Šestaosmdesát poslanců se podepsalo pod novelu protikuřáckého zákona, která má mimo jiné umožnit vznik stavebně oddělených kuřáren bez obsluhy a návrat kouření do malých hospod a barů. Sněmovna se novelou bude v prvním čtení zabývat na své probíhající schůzi.

Již teď je ovšem zřejmé, že návrh zákona, který připravil poslanec Marek Benda (ODS), má mezi sněmovními stranami značnou podporu. Vláda Andreje Babiše (ANO) jej sice schválit nedoporučila, což ale nutně neznamená, že stejné stanovisko zaujme i klub politického hnutí ANO. Právě hlasy jeho poslanců o případném návratu kouření rozhodnou.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) je Bendův návrh zcela v rozporu nejen s původním smyslem protikuřáckého zákona, ale i s mezinárodními závazky České republiky.

Vojtěch současně odmítá jak vznik samotných kuřáren tak i povolení kouření v malých barech s tím, že tamější zaměstnanci budou vystaveni rizikům spojených s pasivním kouřením. Pražský poslanec Patrik Nacher (ANO) Deníku Referendum řekl, že klub politického hnutí ANO na svém úterním zasedání žádné stanovisko k novele zákona nezaujal.

Zmírnění protikuřáckého zákona se brání pouze KDU-ČSL

Podporu Bendově iniciativě během tiskových konferencí, které předcházely schůzi Sněmovny, vyjadřovali zástupci všech politických stran s výjimkou KDU-ČSL a právě politického hnutí ANO.

Podle předsedy lidoveckého klubu Jana Bartoška KDU-ČSL se zmírňováním zákona nesouhlasí, nicméně je prý ochotna tolerovat vznik stavebně oddělených kuřáren. Podobně se vyjádřili i poslanci ČSSD Jan Chvojka a Alena Gajdůšková, kteří ovšem pod návrh novely své podpisy připojily.

Na otázku Deníku Referendum, proč by lidé, kteří pracují v malých barech a hospodách, neměli mít nárok na ochranu zdraví před negativními vlivy cigaretového kouře, poslanec KSČM Leo Luzar odpověděl, že jde o svobodnou volbu.

Podle Luzara totiž v menších provozovnách pracuje pouze sám majitel bez dalších zaměstnanců. „Zákaz kouření přináší vesnickým hospodám finanční problémy. Nechceme, aby v těchto místech zanikl kulturní život,“ zdůvodnil podporu zákona.

Prakticky totožně na otázku Deníku Referendum odpověděl i poslanec TOP 09 Dominik Feri. „Malé podniky často provozuje přímo majitel a je tedy na něm, bude-li chtít, aby jeho hospoda byla kuřácká, a tudíž aby byl kouření vystaven. Zároveň nelze zdaleka u všech menších podniků očekávat návrat kouření, čímž se zmenšují případné dopady na personál,“ řekl.

Problémy, které s sebou zákon nese, nicméně přiznal pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. „Vnímáme tu slabinu z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců. Lze se s tím vypořádat, například jako s rizikovým povoláním. Podobně jako v případě dělníků v uranových dolech,“ vysvětloval Ferjenčík s tím, že pirátský klub není v této otázce jednotný a shoda je prozatím pouze v povolení vzniku oddělených kuřáren.

Protikuřácký zákon neplatí ani rok

Protikuřácký zákon prosadila vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zavedl plošný zákaz kouření, včetně restaurací, hospod a barů. Výjimka pak v těchto prostorách umožňuje užívání vodních dýmek a elektronických cigaret. Zákon rovněž nezakázal kouření ve speciálních kuřárnách na mezinárodních letištích a na uzavřených psychiatrických odděleních.

Schvalování zákona v minulém volebním období provázela řada komplikací. Přestože se jednalo o vládní návrh, který na základě závazku z programového prohlášení vlády připravil rezort zdravotnictví, při hlasování ve Sněmovně jej většinově podpořily pouze kluby ČSSD a KDU-ČSL. Zástupci politického hnutí ANO se povětšinou zdrželi nebo se dokonce vyslovili proti. Sobotkova vláda proto musela protikuřácký zákon Sněmovně předložit ještě jednou. V platnost nakonec vstoupil v polovině května 2017.