Napříč světem probíhá globální stávka za klima. Široká koalice středoškolských aktivistů z platformy Fridays For Future a nejrůznějších environmentálních organizací pořádá přes pět tisíc manifestací v asi sto padesáti zemích. Účastní se miliony lidí. Demonstruje se i v řadě měst České republiky v čele s Prahou.

V hlavním městě se stávkující scházeli již od deváté ranní na Staroměstském náměstí. Odtud kolem poledne vyrazili na průvod centrem.

I podle konzervativních policejních odhadů se demonstrace zúčastnily více než dva tisíce lidí. Mnozí si přinesli pikety a transparenty s hesly jako „Pojďme společně zachránit svět“, „There is no planet B“, „Dont be a fossil fool“ či „Víc lásky, míň uhlí“. Plachta s heslem „Rebel for Life“ české sekce hnutí Extinction Rebellion se objevila dokonce i na věži Staroměstské radnice.

„Někteří lidé poukazují na emise, které vypouští Čína nebo Spojené státy americké. A ty jsou skutečně problém. Ale jak můžeme po komkoli jiném chtít, aby začal snižovat emise, když to nedokážeme ani my v ekonomicky privilegované a historicky odpovědné Evropě?“ vysvětlil na úvod za Fridays For Future Petr Doubravský, proč má smysl stávkovat i v České republice.

Ke shromáždění promluvil i vedoucí pražského informačního centra Organizace spojených národů Michal Broža. „Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak snížit emise až na nulu během pouhých tří dekád. Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší,“ poznamenal.

Pořadatelé kladli důraz na to, aby se při stávce sešla co nejpestřejší skladba lidí. Pod mottem „společně za budoucnost nás všech“ pozvali veškeré generace s tím, že klimatické změny dopadnou na všechny bez rozdílu. „Pojďme stávkovat společně — studující, pracující, i ti v důchodu. Je na čase ukázat, že řešení klimatické krize požadujeme my všichni,“ uvedli v pozvánce. Jejich výzvu vyslyšeli mimo jiné učitelé a knihovníci.

Oproti minulým klimatickým akcím tentokrát studenty podporuje i kampaň Shutdown for Climate. Ta po vzoru zahraničního vzoru Digital Climate Strike vyzývá provozovatele webů, aby na podporu stávkujících běžný obsah překryli podpůrným sdělením. K akci se připojila mimo jiné Platforma pro sociální bydlení.

Praha nezůstala ani zdaleka osamocená. Zhruba tři sta demonstrantů se sešlo na Moravském náměstí v Brně, odkud se s provoláváním hesel jako „Uhlí patří pod zem!“ vydali na průvod centrem města. Asi stovka lidí se zapojila do klimatické stávky v Ostravě, kde pořadatelé kromě průvodu připravili i množství doprovodného programu.

Českou republiku tentokrát překonalo sousední Slovensko, kde se stávkovalo především v Bratislavě, Žilině a Košicích. Na náměstí Svobody v hlavním městě dorazilo podle organizátorů až pět tisíc lidí včetně učitelů, kteří omluvili své žáky z vyučování. K úsilí klimatického hnutí vyjádřili sympatie i mnozí politici včetně premiéra Petera Pellegriniho a prezidentky Zuzany Čaputové, stejně tak instituce jako Slovenský hydrometeorologický ústav.

Stávkuje se od Británie po Oceánii

Akce za přijetí razantních opatření na ochranu klimatu a proti spalování fosilních paliv začaly od východu a přes časová pásma se postupně přelévaly na západ. Rozsáhlá shromáždění mezi prvními hlásila Austrálie s třemi sty tisíci protestujícími v čele se středoškoláky a členy desítek odborových svazů. Demonstranti požadují zastavení všech nových projektů na těžbu fosilních paliv, uhlíkovou neutralitu k roku 2030 a spravedlivý přechod k ekonomice založené na obnovitelných zdrojích.

Půl milionů demonstrantů již dopoledne obsadilo ulice v Itálii ve snaze přimět novou vládu, aby z klimatických změn učinila téma číslo jedna. Podobně jako v České republice, i zde na klimatickou stávku v některých městech naváže týden osvětových akcí.

Bezpočet demonstrantů se sešlo i v desítkách německých měst. Berlínská manifestace čítala minimálně sto tisíc lidí, další desetitisíce zaplnily náměstí Dortmundu a Frankfurtu, ale i univerzitního Freiburgu. V Hamburku i Brémách průvod stávkujících přešel v blokádu nejfrekventovanějších komunikací. Stávku v Německu provázelo jednání vlády o prostředcích na řešení klimatické krize. Kompromisní výsledek počítá se zhruba padesáti miliardami eur (1,3 bilionu korun) do roku 2030.

Klimatická stávka nabrala nemalých rozměrů i ve Velké Británii. Kromě stotisícové demonstrace v Londýně se zde zapojily i tisíce lidí v Birminghamu, Brightonu, Cardiffu, Edinburghu či Newcastlu. Manifestaci v hlavním městě k večeru zkomplikovala nepřehledná situace, při níž se policie rozhodla zablokovat část protestujících a držet je na místě s tím, že kdo se pokusí odejít, bude zadržen.

Navzdory spíše slabému začátku Fridays For Future ve Francii se do pátečních akcí napříč zemí zapojily desítky ekologických organizací. Paříží i dalšími městy prošly tisíce lidí a akce mají pokračovat i v sobotu. Francouzská policie je vzhledem k místní protestní tradici — spočívající mimo jiné v pouličních bitvách s represivními složkami — v pohotovosti.

Vzhledem k časovému posunu se Amerika zapojila do stávky až později. Po celé zemi se začaly na náměstí scházet davy již před oficiálními začátky demonstrací, k čemuž v New Yorku dost možná přispělo i to, že zhruba milion středoškoláků dostal od svých škol na pátek omluvenku.

Mnohatisícové protesty se však neomezily pouze na New York a tradičně exponovaný Washington: značnou účast na stávce hlásil i Portland, Filadelfie, Saint Louis či Boston. Ten se na poslední chvíli připojil k městům, jejichž veřejné školy studentům účast na stávce oficiálně povolily.

Nebývale velká shromáždění v zemích globálního Jihu

Do akcí za ochranu klimatu se zapojila i řada mediálně spíše přehlížených afrických zemí. Za udržitelnou budoucnost se vyslovily tisíce studentů v Ugandě. Ekologický průvod s cílem přimět vládu, aby opustila své plány na stavbu nové uhelné elektrárny, hlásí keňské hlavní město Nairobi. Pozadu nezůstává ani jihoafrický Johannesburg.

Klimatické stávky proběhly například i v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Thajsku. Tam akce vyvrcholila demonstrativním obsazením budovy ministerstva životního prostředí asi dvěma stovkami převážně mladých lidí. Do světového akčního dne se zapojila i Vanuatská republika v Oceánii. Její představitelé se u příležitosti vlny demonstrací nebývale ostře vymezili proti státům globálního Severu.

Ty podle místopředsedy vanuatské vlády Jothama Napata „nesou vinu za hrozbu, která dává v sázku naše přežití“. Pro některé státy v Oceánii totiž není klimatická změna ničím abstraktním: stoupající vodní hladiny hrozí navždy potopit například jednu z nejmenších zemí světa, Tuvalu.

„Nechceme, abyste poslouchali nás. Chceme, abyste poslouchali vědu“

Ke klimatickým stávkám se již nyní vyjádřilo bezpočet politiků napříč světem. Například v Británii zmítané spory kolem brexitu konzervativní premiér Boris Johnson označil varování před globálním oteplováním za „primitivní strach“ a sklidil za to kritiku mimo jiné od předsedy Labour Party Jeremyho Corbyna. Ten oproti Johnsonovi klimatickou stávku otevřeně podpořil.

„Chci poděkovat všem mladým lidem u nás a napříč světem za to, že jdou příkladem. Děkuji vám za to, že nás vzděláváte o klimatické krizi, hrozbě vymírání druhů a ztráty biodiverzity ekosystémů,“ uvedl Corbyn s tím, že je na místě se zasadit o „zelenou průmyslovou revoluci“.

Klimatická stávka přichází jako předvoj pravidelného klimatického summitu Organizace spojených národů, který se tentokrát koná v americkém New Yorku. Toho se zúčastní i aktivistka Greta Thunbergová, která svého času každotýdenními protesty před švédským parlamentem de facto založila středoškolské klimatické hnutí.

Do Spojených států dorazila s předstihem, a stihla se tak sejít s americkými zákonodárci a zkritizovat je za jejich liknavost tváří v tvář nutnosti razantně změny klimatu řešit. „Nezvěte nás sem jen kvůli tomu, abyste nám sdělili, jak jsme inspirativní, aniž byste cokoli dělali. Jestli chcete radu ohledně toho, co máte vykonat, pozvěte vědce. Nechceme, abyste poslouchali nás. Chceme, abyste poslouchali vědu,“ řekla americkým kongresmanům.