Planetu může zachránit leda globální Green New Deal. Bernie Sanders má plán

Ředitel think-tanku EcoEquity přibližuje návrh klimatické reformy připravené známým senátorem a jedním z kandidátů na prezidenta USA. Podle Athanasioua je Sandersův plán nejen potřebně důsledný, ale na rozdíl od jiných i realizovatelný.

D1

Tom Athanasiou

19.09.2019 12:59

Psát o klimatu teď

Covering_climate_now_logo

Akce světových médií za důkladnější psaní o klimatické krizi #Coveringclimatenow


Covering Climate Now, neboli Informovat o klimatu teď, je akcí světových médií, jejímž cílem je hledat cesty, jak důkladněji referovat o tématu klimatické krize. Projekt zahájila americká média The Nation a Columbia Journalism Review, jeho stěžejním partnerem je britský deník The Guardian.

Účastní se jej na dvě stě padesát světových médií různých velikostí ze všech koutů světa. Všechna účastnící se média se zavázala publikovat v týdnu od 15. do 22. září před newyorským klimatickým summitem větší množství textů k tématu a podle úvahy je sdílet s kolegy. Deník Referendum je spolu se slovenským Denníkem N jedinou novinářskou organizací v regionu, která se akce účastní.

V jejím rámci vycházejí v DR nejméně dva texty denně, jak původní, tak překlady materiálů, k nimž máme přístup jako účastníci spolupráce. Deník Referendum je jediným českým médiem, jež téma změn klimatu sleduje dlouhodobě a systematicky. Od účasti ve spolupráci světových novinářských organizací si slibujeme, že by mohla přispět k tomu, aby se nejvážnějšímu tématu dneška začala v patřičné, daleko větší, míře věnovat i další česká média.

Všechny texty zevřejněné v rámci Covering Climate Now přehledně zde, všechny texty k tématu klimatické změny pak zde.

Související

Ohlášená podoba plánu Green New Deal Bernieho Sanderse není ničím všedním. Snaží se brát hrozbu změn klimatu s větší poctivostí a uceleněji než jakýkoli jiný dosavadní návrh. Volá bezmála po heroismu vlády, která by se podle Sanderse měla postarat o to, aby Spojené státy americké vzaly vážně svou spoluodpovědnost za nutnost snížit globální emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. Podle Mezinárodního panelu OSN pro klimatické změny je právě 2030 mezníkem, před kterým je zapotřebí uvést do praxe smělá řešení klimatické krize.

Sandersův zelený plán pro příštích deset let počítající s účtenkou na 16,3 bilionů dolarů provokuje mnohé konzervativní elementy washingtonské politiky, tj. prakticky všechny, k odmítavým reakcím, prezidentský kandidát demokratů ze svých ambicí ale nehodlá ustoupit.

„Základní otázkou je, jestli na klimatickou výzvu zareagujeme v míře, kterou vědecká komunita označuje za nezbytnou, nebo ne,“ shrnul Sanders svůj postoj pro magazín Mother Jones. A rovnou si také jasně odpověděl: „Z morálního úhlu pohledu jsem toho názoru, že nemáme na výběr a musíme jednat.“

Bernie Sanders je nejlevicovějším z účastníků nynějších demokratických primárek. Patří mezi trojici favoritů. Foto Gage Skidmorová, flickr.com

Deset let na principiální proměnu ekonomiky
Sanders svou koncepci Green New Deal představil 22. srpna, kdy jeho prezidentská kampaň dorazila do města Paradise v Kalifornii: kdysi idylického místa, jež ale během minulého léta sežehly rozsáhlé požáry. Plán nastiňuje vizi „desetileté mobilizace zaměřené na spravedlnost a rovnost“, která má přinést konec nezaměstnanosti a vytvořit dvacet milionů „dobře placených pracovních míst s významnými benefity“.

Návrh počítá se zákazem dovozu i vývozu fosilních paliv, ukončením frakování břidličných plynů a s vytvořením bezemisního dopravního systému. To vše do roku 2030.

Proměna ekonomiky má proběhnout tak, aby nepoškodila stávající zaměstnance fosilního průmyslu: Green New Deal proto počítá s velkorysými rekvalifikačními programy i se samostatným fondem na ochranu zvlášť ohrožených komunit. Sandersovi je nutno přiznat, že jestli si lze představit seriózní plán pro řešení klimatické krize, má k němu jeho návrh velmi blízko.

Nejchytřejšího aspektu Sandersovy koncepce Green New Deal – a současně jeho tajné zbraně, která by měla vést k úspěchu slibovaných snah o snížení emisí skleníkových plynů – nicméně mainstreamová média nezaznamenala. Nepovšimla si jej dokonce ani většina klimatických aktivistů.

Snížit společně emise postupně je realističtější než sami a naráz

Sanders uznává, že úplné opuštění zdrojů skleníkových plynů k roku 2030 požadované množstvím aktivistů je pro americkou olbřímí ekonomiku v podstatě nemožné – nemá-li tedy dojít k paralýze dopravy, ohrožení dodávek jídla a zřejmě i k sociálním nepokojům. Kandidát demokratů se ale úspěšně vyhýbá dilematu mezi tím, aby jako část aktivistů trval na nutnosti dodržet lhůtu danou rokem 2030, nebo naopak předstíral, že se s vědeckými poznatky dá vyjednávat, jak to dělá převážná většina politiků.

Green New Deal zahrnuje závazek pomoci rozvojovým zemím, který by měl umožnit co možná nejrychlejší opuštění fosilních paliv a snížení emisí skleníkových plynů v rámci podobně hluboké transformace, jakou Sanders chystá pro Spojené státy. Konkrétně navrhuje, aby Washington poskytl dvě stě miliard dolarů klimatickému fondu při OSN, z něhož se má v chudších zemích financovat nahrazení uhlí, ropy a zemního plynu obnovitelnými zdroji energie.

To by podle Sanderse mělo k roku 2030 snížit emise méně vyspělých zemí o šestatřicet procent. Když to zkombinujeme s očekávanou jednasedmdesátiprocentní redukcí ve Spojených státech, výsledek bude podobný, jako kdyby Spojené státy snížily produkci skleníkových plynů o 161 procent.

Bezprecedentní mezinárodní spolupráce

Opravdu by to mohlo fungovat. Napříč světem je ohromný potenciál pro výrazné snížení emisí. Toho ale lze dosáhnout včas pouze tehdy, pokud bohaté země nejen samy přejdou na bezuhlíkovou ekonomiku, ale také poskytnou finanční a technologickou podporu zemím rozvojovým. Ty mohou chtít transformaci podstoupit, ale v tuto chvíli k ní nemají prostředky zaručující, že kvůli snahám o změnu nespadnou do nových problémů.

Analytici se budou ptát, zda je Sandersovy propočty opravdu možné vyplnit – o tom více níže. Zásadní skutečností zůstává to, že dolar investovaný do zelené energie často prospěje více v rozvojové zemi než ve Spojených státech. A vezmeme-li v úvahu, že potřebujeme snížení emisí provést velmi rychle, na účinnosti investic záleží.

Někteří američtí aktivisté chápou, že Green New Deal mění pravidla hry, a to i v mezinárodním kontextu. „Tím, že volá po americké podpoře pro šestatřicetiprocentní snížení emisí v chudších zemích skrze investici do klimatického fondu při OSN, Sandersův plán vlastně uznává, že je k vyřešení klimatické krize zapotřebí bezprecedentní mezinárodní spolupráce. V ní Spojené státy mohou odvést mimořádný díl práce,“ řekl magazínu The Nation výkonný ředitel organizace ActionAid USA Brandon Wu.

„Jako bohatá země máme značnou odpovědnost, abychom vyřešili problém, na jehož vytvoření jsme se podíleli. To je téma, které zatím v diskusích o Green New Deal i klimatické akci ve Spojených státech spíše chybělo,“ doplnil.

Příležitost pro novou strategii klimatického hnutí
Sandersův plán klimatickým aktivistům nabízí možnost, jak se dostat z rohu, do nějž se sami zatlačili požadavkem nulových emisí k roku 2030. V loňské speciální zprávě panelu IPCC klimatologové uvedli, že pokud se má globální oteplení udržet v mezích 1,5 stupně Celsia, je zapotřebí, aby do roku 2030 množství vypouštěných skleníkových plynů kleslo vůči roku 2010 o pětačtyřicet procent. Dalším krokem je pokles na nulu v polovině jednadvacátého století.

Vzhledem k tomu, že bohaté země světa produkují více než polovinu znečištění, klimatičtí aktivisté říkají, že je logické, aby nesly při řešení problému větší zátěž. Ve Spojených státech máme Sunrise Movement volající po desetileté mobilizaci s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality a ve Velké Británii se vzmáhá hnutí Extinction Rebellion, jež požaduje nulové emise již v roce 2025.

Takové požadavky sice naznačují rámec, v jakém je třeba přistoupit k akcím na ochranu klimatu, a jsou vcelku jednoduché k pochopení, naneštěstí jsou ale obecně vnímané jako nerealistické, a to i mezi řadou klimatických radikálů. Vidíme ostatně, že Sunrise Movement samo zpochybňuje proveditelnost dekarbonizace ekonomiky k roku 2030, i když o ni současně samo usiluje.

Když se The Nation nedávno ptal výkonné ředitelky hnutí Varshini Prakashové na metu bezuhlíkových Spojených států v horizontu jedenácti let, zachmuřila se a poznamenala: „V to nevěříme. Lidé mají spousty různých přání.“ V této situaci Sandersův plán klimatickým aktivistům umožňuje, aby se vrátili do ofenzivy a požadovali například to, aby i ostatní kandidáti na prezidenta podporovali vizi globálního Green New Deal.

Budoucnost, ve které všichni budeme mít budoucnost
To, co koncept činí tak neobvyklým, je skutečnost, že na jedné straně akceptuje tvrdá vědecká data a na straně druhé činí razantní omezení emisí proveditelným díky tomu, že se odmítá omezit na technické otázky. Namísto nich Green New Deal sděluje nepříjemnou pravdu: jestliže má lidstvo stabilizovat klima, bohaté země musí odvést svůj díl práce tím, že překročí limity domácí politiky a poskytnou nebývale velkorysou podporu zemím chudším.

Sanders je prvním prominentním politikem, který se postavil realitě tváří v tvář. Jeho koncepce Green New Deal se může stát zásadním aktem mezinárodní solidarity, který oživí v současné době zmírající Pařížskou klimatickou dohodu a pokusí se o další zlomový krok: tedy utvoření finančního toku do rozvojových zemí s cílem vykonat vše, co je nezbytné, máme-li odvrátit klimatickou katastrofu.

Stanovení toho, jakou měrou mají jednotlivé státy přispět k omezení globálních emisí, není nijak snadný podnik. Sandersových 161 procent pro Spojené státy proto není zcela definitivní číslo, byť jej v obecné rovině podporuje politický i etický rozměr klimatické krize. To je mi známo, protože se údaj zakládá na analýze Koalice občanské společnosti pro rovnost, již doplňují modely Referenčního projektu klimatické spravedlnosti, které jsem pomáhal vytvářet (byť jsem sám ve formování Sandersova plánu nehrál žádnou roli).

Cíl jednasedmdesátiprocentního snížení emisí americkou ekonomikou se zakládá na práci celé řady expertů z různých oborů včetně techniky, ekonomiky a veřejné správy. Hodnota 161 ani jednasedmdesáti procent není nedotknutelnou pravdou imunní vůči kritice, obě čísla se ale pohybují ve správném rámci. Důležité je, že když bude zapotřebí revidovat některé detaily, klimatičtí experti ze Sandersova týmu to jistě rádi udělají. Transparentnost je ostatně součástí jejich práce.

Budoucnost, ve které všichni opravdu budeme mít budoucnost, s sebou nese množství debat a není tu žádné místo pro skryté záměry. To nás přivádí k oné šestnáctibilionové účtence za celý desetiletý zelený plán. Nad tou můžeme uvažovat jako nad sumou 1,63 bilionů dolarů ročně, což je přibližně dvakrát víc, než Spojené státy vydávají na obranu.

Sanders ale říká, že hlavní část ceny Green New Deal nezaplatí prostý daňový poplatník, nýbrž společnosti zapojené do fosilního průmyslu. Ty má stát přimět platit za způsobené znečištění skrze poplatky, regulace, daně a ukončení určitých dotačních programů. Nemalý podíl z šestnácti bilionů je navíc namístě chápat spíše jako investici než jako nevratný výdaj.

Sanders totiž slibuje „masivní investice“ do způsobů ukládání energie, ekologicky odbouratelných plastů a dalších zelených technologií, stejně jako do ambiciózního programu na proměnu amerického zemědělství. To by se mělo od dnešního průmyslového modelu posunout k udržitelnému pěstování plodin, jež by jednak udržovalo zdravou půdu odolnou vůči suchu, jednak zpomalovalo globální oteplování díky ukládání uhlíku.

Podle demokratického kandidáta je navíc na místě zhodnotit, jakou cenu by si vyžádalo, kdybychom k podobně razantní akci nepřistoupili. Ta by totiž byla mnohem, mnohem vyšší než šestnáct bilionů dolarů.

Green New Deal Bernieho Sanderse je potenciální průlom v klimatické politice. Jeho zavedení by oživilo Pařížskou dohodu o omezení globálního oteplení na dva stupně Celsia – což je cíl, který bude v nejbližší době znovu zkoumat klimatický summit OSN.

Sandersův plán a Pařížská dohoda se velmi dobře doplňují, protože se slévají do imperativu domácí i mezinárodní klimatické spravedlnosti. Spojme obojí dohromady a dostaneme globální Green New Deal, tedy nápad, který časopis The Nation představil už před dvaceti lety. A který je nyní potřebnější než kdy dřív.


Článek vyšel v časopise The Nation pod titulkem Only a Global Green New Deal Can Save the Planet: And Bernie Sanders has a plan for that. V DR jej publikujeme v rámci spolupráce Covering Climate Now. Přeložil JAN KAŠPÁREK

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.