Chci přispět X

Co by nám přinesl výstup z jádra

Českou veřejnou debatu ovládá tvrzení, že bez jádra se náš energetický systém nemůže obejít. Současné studie však dokazují, že je tomu přesně naopak: na výstupu z jádra můžeme jen vydělat.

Především v České republice je velmi populární tvrzení, že jaderné zdroje jsou páteří současného moderního energetického systému a že se po dlouhou dobu bez nich neobejdeme. Jsou potřeba proto, abychom snížili emise oxidu uhličitého a abychom v budoucnu mohli přejít na nový způsob získávání energie, například na toužebně očekávanou jadernou syntézu.

Již sama skutečnost, že spoléháme na něco, co ještě není, je velmi špatně pochopitelná. Podle názoru odborníka na fyziku plazmatu Jana Horáčka není příliš pravděpodobné, že by fúzní elektrárna mohla být komerčně dostupná před rokem 2090. I kdyby již nedošlo k žádnému dalšímu zpoždění, jak se již mnohonásobně stalo v minulosti, přišel by tento krok v každém případě pozdě, protože problém emisí musíme zcela vyřešit desítky let před uvedeným datem.

V Evropské Unii provozuje jadernou energetiku pouze 14 z 28 členských zemí, přičemž tyto elektrárny pokrývají téměř 30 procent elektřiny vyrobené v EU. Jaderná energetika vyžaduje vysoké kapitálové investice a podle nejnovějších cenových analýz jsou její provozní náklady na úrovni celkových nákladů (provozních i investičních) větrné nebo sluneční energetiky. Současná výstavba jaderných elektráren v EU se vícenásobně prodražila (Flamanville i Olkiluoto zaznamenává prozatím trojnásobné zvýšení ceny) a prodloužila se o mnoho let. Na novou výstavbu anglické Hinkley Point C i na novou maďarskou elektrárnu Paks se plánuje státní podpora. Rozhodnutí EU o nesystémových podporách je předmětem žaloby Rakouska a Lichtenštejnska.

134223_mediafax_iva_ondrackovaNejen ekonomické aspekty, ale i ty bezpečnostní, znásobené frekvencí teroristických útoků i faktem, že stále ještě neexistuje konečné úložiště radioaktivního odpadu, hovoří pro seriózní úvahy o výstupu z jádra. Foto archiv DR

Vyzrálé technologie výroby obnovitelné elektřiny, jejich velmi nízká cena i zlepšující se ekonomika akumulace obnovitelné elektřiny do metanu (nedávno bylo dosaženo podstatného zvýšení účinnosti celého cyklu) jsou vážným důvodem, kvůli němuž bychom měli přehodnotit ekonomická i technologická hlediska rozhodnutí, zda trvat na jaderných technologiích výroby elektřiny. S kapacitou podzemních zásobníků zemního plynu (především v České republice) pro syntetický metan mohou obnovitelné zdroje pokrývat základní spotřebu (baseload).

Připočteme-li k těmto hlediskům ještě bezpečnostní aspekty – v současné době znásobené technologickými možnostmi i teroristickými útoky v Evropě – a fakt, že stále ještě neexistuje konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu v Evropě, nejsme daleko od seriózní úvahy o celoevropském odstoupení od jaderné energetiky.

Na počátku března navštívil Prahu, bohužel za nevelkého zájmu novinářů i veřejnosti, rada vlády Horního Rakouska Rudi Anschober spolu s Fritzem Hinterbergerem z institutu Sustainable Europe Research Institute. Rudi Anschober inicioval aktivitu zakládání bezjaderných regionů v Evropě a usiluje o celoevropský odstup z jádra.

Na přednášce prezentoval politické aktivity a výsledky rozšířené studie projektu POLFREE, jenž vytyčuje čtyři cíle trvalé udržitelnosti. Těmi jsou snížení emisí, spotřeby abiotických zdrojů, spotřeby orné půdy a spotřeby vody. V uvedeném případě byl projekt rozšířen o odstoupení EU z jaderné energetiky do roku 2050. Předpokládá se odstavení jaderných elektráren po maximální době 45 let, s tím, že v některých zemích se je rozhodli odstavit již dříve – v Německu, Belgii, Španělsku a mimo EU také ve Švýcarsku. Nově zamýšlené stavby se nebudou v Evropě realizovat (Francie Polsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Turecko). Za tohoto předpokladu by šlo v roce 2030 v Evropě k ledu již 60 procent všech jaderných elektráren.

Přednášející v Evropském domě v Jungmannově ulici představili také výsledky studie, která konstatovala, že výstup z jaderné energetiky může přinést řadu výhod oproti zbytku světa. Dokladem je srovnání parametrů v letech 2015 a 2050. Scénáře byly zpracovány pro EU27 (s Velkou Británií a bez Chorvatska).

Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit z původních 13,5 bilionů eur o 37 procent na 18,4 bilionu eur při zachování jaderné energetiky a o 42 procent na 19,2 bilionu eur v případě odstoupení od jaderné výroby.

Od roku 2025 se v případě odstoupení od jádra zlepšuje obchodní bilance, což souvisí s vyššími náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Poté se začnou projevovat pozitivní důsledky, snižují se výrobní náklady racionálnějším využíváním energie. To posiluje vývozy a snižuje dovozy. Obchodní bilance se tedy zlepší o více než 50 procent, z 360 procent na 605 procent oproti roku 2015, v případě zachování, respektive vystoupení z jádra, ve finančních tocích z původních 132 miliard eur na 611 miliard eur, respektive 933 miliard eur.

Zaměstnanost zůstává v obou dvou scénářích stejná, sníží se o 15 procent vzhledem k roku 2015 na úroveň 192 milionů osob. Spotřeba primární energie, vyjádřené v jednotkách Mtoe, poklesne od roku 2015 z 1500 MToe na 700 Mtoe, což představuje pokles o 54 procent v případě odstoupení z jádra a na 1100 Mtoe, tedy pokles o 26 procent, v případě zachování jaderného scénáře.

Pokud se týká průměrné ceny elektrické energie a tepla, bude efekt odstoupení z jádra velmi výrazný. Ze základní ceny v roce 2015, z 19 eurocentů na kilowatthodinu, poklesne cena o 54 procent na cenu 9 eurocentů, ale v případě zachování jaderných zdrojů naopak vzroste na 22 eurocentu za kilowatthodinu.

Celoevropský výstup z jádra by se tedy vyplatil. Nejenom bezpečnostně, ale i ekonomicky. Přinesl by sníženou cenu elektřiny, vyšší HDP, snížení spotřeby primární energie a zlepšení obchodní bilance EU. V době, kdy jsou ekonomický profit a konkurenční výhody vyzdvihovány jako významná kritéria, by zmíněná studie neměla být brána na lehkou váhu.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 27.Března 2018, 14:02:38

Nebylo by přeci jen lepší, napřed vystoupit z uhlí a pak teprve začít vystupovat z jádra? Příklad Německa celkem plasticky ukazuje, že z jádra se vystupovat dá - za cenu zachování produkce většiny elektřiny v uhelných elektrárnách.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.