Několik návrhů pro uhelnou komisi

Uzavřeme-li uhelné doly a odstavíme tepelné elektrárny, co dělat s nevyužitými prostory a jak zaměstnat lidi v regionech, které byly na těchto odvětvích v minulosti závislé?

Na základě společného materiálu ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí schválila vláda vznik devatenáctičlenné uhelné komise. Cílem tohoto poradního orgánu vlády bude vyhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a navrhnout koncept nízkoemisní varianty. Výstupy by vláda měla dostat do konce roku 2020.

Složení uhelné komise je s ohledem na její heterogenitu v zastoupení jednotlivých sektorů (věda, politika, byznys, nevládní organizace) alespoň formálně správné a demokratické, ale z hlediska potřeby rychlých opatření na ochranu klimatu jsou jednání těžká a neexistuje vysoká pravděpodobnost všeobecně prospěšné dohody.

Významným prvkem jednání jistě je a bude zaměstnanost v uhelných regionech severních Čech a Ostravska. Obě tyto oblasti mají sice ve srovnání se zahraničím nízkou úroveň nezaměstnanosti, v České republice ale přesto nejvyšší (Ústecký kraj 3,85 procenta a Moravskoslezský kraj 4,24 procenta nezaměstnaných ve věku 15 až 64 let). Uzavřením těžebního průmyslu a následkem odstavení tepelných elektráren by na těchto místech počet nezaměstnaných ještě vzrostl. Proto je vhodné přemýšlet, jak v těchto regionech podpořit zaměstnanost a jak alespoň částečně nahradit fosilní energetickou výrobu.

Vedle perspektivních návrhů zatopení stávajících povrchových lomů, jejich využití jako přečerpávacích elektráren a osazení jejich ploch plovoucí fotovoltaikou jsou využitelné i další možnosti.

První návrh směřuje především do severočeské hnědouhelné pánve týká se revitalizace a využití prostorů výsypek po povrchové důlní těžbě. Výsypky po těžbě představují krajinnou zátěž a nabízí se možnost jejich biologické rekultivace a současného energetického využití. Místa, která nejsou vyčleněna k okamžitému zalesnění, by bylo vhodné osadit vysokou květnou loukou.

Images_public_l_bigstock-beautiful-flowers-27022022-kleinEnergie z rozkvetlé louky? I takové možnosti se dnes nabízejí. Foto Clean Energy Project

Potřebné směsné sadby již byly navrženy a některé země je již pro energetické účely využívají. Směsné kultury obsahují motýlokvěté rostliny jako jetel a vojtěšku pro fixaci dusíku do půdy, a dále slunečnici, sléz, konopí a další vysoké divoké rostliny. Směs semen se seje jednou za pět let a v průběhu vegetačního období se sklízí v pruzích. Její hmotový výnos se pohybuje od 50 do 80 procent výnosu energetické kukuřice. To je sice nižší výnos, než poskytuje energetická kukuřice, květná ale louka přináší mnoho dalších výhod.

Na rozdíl od kukuřice nepotřebuje totální herbicid před vysetím ani další herbicidy či pesticidy během vegetace. Ušetří čtyři pětiny každoročně potřebné energie a práce při úpravě půdy a setí. Směsná kultura se sklízí postupně, aby se využila dozrálá semena, a po sklizni ji lze uchovat jako siláž a dodávat ji do bioplynové stanice.

Bioplynové stanice by mohly být s výhodou umístěny poblíž velkých severočeských měst (Teplice, Chomutov, Most, Kadaň…), kde by se k siláži z květné louky připojil tříděný zkvasitelný bioodpad. Lokalizace u měst je výhodná především s ohledem na krátké trasy dopravy tepla. Bioplynová stanice se vedle zdroje elektřiny a tepla může stát významným prvkem revitalizace, když se bude zbytek po bioplynové digesci vracet zpátky na pěstební místa.

Pěstování energetických monokultur (především kukuřice) přináší závažné ekologické důsledky včetně zvýšeného rizika eroze, nižší úrodnosti půdy, intenzivního používání pesticidů a hnojiv, a pokud jde o biologickou rozmanitost, představují biologickou poušť.

Porosty divokých kvetoucích rostlin jsou naproti tomu biodiverzitními oázami pro včely a hmyz, a jak bylo zjištěno, odolávají podstatně lépe nepřízni počasí včetně krup. Směsné kultury nevyčerpávají půdu a celoroční pokryv půdy vede k nižšímu odparu vody, a tudíž k žádoucímu záchytu vody v krajině.

Elektřina, teplo, jako hnojivo využitelný kapalný i tuhý digestát, menší odpar vody a její zadržení v krajině ovšem nejsou jedinými benefity osázení někdejších těžebních ploch produkčními květnými loukami. Biodiverzitní porosty, které se budou orat jen jednou za několik let, poskytnou výhodné refugium pro hmyz, brouky a motýly a mohou přinášet ještě další profit ze včel a jejich produktů.

Jinou možností je nahrazení kotlů stávajících tepelných elektráren velkokapacitními akumulátory tepla. Toto akumulované teplo by v případech potřeby sloužilo pro výrobu elektrické energie na stávajícím energetickém zařízení. Při odstupu od výroby elektřiny z uhlí by se dále využila stávající infrastruktura.

Možnost výroby elektřiny z akumulovaného tepla zkoumá Německé centrum pro letectví a kosmonautiku, které řeší problém akumulace intermitentní obnovitelné energie technologií roztavených solí. Taveniny solí jsou velmi vhodným mediem pro akumulaci tepla v rozmezí 170–560 °C, taveniny lze dopravovat a nevyžadují zvýšený tlak. Počítá se s akumulační kapacitou v řádu GWh.

Projekt předpokládá využití akumulovaného tepla ve stávajících tepelných elektrárnách, které je třeba v dohledné době z klimatických důvodů odstavit. Některé tepelné elektrárny jsou nové a technologicky využitelné. Potřebnou energii na roztavení solí lze získat například z přebytečného obnovitelného proudu (i z Německa), pro nějž v současnosti není, nejenom v severních Čechách, žádné využití.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.