Začal platit zákaz kouření ve veřejných prostorech

Téměř pětinu úmrtí u nás mají na svědomí cigarety. Závislá je více než pětina Čechů a počet kuřáků neklesá. Zvýšit ochranu zdraví hlavně nekuřáků, respektive pasivních kuřáků, má takzvaný protikuřácký zákon. Začíná platit s koncem května.

(pd)

31.05.2017 03:30

Cigarettes-1792591_960_720

Počet kuřáku u nás neklesá, kouří dvacet dva procent Čechů, kteří ročně vykouří přibližně dvacet miliard cigaret. Foto Pixabay

Na Světový den bez tabáku, tedy 31. května, nabývá účinnosti zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek přezdívaný jako protikuřácký zákon. Zákaz kouřit začne platit ve veškerých kavárnách, restauracích, barech i hospodách, ale i v zábavních prostorech nebo místech, kde se pořádají plesy či koncerty. Zapálit si nebude možné ani na nekrytých zastávkách městské hromadné dopravy, v nemocničním areálu, v zoologické či botanické zahradě, na dětském hřišti a ve vnitřním areálu sportoviště. Kouření na restauračních zahrádkách regulováno nebude.

Zákon se dotkne i alkoholu, na sportovních akcích se bude smět podávat alkohol s obsahem do 4,3 procenta etanolu, alkohol se nebude moct objevit v prodejních automatech. Provozovatelé hotelů a restaurací protestovali proti povolení nalévat pouze osobám, které nemohou způsobit úraz či škodu.

Návrh poslance Marka Bendy (ODS) na možnost vytvoření oddělených větraných prostorů bez obsluhy Sněmovnou neprošel. Kuřárny zmizí i z kin či divadel, zůstat však mohou v pasážích obchodních domů či úřadů. Ačkoliv zákon doprovázelo mnoho pozměňovacích návrhů, prošly pouze ty podporované ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (ČSSD). Zákonodárci nakonec vynechali požadavek na povinnost nabízet v podniku alespoň jeden nealkoholický nápoj levněji než nápoj alkoholický, což Ludvík označil za nutný ústupek v zájmu přijetí zákona.

Zákaz proti vůli ANO
Poslanecká sněmovna druhou verzi návrhu schválila v prosinci, kdy pro něj hlasovalo sto osmnáct ze sto šedesáti tří poslanců. Proti zvedlo ruku dvacet tři poslanců, polovina z nich patřila k ODS, další čtyři ke KSČM, dva k Úsvitu a dva k TOP 09. Miroslav Kalousek by prý sice za normálních okolností s návrhem souhlasil, odmítl ho však podpořit jako „další regulační opatření proti živnostníkům od ČSSD, ANO a KDU-ČSL“.

Během lednového hlasování v Senátu zákon podpořilo čtyřicet pět senátorů, proti bylo dvanáct senátorů a jedenáct se hlasování zdrželo. Největší odpor zazněl i v Senátu ze strany ODS, obzvláště od místopředsedy Senátu a neskrývaného kuřáka Jaroslava Kubery. Ivo Valenta (nezávislý) zákaz označoval za zásah do podnikání a i on navrhoval zřízení kuřáren, přitvrdit chtěl naopak Lumír Kantor (KDU-ČSL), podle nějž by se mělo zakázat i kouření v autě, v němž jedou děti.

Návrh zákona zakazujícího kouření v hospodách vytvořilo ministerstvo zdravotnictví už v roce 2012, kdy resort vedl Leoš Heger (TOP 09). Většina poslanců z tehdy nejsilnější ODS však zákon nepodporovala. Před třemi roky tak pod vedením předchozího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) vznikl nový návrh. O něm se hlasovalo už vloni květnu, o osm hlasů však neprošel, patnáct poslanců za ANO hlasovalo nečekaně proti přijetí, což premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za „hlasovací nehodu“.

V červnu 2016 proto vláda přijala nový návrh zákona, který nově stanovil zákaz kouření i na nekrytých zastávkách, na sportovních akcích povolil kromě piva i víno a výjimku ze zákazu udělil nejen elektronickým cigaretám, ale také vodním dýmkám. Právě díky dodatečným úpravám však není zákon úplně přehledný. „Celkově jsme za zákon samozřejmě moc rádi. Vadí nám ale jeho roztříštěnost a nepřehlednost a výjimka pro vodní dýmky. U elektronických cigaret sice škodlivost pasivního kouření prokázána není, u vodních dýmek ale ano,“ komentovala úpravu pro Deník Referendum Lenka Štěpánková z Centra pro závislé na tabáku.

Tři sta eur za každého kuřáka ročně
Kouření ve veřejných prostorech nějakým způsobem reguluje většina evropských zemí. Jako první zakázalo kouření v restauracích v roce 2004 Irsko, těsně následováno Norskem. Zatímco v těchto zemích platí zákaz úplný, některé země jako Dánsko, Estonsko nebo Finsko povolují vybudování oddělených kuřáckých místností, v Německu si zase o konkrétní podobě regulace rozhodují jednotlivé spolkové země, takže například z Berlína zakouřené hospody nezmizely. V Rakousku nebo Chorvatsku si provozovny do padesáti metrů čtverečních mohou vybrat, zda budou kuřácké nebo nekuřácké. Právě v Chorvatsku, Řecku či Rumunsku se ale nedaří porušování zákazu účinně bránit.

V České republice podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj denně kouří dvacet dva procent lidí, průměr členských zemí OECD je devatenáct procent. Češi se tak umístili jako desátí největší kuřáci z pětatřiceti zemí. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu nejvíce kouří mladí lidé ve věku patnáct až dvacet čtyři let, ti tvoří třicet pět procent českých kuřáků. Všechny české plíce dohromady vykouří přibližně dvacet miliard cigaret ročně. Podle Štěpánkové u nás dlouhodobě počet kuřáků neklesá.

V České republice mohou za padesát tři procent úmrtí nemoci srdce a oběhové soustavy, kouření způsobuje přibližně patnáct procent těchto chorob. Ročně u nás na následky kouření zemře přibližně osmnáct tisíc lidí, tedy téměř pětina všech zemřelých. Na následky pasivního kouření zemřou ročně další tři tisíce lidí. „Kolik vlastně ročně léčení nemocí z kouření stojí, se dost těžko počítá. Odhadem ale stát stojí každý kuřák tři sta eur ročně, v tom je započítané nejen pojištění, ale i požáry nebo nemocnost. Rozhodně celková částka překročí sumu vybranou na spotřební dani z tabáku,“ vysvětlila Deníku Referendum Lenka Štěpánková z Centra pro závislé na tabáku. Na spotřební dani z tabáku se vloni vybralo padesát čtyři miliard korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.