Kdyby se udělovala cena za nejvíce pokrytecký čin roku, získal by ji už s předstihem kanadský premiér Justin Trudeau. Jeho strategii profilovat se na jevišti jako klimatický lídr, aby v zákulisí otevíral dveře fosilnímu průmyslu, jsme na stránkách Deníku Referendum již několikrát odhalili. Jeho poslední kousek ze začátku týdne však bude jednou možná zaznamenán v knize o tom, proč jsme jako společnost tváří v tvář klimatické krizi selhali.

Ještě v pondělí předstupoval kanadský premiér před novináře jako hlava vlády, která vyhlásila stav klimatické nouze s tím, že se musíme rázně postavit na stranu ochrany planety. Už o den později dala jeho vláda zelenou stavbě ropovodu Trans Mountain, který bude kanadskou vládu stát pět a půl miliardy dolarů.

↗

Vpředu klimatická nouze, vzadu fosilní byznys. Ilustrace DonkeyHotey, flickr.com

Proč má projekt platit kanadská vláda? Odpověď je obsažena v rok starém rozhodnutí, jímž se vláda rozhodla zachránit celý projekt tím, že ho za tři a půl miliardy odkoupila. Vysvětlení z úst kanadského premiéra je — prostě trudeauovské.

„Musíme vytvořit bohatství, abychom mohli investovat do budoucnosti. Každý dolar, který stavbou ropovodu získáme, použijeme na podporu energetické transformace,“ kasal se král pokrytců na tiskové konferenci v Ottawě. Zní to krásně, kdyby právě chybějící infrastruktura ropovodů nebyla důvodem, proč kanadský ropný průmysl v posledních letech skomírá.

Z kanadské Alberty, kde se těží ropa tím nejšpinavějším možným způsobem z dehtových písků, se pomalu stahují fosilní korporace, například před čtyřmi lety Shell. Ropovod Trans Mountain je projektem, který může těžbu ropy v Albertě opět postavit na nohy a místní obyvatele včetně těch původních, jimž těžba často zasahuje i do jejich posvátných území, na další roky uzavřít do znečištění a zničeného životního prostředí.

Trudeau přitom není jediný, kdo se ve stavu klimatické nouze chová pokrytecky. Britská vláda podobně jen den poté, co schválila stejnou deklaraci, otevřela dveře rozšíření letiště Heathrow u Londýna. Proti stavbě nové runwaye už roky protestovaly nejen environmentální organizace, ale i britští squateři, kteří nedaleko letiště vytvořili autonomní komunitu.

Tyto příklady ukazují, že bychom se neměli v rámci hnutí za klimatickou spravedlnost nechat uchlácholit prohlášeními politiků. Přihlašování států ke klimatické nouzi, které je čím dál víc v módě, je třeba naopak doprovázet požadavky na jasný plán dekarbonizace a proměny společnosti směrem ke spravedlnosti a demokraticky vlastněným obnovitelným zdrojům.

Pokrytectví je potřeba rozkrývat, jako to dnes dělají environmentální organizace v Kanadě a jak se to chystají udělat britští Extinction Rebellion. Jinak nám hrozí, že se klimatická nouze stane prázdným pojmem, skrze který si budou politici získávat před veřejností příznivé PR, aby za dveřmi podávali ruce fosilním korporacím.