Změna klimatu: rodí se nepřemožitelné hnutí

António Guterres

Generální tajemník OSN v komentáři napsaném exkluzivně pro síť médií sdružených v platformě Covering Climate Now hodnotí výsledky klimatického summitu v New Yorku.

V předvečer klimatického summitu OSN se zmobilizovaly miliony mladých lidí po celém světě a řekli představitelům zemí celého světa: „Podrazili jste nás.” Mají pravdu.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Světové emise skleníkových plynů narůstají. Teploty rostou. Následky pro oceány, lesy, pro modely počasí či divokou přírodu jsou čím dál tíživější. Zhoršují se i podmínky k produkci potravin, dostupnost vody i práce — a co je nejdůležitější — i samy předpoklady k žití. A vše dál směřuje od desíti k pěti.

Generální tajemník OSN António Guterres sleduje spoušť na Bahamách. Foto Mark Garten, OSN

Věda mluví nespornou řečí. Na mnoha místech ale lidé ani nepotřebují grafy či tabulky k tomu, aby pochopili, že klima je v krizi. Stačí jim podívat se z okna.

Klimatický chaos se odvíjí právě teď v reálném čase od Kalifornie po Karibik, od Afriky k Arktidě i mnohde jinde. Platí přitom, že ti, kdož na způsobení problému nesou nejmenší vinu, strádají nejhůř. Viděl jsem to na vlastní oči, v cyklony drceném Mosambiku, na Bahamách devastovaných hurikány či u zvedajících se hladin moří v jižním Pacifiku.

Jedenáct miliard stromů

Svolali jsme klimatický summit proto, aby posloužil jako odrazová plocha, která by mezinárodní společenství navedla na správnou cestu před zásadními závazky k roku 2020, stanovenými Pařížskou dohodou. A mnoho nejvyšších představitelů z nejrůznějších zemí i oblastí se skutečně předvedlo v dobrém světle.

Vznikla široká koalice — nejen vlád a mladých aktivistů, ale také zástupců byznysu, měst, investorů a občanské společnosti. Společně začínáme pracovat na tom, aby se náš svět vydal směrem, jímž zoufale potřebujeme zamířit, máme-li odvrátit klimatickou katastrofu.

Více než sedmdesát zemí se zavázalo, že k roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů, a to i tehdy, když se nepřipojí největší znečišťovatelé. Totéž udělalo přes sto měst včetně několika z těch největších.

Nejméně sedmdesát států oznámilo záměr v rámci Pařížské dohody ohlásit ambicióznější plány na ochranu klimatu ještě před rokem 2020. Malé ostrovní země se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a stoprocentního přechodu k obnovitelným zdrojům energie do roku 2030. Státy od Pákistánu po Guatemalu, od Kolumbie po Nigérii, od Nového Zélandu po Barbados ohlásily záměr vysázet více než jedenáct miliard stromů.

K urychlení přechodu na zelenou ekonomiku se zavázalo i přes sto vedoucích představitelů soukromého sektoru. Skupina největších světových investorů disponujících kapitálem přes dva biliony dolarů přislíbila, že do roku 2050 učiní svá investiční portfolia uhlíkově neutrálními. To doplňuje nedávnou výzvu správců aktiv zastupujících téměř polovinu světového investičního kapitálu ve výši okolo čtyřiatřiceti bilionů dolarů, aby se mezinárodní společenství shodlo na zavedení účinné uhlíkové daně a na celosvětovém moratoriu na dotace pro fosilní paliva a uhelnou energetiku.

Mezinárodní klub financování rozvoje (International Development Finance Club) přislíbil, že shromáždí do roku 2025 bilion dolarů pro financování přechodu k čisté výrobě energie ve dvaceti nejméně rozvinutých zemích světa. Třetina světového bankovního sektoru se dále zavázala přizpůsobit své podnikání záměrům Pařížské dohody a Cílům udržitelného rozvoje OSN.

Summit navíc představil způsoby, jimiž mohou dosáhnout výrazného omezení emisí skleníkových plynů města i ekonomické sektory, jako je mezinárodní doprava. Poukázalo se i na nové iniciativy zaměřené na ochranu lesů a vody. Všechny popsané kroky mají svůj význam, ale nestačí.

Odmítám nést spoluvinu za zničení jediného domova mých vnuček

Od první chvíle bylo záměrem summitu postrčit svět k rychlejším krokům a ve větším měřítku. Současně měl sloužit jako místo, kde zazní zásadní nepříjemné pravdy naší doby a ukáže se, kdo pomáhá a kdo ne. Popírači a největší znečišťovatelé se už nemají kde schovat.

Nepolevím ve své snaze, aby toho všichni podnikali ještě mnohem víc jak ve svých zemích, tak na poli mezinárodní spolupráce. Naše planeta totiž potřebuje činy, a to skutečně v planetárním měřítku. Toho nelze dosáhnout přes noc, a jistě ani bez plného zapojení všech, kteří za krizi nesou největší odpovědnost.

Pokud se náš svět nemá zřítit z útesu klimatické krize a máme adekvátně odpovědět na apely vědy, musíme toho vykonat ještě mnoho: omezit emise skleníkových plynů o pětačtyřicet procent do roku 2030, v dalších dvaceti letech pak dosáhnout plné uhlíkové neutrality, a tak zamezit tomu, aby nárůst teploty ke konci století přesáhl 1,5 stupně Celsia. Jedině tak lze zajistit světu budoucnost.

Přitom se zdá, že ještě příliš mnoho zemí vězí ve své závislosti na uhlí, i když jsou již k dispozici levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme pohnout s uhlíkovou daní a zajistit, že od roku 2020 se už neuvede do provozu žádná nová uhelná elektrárna. Stejně tak je nutné ukončit proud bilionů těžce vydělaných dolarů daňových poplatníků, který dnes směřuje v dotacích umírajícímu fosilnímu průmyslu a tím sponzoruje hurikány, šíření tropických nemocí a podněcování konfliktů.

Současně je nezbytné, aby vyspělé státy dodržely svůj slib a do roku 2020 poskytovaly sto miliard dolarů z veřejných i privátních zdrojů ročně na zmírnění dopadů klimatických změn a na adaptace v rozvojových zemích. Budu dbát o to, aby státy, firmy i obecní samosprávy skutečně naplňovaly své závazky — inventuru provedeme hned v prosinci na konferenci OSN o klimatu v Santiagu de Chile. OSN je zajedno v podpoře realizace všech uvedených iniciativ.

Klimatická změna je zásadní a definiční téma naší doby. Věda nám říká, že pokud budeme pokračovat současným způsobem, ke konci století budeme zakoušet oteplení planety o nejméně tři stupně Celsia. Tou dobou tu já už nebudu, ale mé vnučky ano. Odmítám nést spoluvinu na zničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a stále se rozšiřující řady představitelů byznysu, vlád i občanské společnosti — zkrátka spousta z nás — se začíná odhodlávat k činům. Máme-li ale uspět, potřebujeme, aby se do akce na záchranu klimatu zapojili i mnozí další.

Je před námi dlouhá cesta. Ale věci se již daly do pohybu.

Článek vychází v Deníku Referendum v rámci partnerství Covering Climate Now, celosvětové spolupráce více než tří stovek mediálních organizací, jejímž cílem je zkvalitnit mediální pokrytí klimatické krize. Přeložil JAN KAŠPÁREK

    Diskuse
    Musím přiznat: nikdy bych nevěřil, že by António Guterres - kterého jsem vždy považoval za typického úředníčka v nějaké mezinárodní instituci, který vždy bude splývat s proudem - dokáže vystoupit takto jednoznačně a rozhodně.

    Ale budiž; ochotně a rád se nechám přesvědčit o opaku.
    A jestli je pravda to, co říká, tedy že se významná část kapitálu hodlá postavit za enviromentalismus a proti jiné, dosud nesmírně mocné části kapitálu, té fosilní.................

    .................... pak snad ještě nějaká naděje je.

    --------------------------------
    No, on mluví doslova o "rozšiřujících se řadách představitelů byznysu". To je celkem přirozené, ne všichni kdo jsou komerčně činní jsou na hlavu padlí, mnozí samozřejmě dokáží dohlédnout dále nežli jistý Donald Trump. A mnozí se opravdu snaží něco proti tomu dělat. Otázka je, jestli to opravdu může vést k zásadnímu obratu, anebo jenom k určitému zmírnění ekologických dopadů.
    JN
    October 6, 2019 v 11.56
    Polovina světového kapitálu a třetina bankovního sektoru se staví na stranu mládeže,
    tedy proti "představitelům zemí celého světa, kteří mládež ve skutečnosti podrazili".
    October 6, 2019 v 12.9
    Kapitalisté nám pomohou vypořádat se s kapitalismem.
    Nebo chtějí jen zavést "zelený" kapitalismus?
    Logicky to druhé, ne?
    Otázkou spíš je, jestli něco jako zelený kapitalismus může existovat.
    A jestli se opravdu strhne boj v rámci vlastní třídy, boj proti fosilním, protože doteď byli kapitalisté silně uvědomělá, vždy pospolu držící třída...
    JH
    October 6, 2019 v 14.36
    Zelený kapitalismus?
    Nevím, jestli by byl dost "zelený", ale rozhodně si myslím, že by mohl existovat kapitalismus, ve kterém je důležitou a celosvětově obchodovanou komoditou emisní povolenka, a dodržování se tvrdě vymáhá.
    Proč si to myslím? Protože již existující systém autorských práv funguje zrovna tak - celý segment trhu obchoduje s abstraktními omezeními a povoleními, která jsou uměle vytvořená zákony, které směřují k jakémusi konsenzuálně definovanému prospěchu celé společnosti - k podpoře umělecké tvorby.
    Zda tento cíl bez autorských práv nejde dosáhnout, o tom se samozřejmě vedou spory, ale myslím, že se dá shodnout na tom, že kapitalismus a tržní hospodářství žije s tímto systémem v dobré symbióze, přestože jde o zcela umělý koncept. Takže proč by to nefungovalo s emisemi a emisními povolenkami?
    JK
    October 6, 2019 v 16.15
    Jaroslavu Hajekovi
    Jak asi bude vypadat ten zelený kapitalismus, pokud zůstaneme u BAU (= business as usual), o tom viz Britské listy v poslední době, kdy tam pod články chodí diskutovat (nebo provokovat?) jistý Marek Beneš, jeho evidentní proponent (a taky evidentně už dnes profitér...). Podle všeho jde o Husákovo dítě a typický koncentrát toho, co naše generace generaci Husákových dětí v rámci jejich výchovy stihla předat...

    No ale až vymřeme, bude to jejich svět a formovat ke svému obrazu si ho budou oni. Resp. už s tím vlastně začali.
    Vždyť jste, pane Kalousi, diskusní příspěvek toho pána z BL sám nedávno (pod článkem v DR "Náš systém selhal...") doporučoval k přečtení jako návrh možného řešení klimatické krize!?
    JK
    October 6, 2019 v 22.38
    Jiřímu Nushartovi
    No a? Nikdo jiný v této diskusní bublině zatím nic - nejen nic rozumného, ale vůbec nic - nenavrhuje... Koneckonců i Husákovy děti, přestože jsme si je vychovali k obrazu svému, můžou mít použitelné návrhy...
    + Další komentáře