktury. Ťok ovšem úkol – stejně jako v minulosti – nesplnil. Zákon chtěla prosadit již vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ministr Ťok jej ale ani za tři roky, které strávil v čele rezortu, nebyl schopen připravit. Ukládalo mu to přitom i programové prohlášení Sobotkova kabinetu.

Ministerstvo dopravy nyní pracuje na novele zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Její finální podobu před samotným předložením právní normy do mezirezortního připomínkového řízení konzultuje se zástupci opozice v Poslanecké sněmovně. Cílem této novely je zkrátit dobu přípravy dopravních staveb prostřednictvím zavedení institutu předběžné držby. Ten v případě schválení umožní stavět ještě před tím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky, a územní řízení pro danou stavbu sjednotí pod jeden specializovaný krajský stavební úřad.

Ťokův záměr zavést institut předběžné držby již na sklonku minulého roku kritizovali zástupci ekologického spolku Děti Země nebo právnické organizace Frank Bold. Upozorňovali, že problémy ve výstavbě dopravní infrastruktury v České republice způsobuje především nekvalitní státní správa, nepřipravení investoři, korupční prostředí a nový institut je tedy nevyřeší. Dodávali pak, že zavedení předběžné držby považují za příliš výrazný zásah do vlastnického práva.

Ministr dopravy svůj návrh obhajuje tím, že v minulých letech – konkrétně mezi roky 2010 a 2013 – byla výstavba výrazně utlumena a roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry. „Celá dálniční síť měla být hotová už před osmi lety. Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb,“ řekl Ťok.

Dálniční síť nebude hotová ani v roce 2050
V době, kdy ministerstvo dopravy vedli zástupci politického hnutí ANO, se proces výstavby nové infrastruktury příliš nezrychlil. V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno jen šestnáct kilometrů dálnic. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu pak nic nenasvědčuje tomu, že by se tempo výstavby v příštích letech mělo zvýšit. Dle NKÚ ministerstvo do roku 2020 zprovozní maximálně sedm dalších staveb v dálce dvaapadesáti kilometrů. Termín dokončení dálniční sítě, který rezort dopravy nově stanovil na rok 2050, nebude znovu dodržen, neboť zbývá dokončit přes osm set kilometrů dálnic.

Hlavním důvodem pomalého tempa výstavby dálnic jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu problémy v přípravě staveb spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Na vině tak nejsou ekologické spolky, které často čelí nařčením, že v České republice připomínkami v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) blokují stavbu dopravních komunikací. Ze zprávy úřadu vyplývá, že příprava stavby dálnice od získání stanoviska EIA trvá v průměru dalších třináct let, což je o čtyři roky více než v roce 2013.

Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku za hlavní důvody průtahů označil opakující se napadání a odvolávání se účastníků v územních a stavebních řízení, řešení výjimek týkajících se ochrany některých druhů rostlin a živočichů a především dlouhý proces majetkoprávního vypořádání. Výrazné omezení územních a správních řízení, respektive možnosti občanů se jich prostřednictvím spolků účastnit přinesla v minulém roce novela stavebního zákona, kterou záhy napadla u Ústavního soudu skupina senátorů a senátorek jakožto protiústavní s tím, že beztak nepovede k deklarovanému cíli – totiž zrychlení procesu stavebního řízení.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.