Vláda vyhověla ekologům, ministerstvu průmyslu zamítla podporu plýtvání uhlím
Josef PatočkaMinistryně průmyslu a obchodu Marta Nováková plánovala uhelným elektrárnám umožnit prodlužovat životnost bez zvyšování účinnosti a dál tak plýtvat uhlím. Vláda však její záměr — i pod tlakem ekologických organizací — odmítla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Martou Novákovou (nestr. ANO) v novele zákona o hospodaření energií navrhovalo usnadnit velkým energetickým firmám plýtvání uhlím a prodlužování životnosti starých uhelných elektráren. Spornou pasáž ostře kritizovaly ekologické organizace, druhá vláda Andreje Babiše (ANO) ji na svém pondělním jednání ze zákona nakonec vypustila.
„Návrh ministerstva průmyslu a obchodu umožňoval uhelným elektrárnám vyhnout se povinnosti zvyšovat při modernizaci účinnost a byl nehorázný. Byla to doslova malá domů pro Pavla Tykače, jehož záměrem je pokračovat v plýtvání uhlím kvůli byznysu s vývozem elektřiny. Je dobře, že to vláda zarazila,“ přivítal rozhodnutí kabinetu programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Změna pravidel by firmám provozujícím staré uhelné elektrárny umožnila svá zařízení rekonstruovat, aniž by při tom musely zlepšit účinnost spalování a omezit tak plýtvání znečišťujícím palivem. Ekologické organizace upozorňovaly, že takový krok by šel přímo proti záměrům platné Státní energetické koncepce, v níž si stát vytkl plýtvání uhlím co nejvíce omezit. Koncepce navíc ukládá pro nízkoúčinnou výrobu elektřiny z uhlí zavést penalizaci, ta ovšem doposud chybí.
Přesvědčení, že spalování uhlí pro výrobu elektřiny má být maximálně efektivní, během loňského dialogu mezi Českou republikou a Evropskou komisí o znečištění ovzduší vyjádřil i náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. „Pokud se pálí nějaké uhlí, mělo by se pálit s maximální účinností,“ prohlásil. Námitky vůči navrhované změně zákona během jeho projednávání vznesla také Legislativní rada vlády.
Rezort průmyslu a obchodu nicméně říká, že smyslem navrhované úpravy nebyla podpora plýtvání, ale snížení administrativní zátěže. „Novela zákona chtěla tímto ustanovením omezit případy, kdy je nutné požadavky na účinnost plnit, a v případech, kdy je není technicky možné realizovat, nebyla tato povinnost vynucována,“ vysvětlil Deníku Referendum tiskový mluvčí rezortu Milan Řepka.
Sporné prodlužování životnosti elektráren
Podle stávajících pravidel musí elektrárny splnit minimální standard účinnosti při každé rekonstrukci. Ministerstvem navrhovaná změna by vedla k tomu, že by se nutnost zvýšit účinnost týkala jen takových úprav, při nichž by se změnil instalovaný výkon zařízení. Platné zákony ale již v roce 2015 obešla elektrárna Chvaletice patřící kontroverznímu uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Stavební povolení vydané pardubickými úřady proto bylo napadeno.
Ekologové varovali, že pokud by byla novela schválená v předložené verzi, měl by z toho prospěch právě Tykač, který by podobně mohl rekonstruovat také zbývající bloky ve Chvaleticích. Změna zákona by mu navíc posloužila i pro případné prodloužení životnosti elektrárny Počerady — největší ze zastaralých uhelných elektráren u nás —, o jejíž koupi od ČEZu bude uhlobaron letos usilovat.
Ekologické organizace v této souvislosti kritizovaly také širší politiku ministerstva, především nedávno předložený návrh Národního klimaticko-energetického plánu, který brzdí rozvoj čistých zdrojů energie, namísto aby je podporoval. Výroba elektřiny z větru, slunce či vody se má podle něj do roku 2030 zvýšit o pouhých deset procent.
Na ruku provozovatelům starých uhelných elektráren šla již počátkem loňského roku první Babišova vláda. Tehdy její poslanci spolu s ODS, KSČM a SPD ve Sněmovně zablokovali návrhy na omezení či zrušení možnosti udělovat zařízením výjimky z limitů znečištění ovzduší. O první výjimku, která umožňuje vypouštět až čtyřnásobné množství toxické rtuti oproti platným limitům, tak nyní žádá již zmíněná Tykačova elektrárna Chvaletice.
V případě, že se nebude spotřeba uhlí v elektrárnách snižovat dostatečně rychle, navíc potenciálně hrozí také nedostatek uhlí pro teplárenství, což s sebou může přinést nový tlak na další rozšiřování těžby. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) totiž v roce 2015 sice schválila prolomení limitů na dole Bílina, ale zamítla jej na dole Československé armády, kde mu stojí v cestě město Horní Jiřetín.