Chci přispět X

Největším znečišťovatelem je opět Spolana, mezi elektrárnami dominují Počerady

Největším znečišťovatelem ovzduší je počtvrté v řadě neratovická chemička Spolana, zejména kvůli rakovinotvorným emisím. Nejvíce látek ohrožující celosvětové klima vypustila elektrárna Počerady.

(rk)

30.10.2018 15:16

Spolana

Jak je v posledních letech zvykem, největším znečišťovatelem se stal podnik Spolana Neratovice. Foto Václav Vašků, Greenpeace

Čtyřikrát za sebou se největším znečišťovatelem v České republice stala neratovická chemička Spolana. Ekologická organizace Arnika v úterý na tiskové konferenci zveřejnila žebříček největších znečišťovatelů za loňský rok, ve kterých Spolanu následuje jihlavský podnik Kronospan a severočeské elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice.

Spolana ovládla žebříčky zejména kvůli vypouštění karcinogenních látek, jako jsou arsen či azbest, mutagenních látek narušujících DNA a také emisí ničících ozónovou vrstvu. „Spolana Neratovice patřila loni k podnikům s největší dioxinovou zátěží v Evropě,“ řekl vedoucí programu Toxické látky a odpady z Arniky Jindřich Petrlík.

Tiskový mluvčí podniku Deníku Referendum sdělil, že postavení v žebříčku je zapříčiněno tím, že Spolana jako jediná v České republice vyrábí kaprolaktam, tedy chemickou látku používanou k výrobě sportovního oblečení.

„Výroba plastů a hnojiv v neratovické Spolaně podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity. Do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investujeme desítky milionů Kč a objem emitovaných látek se nám daří průběžně snižovat. Za uplynulý rok se nám podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o šest procent,“ řekl Pavel Kaidl.

Arnika vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, které vede ministerstvo životního prostředí. Přestože množství vypouštěných škodlivin se celkově rok od roku snižuje, přibývá toxických látek v odpadech. Jindřich Petrlík poznamenal, že by ministerstvo životního prostředí mělo více sledovat odpady obsahující dioxiny, hexachlorbenzen nebo rtuť.

„Jakýkoliv únik těchto látek má dlouhodobé dopady na zdraví lidí a životního prostředí. Obzvláště pokud se s nimi nakládá v blízkosti vodních toků či chovů domácích zvířat,“ řekl Jindřich Petrlík. Ministerstvo životního prostředí chce s emisemi bojovat i pomocí dotací na ekologizaci velkých průmyslových podniků.

Od poloviny října se podniky mohou ucházet o dotace souhrnně až ve výši třiceti milionů korun. „Z aktuální dotační výzvy můžeme pomoci dalším podnikům, ať jsou to elektrárny, sklárny, cukrovary, lakovny, zpracovatelé potravin, bioplynky či například provozovatelé čistíren odpadních vod. Důležité je, aby investice měla reálný přínos pro životní prostředí, kvalitu života lidí a jejich zdraví,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Skleníkové plyny ovládly elektrárny
Mezi emisemi skleníkových plynů, které podle vědců způsobují změny klimatu, vévodí v České republice severočeské uhelné elektrárny. V první desítce jich je sedm. Nejvíce látek ohrožujících klima v loňském roce vypustila elektrárna Počerady, za ní Prunéřov, Tušimice a Vřesová.

Arnika však zároveň dodává, že množství skleníkových plynů vypouštěných elektrárnami se za poslední rok snížilo, zejména v důsledku nižších emisí u čtyř hlavních znečišťovatelů. Oproti roku 2016 snížily tyto elektrárny emise v průměru o dvě stě tisíc tun.

Tisková mluvčí energetické společnosti ČEZ Alice Horáková k tomu dodává, že v otázce emisí skleníkových plynů neexistuje žádná metoda čistění. „Jejich pokles je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti. Investovali jsme do snižování emisí CO2 více než 120 miliard korun a nadále budeme v investicích pokračovat. Do poloviny století chceme být z hlediska emisí CO2 neutrální,“ řekla Deníku Referendum Horáková.

Zvyšuje se však počet lidí, kteří kvůli prachu v ovzduší předčasně umírají. Podle v pondělí zveřejněné zprávy ministerstva životního prostředí loni předčasně zemřelo 5700 lidí v důsledku znečištěného ovzduší. Celkově znečištění ovzduší zabije v České republice až jedenáct tisíc lidí ročně, dokazují data evropské agentury EEA z loňského roku.

„Je na čase vrhnout se opravdu vážně na řešení znečištění ovzduší, které zabíjí řádově víc lidí, než dopravní nehody. Vyšší energetická daň z uhlí pro domácnosti je nutný krok k motivaci opouštět toto špinavé palivo a zároveň k získání financí na výměnu kotlů. Uhelné elektrárny musí splnit nové evropské limity, bez výjimek,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.