ČEZ prodává za obecného nesouhlasu Počerady. Ministři nakonec nezasáhli

Jan Kašpárek

ČEZ naplnil obavy občanské společnosti a prodává uhelnou elektrárnu Počerady firmě Pavla Tykače. Zda se do transakce pokusila zasáhnout vláda, není zřejmé. Ekologové rozšíření Tykačova portfolia kritizují a Počerady by raději uzavřeli.

Skupina ČEZ prodá uhelnou elektrárnu Počerady společnosti Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Stane se tak navzdory nesouhlasu minoritních akcionářů i dlouhodobým varováním ekologů. Uhlobaron získá jeden z nejšpinavějších provozů v České republice od roku 2024 za dvě miliardy korun. Již od počátku mu ovšem fungování elektrárny mohou zkomplikovat přísnější evropské emisní limity, potažmo nutnost Počerady nákladně modernizovat.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Za rozhodnutím ČEZu stojí oficiálně především ekonomická úvaha. Majoritně státní společnost podle tiskového mluvčího Ladislava Kříže elektrárnu prodala s „ohledem na další kroky Evropské komise omezující stále více využívání uhlí v souvislosti s přechodem na bezemisní ekonomiku.“ Počerady jsou navíc oproti jiným elektrárnám ČEZu závislé na uhlí od Vršanské uhelné spadající pod Sev.en.

Postup energetické skupiny ale kritizuje mimo jiné minoritní akcionář Michal Šnobr. Prodej podle něj nedává ve skutečnosti ekonomický smysl a vedení ČEZu jej maluje v nepřiměřeně růžových barvách. „Zvláště když se areál elektrárny se svým potenciálem v možné nové plynové elektrárně stane po skončení spalování uhlí důležitým kamenem na šachovnici české energetiky pro další dvě dekády,“ argumentuje investor.

Z jiné perspektivy se proti prodeji vymezují ekologické organizace i řada osobností veřejného života. Výzvu k odstavení Počerad na jejich popud podepsalo téměř třináct tisíc lidí. Upozorňují, že prodej elektrárny prodlouží její fungování, a v důsledku i vypouštění skleníkových plynů a znečišťování ovzduší. Vlivem Počerad podle modelu vypracovaného Greenpeace každoročně předčasně zemře 111 lidí.

„Změna majitele nic nemění na tom, že budeme usilovat o co nejdřívější uzavření elektrárny. Pokud by — jako plýtvavá a vyrábějící elektřinu pouze na vývoz — nespadla do první vlny zavírání elektráren v rámci doporučení Uhelné komise, bylo by to zcela absurdní,“ uvedl začátkem roku vedoucí energetického a klimatického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Prodej Počerad byl pro české ekologické hnutí dlouhodobě jedním z hlavních témat. Požadavek na uzavření elektrárny dominoval říjnové středoškolské stávce za klima a opakovaně jej zdůraznila i neformální skupina Against Coal, jež na podzim vlastními těly tři dny blokovala rypadlo v povrchovém lomu Vršany.

Převod Počerad do Tykačova portfolia zneklidňuje také obyvatele Loun — osmnáctitisícového města ležícího od elektrárny zhruba jedenáct kilometrů. Místní zastupitelstvo v polovině prosince odhlasovalo stanovisko vyjadřující nesouhlas s prodejem. „Uvědomuji si, že prodej pramálo ovlivníme, ale týká se nás i našich dětí, a proto bychom k tomu měli přijmout nesouhlasný postoj,“ uvedl tehdy zastupitel Jan Žalud (Zelení / Louny spolu).

Stát si komplikuje nevyhnutelný odchod od uhlí

Prodej Počerad se nepozdává ani mnoha politikům. „Není dobře, že stát pustil elektrárnu Počerady z rukou a ztratil na ni přímý vliv. Nový vlastník se sice veřejně zavázal investovat do modernizace a ekologických opatření, ale to jsou zatím jenom papírové sliby,“ sdělil Deníku Referendum člen sněmovního výboru pro životní prostředí z vládní ČSSD Jan Chvojka.

Za klíčové nyní Chvojka pokládá, aby přechod Počerad pod Tykače nezpůsobil zdržení plánované dekarbonizace energetiky. „Změna vlastnictví nesmí znamenat, že pokud se stát rozhodne utlumit uhelné zdroje, bude mít počeradská elektrárna nějaký výsadní režim,“ zdůraznil poslanec.

Ještě skeptičtěji hodnotí rozhodnutí ČEZu expert na životní prostředí TOP09 a pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakub Hruška. „Elektrárna se raději měla v horizontu své životnosti zavřít. Stát nad ní nyní ztratil kontrolu. Zatímco dříve měl na ČEZ coby polostátní společnost páku, nyní lze očekávat, že Tykač, který má pro Počerady vlastní uhlí z Vršan, bude chtít kapacitu elektrárny využít do poslední trošky,“ řekl Deníku Referendum.

Oproštění energetického mixu od uhlí je podle Hrušky dříve či později nevyhnutelné, a stát si tak pouze komplikuje možnosti jeho budoucího dosažení. „Pokládám [prodej Počerad] za chybu. Osobně si myslím, že to stát neměl pustit ze zřetele,“ poznamenal.

Odbornice na životní prostředí a pirátská poslankyně Dana Balcarová vidí problém i v postoji skupiny ČEZ. Ta zatím nemá jednoznačný plán na odstavení všech uhelných provozů, pouze počítá s omezením jejich výkonu z 6,2 na 0,7 gigawattu k roku 2040. Ekologové to pokládají za přinejmenším konzervativní. Podle aktuálních vědeckých propočtů je na místě s uhlím skončit dříve a čtyřicátá léta mají přinést spíše technické ladění uhlíkové neutrality.

„Zatímco naši sousedé plánují do roku 2030 vyrábět veškerý elektrický proud z obnovitelných zdrojů, u nás ČEZ otevřel další cestu uhlí. Já stojím i nadále za ekologickými organizacemi, Počerady se musí zavřít,“ uvedla Balcarová na Twitteru s odkazem k nedávnému oznámení nové rakouské vlády, jež chce během příštích deseti let odstavit veškeré neobnovitelné zdroje energie.

Vláda do prodeje nezasáhla, více nechce sdělit

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na podzim u příležitosti jednání Uhelné komise naznačili, že by podle nich stát měl mít „určitou možnost“ do prodeje Počerad zasáhnout. Ještě během září se o budoucnosti elektrárny údajně vyjednávalo za účasti státních představitelů, ČEZu i Tykačovy společnosti Sev.en.

Ministři se ovšem vyhnuli konkrétnějším sdělením, pouze opakovaně zdůraznili, že — slovy Brabce — „vláda nemůže ČEZu jen tak zavelet“. Pokud jednání s energetickou skupinou a Tykačem opravdu probíhala, jejich obsah zůstal veskrze neznámý. Na informace je skoupé i ministerstvo životního prostředí, do kterého část kritiků prodeje vkládala naděje.

„Ministr Brabec to samozřejmě diskutoval s ministrem průmyslu Havlíčkem, nicméně jako ministr životního prostředí nemůže vstupovat do rozhodnutí soukromé akciové společnosti ČEZ,“ sdělila Deníku Referendum tisková mluvčí rezortu Petra Roubíčková bez dalších podrobností.

Obdobně stručně se ministerstvo vyjádřilo i k obavě ekologů z toho, že se Tykač bude snažit pro Počerady vyžádat co nejvíce výjimek z nových emisních limitů. „Existuje metodika ministerstva k postupu pro udělování výjimek, které udělují kraje, a to ve správním řízení,“ odpověděla Roubíčková na otázku, zda má rezort strategii, jež by bránila vlastníkům elektráren ve zdržování ekologizačních procesů shromažďováním výjimek z emisních stropů po vzoru Chvaletic.

Ministerstvo se minulý rok kvůli svým komunikačním postupům dostalo do konfliktu i s Deníkem Referendum. Brabec na oficiálním twitterovém účtu zablokoval část redaktorů, redakční účet i řadu názorově spřízněných ekologů. Poté, co zástupkyně šéfredaktora Zuzana Vlasatá veřejně oznámila, že Deník Referendum hodlá vymáhat právo na sledování výstupů ministra soudně, Brabec blokování zrušil.

    Diskuse
    JH
    January 9, 2020 v 11.30
    A má pan ministr Brabec pravdu,
    že „vláda nemůže ČEZu jen tak zavelet“, nebo zase kecá?
    JK
    January 9, 2020 v 13.48
    Jaroslavu Hajekovi
    Samozřejmě že kecá. Stát drží v ČEZu cca 70% akcií a má většinu (8 členů z 12) v dozorčí radě. Jde o německý model, tj. dozorčí radu jmenuje valná hromada a dozorčí rada pak jmenuje představenstvo. Páky jsou dostatečné, ještě kdyby je tak někdo chtěl používat...