Chci přispět X

Americkou levici sice reprezentují Sanders a Warrenová, ale každý trochu jinak

Vypadá to, že o prezidentský post bude usilovat jak Sanders, tak Warrenová. Zatímco Warrenová prosazuje progresivní kroky, Sanders má ambici současnou americkou politiku ne vylepšit, ale zásadně předělat.

I přes všechny Trumpovy výstřednosti a jeho nevybíravou politiku se má americká progresivní levice na co těšit. Jako náhrada v Bílém domě se jí nejspíš nabídnou hned dva zajímaví kandidáti. Vedle Elizabeth Warrenové se o prezidentský post nejspíš rozhodne ucházet také Bernie Sanders.

Opětovná kandidatura u Sanderse není žádným překvapením. Warrenová naopak možnost kandidovat dlouho nepřipouštěla, ale to se před nedávnem změnilo. V září prohlásila, že si kandidaturu v roce 2020 pečlivě promyslí. O měsíc později zveřejnila výsledky svého testu DNA, kterými uzemnila Donalda Trumpa. Ten ji kritizoval, že Američany obelhává ohledně svého původu. (Warrenová již dříve prohlásila, že má předky mezi domorodými americkými kmeny – pozn. překl.) Celá záležitost se zveřejněním testu DNA se ve Spojených státech považuje za jeden z kroků před předpokládanou prezidentskou kampaní.

Mezi Sandersem a Warrenovou existuje několikaleté politické propojení. Novináři dokonce hovoří o tom, že spolu vytvářejí v demokratické straně určité křídlo. To ovšem neznamená, že zastávají tutéž politiku. Zatímco Warrenová prosazuje jednotlivé progresivní kroky, Bernie Sanders chce současnou politiku nejen vylepšit, ale v mnohém zcela překopat. Samozřejmě za předpokladu, že bude skutečně kandidovat, zvítězí v primárkách demokratické strany a později uspěje i v prezidentské volbě.

W_a_sV politice spolu dlouhá léta spolupracují, to ovšem neznamená, že zastávají tentýž názor. Foto YouTube

Zápas mezi podporovateli dvou dobrých kandidátů může zvenčí vypadat jako přetahovaná mezi dvěma znepřátelenými fankluby. Mezi Warrenovou a Sandersem však existují značné rozdíly, liší se jejich vnímání politiky a rozdílný by byl i jejich přístup k řízení země, která tak zoufale lační po změně.

Je třeba mít na paměti, že Sanders si s sebou nese zcela unikátní osobní historii. Odchovaly ho poslední zbytky skomírající socialistické strany a své politické ostruhy získal v odborových a lidsko-právních organizacích. Jakou zkušenost si odnesl? Bohatí nejsou morálně pomýlení, ale finančně zainteresovaní na vykořisťování druhých. Moc by jim musela být odebrána silou.

Sandersovo poselství zůstává od raných počátků až po dnešek pozoruhodně konzistentní. Na počátku sedmdesátých let zavrhl „svět Richarda Nixona a všech miliardářů, které reprezentuje“. A už v té dobu připomínal: „Žijeme ve světě, kde dvě procenta nejbohatších Američanů disponují více než jednou třetinou osobního majetku v celé zemi.“

Warrenová oproti tomu zvolila akademickou dráhu. Působila na právnické fakultě a stala se odbornicí na bankroty a ochranu spotřebitelů. Jelikož věřila, že volný trh v zásadě funguje, jen je třeba nastavit férovější pravidla, byla až do roku 1995 členkou Republikánské strany. Za necelých šest let působení v Senátu se pak vyprofilovala v důvěryhodnou a progresivní členku Demokratické strany.

Pozadí absolvované kariéry však naznačuje, že její střídmější přístup spočívající ve zlepšování současného stavu se liší od Sandersova důrazu na třídní rozdíly, s nímž se obrací hlavně na pracující. Není velkým překvapením, že se Warrenová rozhodla ujistit představitele byznysu prohlášením „silný a zdravý trh je klíčem k silné a zdravé Americe“ a že „je kapitalistka“.

Warrenová má značnou podporu progresivních kruhů, například iniciativy Netroots Nation. Hlásí se k ní také prominentní zastánci politiky demokratické strany jako Anita Dunnová, Brian Fallon, John Podesta, Neera Tandenová, Matt Yglesias a další, kteří ji v poslední době chválili v médiích. Sanders, který byl ještě za Obamovy éry outsiderem bez větších vazeb na důležité představitele liberální politiky, se na takovou podporu spolehnout nemůže.

Kupříkladu Yglesias nedávno vyzdvihoval vizi Warrenové zpodobňující „kapitalismu s lidskou tváří“ (v originále Accountable Capitalism Act – pozn. překl.), který je podle něj mnohem ambicióznější než cokoliv, s čím přišli její kolegové z demokratické strany. Podle tohoto návrhu by zaměstnanci mohli mluvit do chodu podniků a podílet se na rozhodování firem, návrh by omezil vliv korporátních zájmů v politice a stanovil pravidla pro to, co mohou akcionáři provádět se svými podíly.

Tato vize se opírá o myšlenku „korporativního občanství“ a je zjevné, že Warrenová vidí neoliberalismus jako ideologický posun na scestí, který lze ale napravit za zachování stávajících parametrů kapitalismu. Zastává názor, že americký kapitalismus byl kdysi dobrý. „Korporace usilovaly o úspěch na trhu, zatímco si byly vědomy závazků vůči svým zaměstnancům, zákazníkům i komunitám.“ Jenže to se v osmdesátých letech změnilo. „Nastala doba, kdy se společnosti ve shodě s učením konzervativního ekonoma Miltona Friedmana přestaly ohlížet na své závazky a jediné, co je zajímalo, byl zisk.“

Jenže neoliberalismus nebyl výsledkem morálního selhání, nýbrž strukturální proměny. Korporace v sedmdesátých letech nebyly schopné naplňovat militantní nároky odborů na zvyšování mezd, vyrovnat se s ropným šokem vyvolaným Organizací zemí vyvážejících ropu a zvýšením mezinárodní konkurence. Ziskovost poklesla. Bez širší ideologické agendy by se kapitál musel restrukturalizovat, pracovní předpisy a odborové organizace mu překážely. Ideologie a neoliberální mantry se staly odpovědí na tento vývoj.

Jediná možnost, jak je překonat, je obnovit levicový aktivismus a odborové organizace, které můžou vybudovat jinou politickou ekonomii. Taková změna může vzejít jen z politiky dějící se přímo v ulicích, na pracovištích a v komunitách. Sanders je jediným kandidátem, který může takový vývoj iniciovat.

Jeho podporovatelé můžou jeho vizi snadno zpřístupnit všem, kteří cítí, že je současný establishment nezastupuje. Sanders říká přímo to, co si myslí. Neprosazuje smíření občanů s korporátními vlivy, chce dělat „politickou revoluci“, s jejíž pomocí si vezmeme od miliardářů zpět to, co nám oprávněně náleží.

Čím dál tím více lidí se ocitá v problémech a hledá alternativu. Státem hrazenou zdravotní péči, program zajišťující zaměstnanost, vzdělávání bez školného a zvýšení minimální mzdy, to všechno jsou dnes populární témata. Do velké míry na tom má zásluhu Sanders společně se sociálními a politickými hnutími, v nichž celý život pracoval a k jejichž znovuoživení v poslední době napomohl.

Ať už tomu chtějí říkat demokratický socialismus, či nikoliv, miliony Američanů jsou nastaveny na politickou revoluci založenou na jejich reálných potřebách. Elizabeth Warrenová je pokrokářka, která může být důležitou součástí širší koalice pro změnu. Jestli však máme uspět, potřebujeme demokratického socialistu, který takovou koalici povede.

Text Think Bernie Sanders and Elizabeth Warren are the same? They aren't, původně vyšel v deníku The Guardian. Z angličtiny přeložil Jan Kuliš.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.