Evropský parlament vyhlásil stav klimatické a ekologické tísně. Jasnou většinou 429 a následně 430 hlasů přijal dvě rozhodnutí, v nichž konstatuje, že probíhající změny klimatu představují pro Evropu existenční hrozbu, a žádá co nejrychlejší snížení emisí skleníkových plynů. Materiály vyzývají země Evropské unie k takřka okamžitému zastavení dotací fosilnímu průmyslu a zdvojnásobení příspěvků do světového klimatického fondu.

Europarlament se obrací na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a žádá, aby chystaná koncepce ekologické přestavby evropské energetiky cílila k razantnějšímu snižování emisí s cílem udržet globální oteplení pod jedním a půl stupněm Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí. Evropa má snížit objem vypuštěných skleníkových plynů o pětapadesát procent do roku 2030 oproti hodnotám ze začátku devadesátých let. Europoslanci chtějí i dosažení uhlíkové neutrality nejpozději k polovině století.

„Skutečnost, že Evropa jako první světadíl vyhlásí stav klimatické tísně, a to jen krátce před [klimatickou konferencí OSN] COP25 a poté, co [americký prezident] Donald Trump potvrdil odstoupení Spojených států amerických od Pařížské dohody, je silnou zprávou vyslanou evropským občanům i zbytku světa,“ uvedl autor předlohy rezoluce o klimatické tísni, liberální francouzský europoslanec Pascal Canfin.

Zatímco většina evropských zákonodárců včetně některých konzervativců snahu o důslednější ochranu stabilního klimatu podpořila, čeští europoslanci se projevili spíše protiekologicky. V klíčovém hlasování se za klima postavili pouze europoslanci z volební koalice Spojenci pro Evropu Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Stanislav Polčák, stejně jako Piráti Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja. Markéta Gregorová (Piráti) na jednání chyběla ze zdravotních důvodů. Vyhlášení stavu klimatické tísně podpořila i europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.