Uhlí pozvalo Brabce na rande, ten ale nepřišel. Ekologové jej kritizovali

Na romantický oběd s fosilním palivem ministr životního prostředí Richard Brabec nedorazil. Happening Greenpeace kritizoval jeho „nevyjasněný vztah" k uhelnému průmyslu, rozšiřování dolu Bílina a prodlužování životnosti starých elektráren.

(josp)

14.02.2019 16:40

Související

Scéna jako z milostné komedie se ve čtvrtek odehrála na parkovišti před budovou ministerstva životního prostředí. Uhlí – člověk v neforemném kostýmu kusu tohoto fosilního paliva – tam čekalo na ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), jehož v předchozích dnech dopisem pozvalo na „romantický oběd“. Vicepremiér ovšem na schůzku nepřišel. Valentýnským happeningem chtěli ekologové z Greenpeace upozornit na skutečnost, že Brabec má k uhelnému průmyslu „nevyjasněný vztah“.

„Uhlí se kvůli panu ministrovi už dlouho trápí. Pan ministr o něm ošklivě mluví do novin a dokonce si paralelně začal nový vážný vztah s obnovitelnými zdroji. Každý, kdo se někdy s někým rozcházel, ví, jak těžké je tomu druhému říci drsnou pravdu. Odcházející partner často vysílá smíšené signály a opouštěnému dává falešné naděje,“ žertoval vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

V nedávných mediálních výstupech totiž ministr životního prostředí Brabec na jedné straně hovořil o konci doby uhelné a přihlásil se i k plnění českých klimatických závazků, na straně druhé však obhajoval rozšiřování těžby na velkolomu Bílina i po roce 2030 a doposud se nijak nevymezil ani proti udělování výjimek z limitů znečištění ovzduší starým uhelným elektrárnám.

S uhlím je třeba skoncovat do roku 2030
Ekologické organizace přitom opakovaně upozorňují, že rozšíření těžby na Bílině by mělo závažné dopady nejen na dlouhodobě devastovanou krajinu severních Čech, ale také na stav globálního klimatu. Z loňské zprávy klimatologů z Mezivládního panelu pro změny klimatu totiž vyplývá, že pokud má světové společenství dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody a udržet oteplení pod bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia, musejí do roku 2030 klesnout emise oxidu uhličitého o pětačtyřicet procent. To by ovšem vyžadovalo, aby vyspělé země – jako je Česká republika – skoncovaly s uhlím nejpozději do konce příštího desetiletí.

O pokračování těžby ve velkolomu Bílina po roce 2030 – tedy faktickém prolomení limitů, které schválila již vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) – má Brabcem vedený úřad rozhodnout v nejbližší době. Stejně tak se má vyjádřit i k dalšímu udělování výjimek z limitů znečištění ovzduší pro staré uhelné elektrárny. Špinavý vzduch, který produkují, přitom již dnes zabíjí ročně kolem tisíce sedmi set lidí, což znamená, že spalování uhlí má na svědomí dvojnásobně více úmrtí než dopravní nehody.

Mezi prvními si o výjimku zažádala elektrárna Chvaletice, jež není s to splnit nové limity pro znečištění ovzduší, které začnou v celé Evropské unii platit od roku 2021. Z žádosti o výjimku mimo jiné vyplývá, že elektrárna patřící společnosti Severní energetická kontroverzního uhlobarona Pavla Tykače nechce nijak snižovat množství toxické rtuti, kterou vypouští. Obdobný postup lze očekávat i v případě Počerad, o jejichž koupi od polostátního ČEZu Tykač usiluje.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.