Jestliže v minulých prezidentských primárkách působil známý levicový senátor Bernie Sanders jako jedinečný úkaz, tento rok je vše jinak — „sandersovské“ přístupy ke zdravotnictví, migraci, životnímu prostření či studentským dluhům prosazuje více než třetina kandidátů. Shodují se na tom pozorovatelé po druhé z nejméně sedmi debat, které mají uchazeči o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA podstoupit do začátku vlastních primárek v únoru 2020.

Podobně jako první debata na konci června byla i druhá rozdělena do dvou částí, z nichž v každé vystoupilo deset uchazečů. V první části vysílané v noci na středu z Detroitu hájila důsledně levicové pozice spolu se Sandersem senátorka Elizabeth Warrenová, ve druhé části vysílané v noci na čtvrtek pak senátorky Kamala Harrisová a Kristen Gillibrandová, senátor Cory Booker a starosta New Yorku Bill de Blasio.

Silně levicové návrhy pro alespoň některé oblasti představili navíc guvernér státu Washington Jay Inslee, který se profiluje radikálně v otázkách boje s klimatickým rozvratem, ministr bydlení za vlády Baracka Obamy Julián Castro, jehož tématy jsou využívání plného potenciálu migrace a  rozvoj měst, havajská poslankyně Tulsi Gabbardová, která kandiduje s důslednou kritikou amerických vojenských misí, podnikatel Andrew Yang, který slibuje kompletní přestavbu hospodářství včetně zavedení základního příjmu, a spisovatelka Marianne Williamsonová — propagátorka nutnosti celkového civilizačního obratu.

„Je uchvacující vidět, kam jsme se za těch pár let posunuli. Už to není jen Bernie (Sanders), už to není AOC (Alexandria Ocasiová-Cortezová, známá radikální poslankyně). Jistě, lidé jako Kamala Harrisová či Cory Booker nejsou skuteční levičáci, ale programově jsou dnes nalevo (...) protože vidí, že lidi to chtějí,“ hodnotil ve speciálu TYT Cenk Uygur, hlavní tvář tohoto progresivního kanálu.

Mezi analytiky a komentátory hlavních amerických médií se dnes diskutuje, zda by případný důsledně levicový vítěz primárek, a tedy hlavní vyzyvatel Donalda Trumpa, spíše přitáhl, nebo odradil, váhající voliče. Podle některých průzkumů by totiž například Bernie Sanders dostal ve střetu se současným prezidentem výrazně větší podporu než středoví kandidáti.

Část analytiků zde ovšem namítá, že Trump dosud nezahájil proti levici cílenou kampaň — že se vymezuje primárně proti pozicím středových demokratů, a tak mají čísla z příslušných průzkumů jen nízkou vypovídací hodnotu.

Politikové jako Sanders, Bill de Blasio či Tulsi Gabbardová, kteří otevřeně volají po konfrontaci s nejbohatší vrstvou a velkými firmami, jsou pro americký střední proud na každý pád stále problematičtí. Poněkud umírněnější Elizabeth Warrenová je ale vnímána už mnohem vstřícněji. A Kamala Harrisová, Julián Castro či Cory Booker jsou dnes u velkých televizí přímo za hvězdy.

„Favoritem primárek je stále Joe Biden (Obamův někdejší viceprezident), který prosazuje v podstatě aktualizovanou a mírně doplněnou politiku Baracka Obamy. Sanders a Warrenová jsou ale v průzkumech hned za ním (...) Booker a Harrisová se drží v užším výběru (...) Tyto primárky zůstanou, zdá se, dlouho otevřené,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC Anthony Zurcher, specialista na USA této stanice.

Osy konfrontace

Co do obsahu byla červencová detroitská debata daleko více konfrontační než červnová v Miami. V první části této druhé debaty se střetávali zejména Sanders a Warrenová s méně populárními kandidáty patřícími ke středu či k pravicovému křídlu demokratů: bývalým guvernérem Colorada Johnem Hickenlooperem, poslancem za Ohio Timem Ryanem, exposlancem za Maryland Johnem Delaneym, senátorkou za Minnesotu Amy Klobucharovou a dosud sloužícím guvernérem Montany Stephenem Bullockem.

Ve druhé části debaty útočili pak progresivnější kandidáti zejména na Joa Bidena. Zjevně napravo byl v této debatě kromě Bidena už jenom senátor za Colorado Mike Bennet.