Aktivisté prý na problém změny klimatu jen — alarmisticky — poukazují, ale nenavrhují řešení. Kdo téma podrobněji sleduje, tak ví, že skutečnost je docela jiná. Ale protože toho není nikdy dost, tady je mé slovo do pranice.

Je ale také pravda, že o jiných než tržně-konformních a — jak ukazují poslední dvě dekády — vcelku neúčinných opatřeních, jako jsou obchod s emisemi, uhlíková daň, dobrovolné závazky nebo „zelená investiční politika“, se mluví málo. Asi proto, že málokdo má odvahu skutečně systémová řešení nadnést.

Nikdo také přesně neví, jak je prosadit a jak je uskutečnit: každá hlubší změna tak komplexního systému, jakým je naše civilizace, bude mít nezbytně různé vedlejší, těžko předvídatelné důsledky. Ty bude třeba sledovat a reagovat na ně až „za pochodu“. Bude třeba o nich také diskutovat a hledat ve společnosti širší shodu pro další kroky.

Nebude to snadné a je také jasné, že taková věc se od stolu naplánovat nedá ani s nejlepšími experty. Někde se ale začít musí.