Moravu trápí smog. Česká republika snižuje znečištění ovzduší velmi pomalu

Dusivý smog celý týden sužuje Moravskoslezský, Olomoucký i Zlínský kraj. Stát totiž nesnižuje emise škodlivých látek dostatečně rychle. Znečištění ovzduší přitom zabíjí v České republice každoročně tisíce lidí.

(josp)

24.01.2019 11:30

Smog

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila znečištění ovzduší za prvořadou hrozbu pro lidské zdraví v roce 2019. Foto Flickr, Rob

Sever a východ Moravy nadále trápí znečištěné ovzduší, jež má špatný vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Mezi přední příčiny výskytu nebezpečných prachových částic v ovzduší patří průmyslové aktivity, pálení uhlí v elektrárnách, zplodiny z domácích topenišť nebo automobilová doprava. Politici slibují situaci řešit investicemi a dobrovolnými dohodami s průmyslem. Podle ekologických organizací je však třeba činit o poznání více, než dnes.

Smogovou situaci – vyznačující se víc než dvojnásobným překročením limitů pro koncentraci zdraví škodlivých prachových částic v ovzduší na více než polovině měřících stanic – vyhlásili počátkem týdne meteorologové postupně ve Zlínském, Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Vůbec nehorší byla situace v Hranicích na Moravě, kde koncentrace polétavého prachu v noci z úterka na středu dosáhla 275 mikrogramů na metr krychlový, což je pětinásobek povolených limitů.

Znečištěný vzduch se na Moravě rozšířil dle meteorologických dat především z Moravskoslezského kraje. Tamější hejtman a poslanec Ivo Vondrák (ANO) proto usiluje o dohodu s největšími znečišťovateli ovzduší, aby se jeho stav dále nezhoršoval.

„Z hlediska průmyslu se snažíme o dobrovolnou dohodu s podniky, především na investicích do technologií a zeleně. Přispívají také do fondu, z jeho prostředků vysíláme děti do čistých oblastí,“ řekl Deníku Referendum s tím, že za zásadní považuje investice do výměny kotlů na tuhá paliva. Kraj na ně doposud vyčlenil miliardu korun a letos počítá s dalšími pěti sty miliony.

Takzvané kotlíkové dotace jsou jedním z hlavních nástrojů, jimiž se vláda snaží znečištění ovzduší řešit. Problémem však je, že v jejich první a druhé výzvě byly podporovány i kotle na uhlí, respektive kombinované kotle na uhlí i dřevo, za což si ministerstvo životního prostředí – coby garant programu – vysloužilo kritiku ekologických organizací. „My jsme od začátku říkali, že to je špatně,“ potvrdil Deníku Referendum programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Sám nicméně přiznává, že omezovat spalování uhlí jinými způsoby – například prostřednictvím energetické daně – je v současné situaci složité. „Lidé by samozřejmě namítli, že ministerstvo ještě nedávno kotle na uhlí podporovalo. Jsme ale rádi, že úřady na naše námitky přistoupily a v třetí vlně dotací už se kotle na uhlí nepodporují,“ dodal.

Domácí topeniště, průmysl a doprava
Ekologové se současně snaží ministerstvo i kraje přesvědčit, aby braly větší ohledy na situaci nízkopříjmových domácností, jimž je třeba pomoci se závislosti na uhlí zbavit, aniž by to jejich existenční situaci ještě zhoršilo. Mnohé z nich dnes totiž na dotaci nedosáhnou, nebo nemají prostředky na její dofinancování.

Ačkoli lokální topeniště zodpovídají za celých čtyřicet procent znečištění polétavým prachem, ekologické organizace upozorňují, že ze zřetele by se neměl ztrácet ani průmysl, který ke znečištění ovzduší přispívá zhruba dvaceti procenty. Řešením by mohlo být odstavování starých uhelných elektráren, které navíc patří mezi největší zdroje i jiných nebezpečných látek, jako je rtuť či oxidy dusíku a síry.

V neposlední řadě kvalitu ovzduší ohrožuje doprava. Ta sice v celkovém součtu k emisím prachu nepřispívá tak významně, zato je produkuje lidem přímo „pod nosem“ – v oblastech s vysokou koncentrací obyvatel a navíc při zemi. Proto je třeba automobily – jako hlavní zdroje znečištění ve velkých městech – postupně omezovat, respektive vytvářet taková opatření, která lidi motivují k využívání veřejné dopravy. Například pražský magistrát nyní pro období smogových situací plánuje zavedení MHD zdarma.

Znečištění je třeba snižovat rychleji
Zdravotní rizika znečištěného ovzduší nelze brát na lehkou váhu. Nadměrné koncentrace prachových částic ve vzduchu, který dýcháme, patří podle odborníků k nejzávažnějším ekologickým problémům na území našeho státu. Špinavý vzduch v České republice každoročně předčasně usmrtí až deset tisíc lidí a způsobí ekonomické škody za více než sto padesát miliard korun.

Prachové částice, oxidy dusíku a další toxické látky pronikají v lidských organismech z plic krevním řečištěm do dalších orgánů a mohou způsobovat rozsáhlé škody. Podle posledních studí nepřispívají jen k onemocněním plic a dýchací soustavy či srdečním poruchám, nýbrž i k řadě dalších chorob.

Mají vliv také na poškození mozku či riziko vzniku cukrovky, tedy choroby, kterou dnes trpí již bezmála desetina české populace. Nejhůře dopadají důsledky znečištění na starší lidi a na děti, jejichž zdravý vývoj mohou poškodit již během těhotenství, podobně jako kdyby matka kouřila.

Každoroční emise znečišťujících látek ovšem neklesají zdaleka tak rychle, jak by bylo potřeba. Z nedávné analýzy k Národnímu programu snižování emisí zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem vyplývá, že v případě některých částic – jako je právě jemný polétavý prach – musí Česká republika začít omezovat znečištění až sedmkrát rychleji, pokud chce do roku 2030 dosáhnout oficiálně stanovených cílů.

Kvůli dlouhodobě překračovaným limitům znečištění ovzduší České republice v minulosti rozil sankcemi evropský komisař pro životní prostředí Karmenu Vella. Jeho úřad loni ze stejné příčiny zažaloval mimo jiné Velkou Británii, Německo a Francii. Znečištění ovzduší – spolu se změnami klimatu – za prvořadou hrozbu pro lidské zdraví letos označila i Světová zdravotnická organizace (WHO).


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.