Skupina ekologických aktivistů obsadila v úterý ráno rypadlo v severočeském povrchovém lomu Vršany. Sedm lidí sdružených pod neformální hlavičkou Against Coal (Proti uhlí) zastavilo provoz velkostroje KU 800 na protest proti emisním výjimkám pro uhelné elektrárny, plánovanému prodeji Počerad firmě Sev.en uhlobaronů Pavla Tykače a Jana Dienstla i politicko-ekonomickému systému, který zodpovídá za klimatickou krizi.

Skupina se hlásí k hnutí za klimatickou spravedlnost. „Bez změny systému s klimatickou krizí nic neuděláme. Svým aktem vyjadřujeme solidaritu s miliony lidí, kteří již dnes trpí kvůli důsledkům změny klimatu: zejména v chudších částech světa, jakož i s lidmi z regionů postižených těžbou a spalováním fosilních paliv. Protestujeme nejen proti uhelnému průmyslu, nýbrž i za lepší svět, který víme, že je možný,” napsali aktivisté.

Na jednatřicet metrů vysoké rypadlo vyšplhali brzy ráno. Společnost Sev.en, jíž Vršany patří, obratem podala hlášení obvodnímu báňskému úřadu i policii. Ta místo monitoruje a avizovala i vyslání vyjednavače, který se pokusí přítomné přesvědčit, aby slezli. Skupina ovšem neplánuje jen tak odejít. „Budeme tady, dokud bude trvat doba uhelná,” sdělila jedna z aktivistek novinářům. O svém počínání na rypadle informují na svém twitterovém účtu.

Hnědé uhlí z povrchového lomu Vršany patří k méně kvalitnímu. Jeho spalování tak může způsobovat ještě větší znečištění, než jaké uhelné elektrárny produkují běžně. I když v tuto chvíli vršanské uhlí směřuje především do Počerad, ekologové varují, že se od roku 2021 zřejmě bude pálit i v Tykačově elektrárně Chvaletice.

Zda bude Sev.en řídit oba provozy, není stále zřejmé. Možnost prodeje se odvíjí od dlouhodobé smlouvy mezi polostátní společností ČEZ a Tykačovou společností, jež zahrnuje dvě opce: tedy předběžně dohodnuté možnosti koupě či odprodání majetku. První opci ČEZ z roce 2015 nepoužil, o druhé má rozhodnout do konce roku. Pokud by nezměnil stávající plány, Sev.en získá Počerady od roku 2021 za dvě miliardy korun.

S prodejem nesouhlasí jak ekologové, kteří dlouhodobě tvrdí, že by ČEZ měl elektrárnu raději uzavřít, tak část minoritních akcionářů polostátní firmy. Podle těch vedení společnosti záměrně nadsazuje přínosy prodeje a zamlčuje komplikace spjaté s plánovaným budováním nových paroplynových elektráren v blízkosti stávajícího provozu.

Navíc je tu možnost zásahu ze strany vlády. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) se po nedávném jednání takzvané Uhelné komise shodli, že by stát měl mít možnost prodej ovlivnit, a to i kvůli možné snaze o omezení emisí skleníkových plynů. Ministři konkrétní plán ale nepředložili. „Chodíme tady po tenkém ledě. V tuto chvíli můžu říct pouze to, že jsou ve hře všechny varianty,” řekl Havlíček.

Elektrárna Počerady je v provozu od sedmdesátých let a původně se počítalo s jejím uzavřením k roku 2023. Spálí se v ní zhruba deset tun uhlí za minutu při relativně nízké energetické účinnosti. Celkový instalovaný výkon provozu činí 1000 MW. Počerady sice prošly modernizací s cílem co nejvíce omezit škodlivé emise, i tak ale stále produkují množství látek prokazatelně poškozujících lidské zdraví. Podle nedávné studie Greenpeace znečištění z elektrárny způsobí ročně 111 předčasných úmrtí a zasáhne kolem tisíce lidí nadlimitním množstvím rtuti.