Pardubické zastupitelstvo se ve čtvrtek pětadvaceti hlasy z devětatřiceti možných vyslovilo proti udělení výjimky z platných limitů znečištění ovzduší pro elektrárnu Chvaletice. Jde mimo jiné o úspěch místního sdružení Zastavme Chvaletice a dalších organizací, které usilují o uzavření zastaralé elektrárny. Ochránci ovzduší připomínali, že většina stran kandidujících do pardubického zastupitelstva před loňskými komunálními volbami slibovala, že udělení výjimky nepodpoří.

Zastupitelé z řad politického hnutí ANO, včetně primátora Martina Charváta (ANO), se však v minulých týdnech vyjadřovali spíše váhavě. Pro členy zastupitelstva byl navíc na dané téma uspořádán seminář, na nějž byli pozváni výhradně zástupci společnosti Severní energetická. Nezávislí odborníci na ochranu ovzduší a zdraví ani lékaři na něj nebyli připuštěni. Městská rada proto zastupitelstvu doporučila, aby se k udělení výjimky nevyjadřovalo.

Nakonec však zvítězily argumenty odpůrců výjimky, k nimž kromě opozičních Pirátů a Zelených patřil také poslanec Martin Kolovratník (ANO). V rozpravě na půdě zastupitelstva vystoupila také členka sněmovního Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti), která se o zákaz výjimek výrazně zasazovala. „Jako pardubická rodačka bych vás ráda požádala, abyste se postavili za ochranu ovzduší, ne za zvyšování zisků uhelné lobby,“ argumentovala.

Ochránci ovzduší, kteří vložili do přesvědčování zastupitelstva velké úsilí, si výsledek pochvalovali. „Jsme rádi, že zvítězilo principiální stanovisko, město se postavilo na stranu zdraví občanů a alibisticky  se neodmítlo účastnit řízení, když jde o čistý vzduch, se kterým mají Pardubice dlouhodobé problémy,“ řekl Deníku Referendum předseda sdružení Zastavme Chvaletice Robert Hrdina.

Tah hokejem nevyšel

Místní občanské organizace poukazovaly také na skutečnost, že Severní energetická si ve městě pouhých osmnáct dnů před podáním žádosti o výjimku začala kupovat přízeň sponzorováním místního hokejového klubu Dynamo. Jeho vedení je přitom s magistrátní koalicí výrazně personálně propojené. Nešlo podle nich o náhodu.

Na plácku u vchodu magistrátu proto před hlasováním zorganizovaly hokejový zápas mezi „Pardubicemi a uhlobarony o tři sta kilogramů toxické rtuti.“ Právě tolik této lidskému zdraví nebezpečné látky by totiž po udělení výjimky mohla elektrárna každý rok vypouštět navíc. K tomu je třeba přičíst také stovky tun podobně jedovatých oxidů dusíku. Zápas skončil nejprve nerozhodně, domácí však nakonec v happeningu vyhráli v prodloužení. Stejně tak na zastupitelstvu.

Stanovisko Pardubic však pro řízení o výjimce není určující. Rozhoduje o ní kraj a po odvolání, které lze očekávat, ministerstvo životního prostředí. To sice na rozhodnutí samospráv tradičně bere ohled, ministr Richard Brabec (ANO) se však doposud k výjimkám pro staré uhelné elektrárny příliš nevyjadřoval. Navíc podobně jako další zákonodárci z řad vládní koalice pomohl ve Sněmovně pohřbít úplný zákaz udělování výjimek, respektive jeho časové omezení.

Důležitý precedent

Na znečištění ovzduší u nás zemře podle statistik každý rok předčasně až deset tisíc lidí. Uhelné elektrárny k němu přispívají zhruba dvaceti procenty a patří tak mezi jeho nejvýznamnější zdroje. Elektrárna Chvaletice je současně největším znečišťovatelem ovzduší v Pardubickém kraji. Ekologové, kteří prodlužování životnosti starých uhelných elektráren kritizovali, upozorňovali, že mnohé z nich nejsou zapotřebí, neboť Česká republika nadále vyváží podstatnou část produkce elektřiny do zahraničí.

Spalování uhlí přitom nemá jen zdravotní následky. Přispívá také ke změnám klimatu a podle vědců je třeba co nejrychleji přejít k čistším formám výroby energie. Kupříkladu pro zachování oteplení planety pod „bezpečnou“ hranicí 1,5 stupně Celsia, musí světové společenství snížit emise skleníkových plynů o pětačtyřicet procent. Což by podle návazných propočtů pro země OECD — tedy i Českou republiku — znamenalo skončit do roku 2030 se spalováním uhlí.

Chvaletice měly být podle původních plánů uzavřeny nejpozději v roce 2016. ČEZ je však na místo toho prodal kontroverznímu uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Ten první dva bloky elektrárny zrekonstruoval způsobem, který nové emisní standardy naplňovat nebude. O výjimku nyní žádá proto, aby mohl provozovat všechny bloky elektrárny do roku 2026.

Pokud výjimku Chvaletice obdrží, lze předpokládat, že uspějí i další velké špinavé staré uhelné elektrárny — například Počerady, které by Tykač letos od ČEZu také rád získal. „To, co nyní zkouší elektrárna Chvaletice, je brutálním zneužitím institutu výjimky, který by byl velice nebezpečným precedentem nejen na národní, ale i na evropské úrovni. Je skvělé, že to pardubičtí zastupitelé chápou a nenechají si to líbit," vysvětlil vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.